16 C 245/2019-68 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24.09.2019 domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného, a to povinnost uzavřít smlouvu se žalobcem s tím, že bude určen obsah kupní smlouvy, na jejímž základě dojde k převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/3 nemovitostí, zapsaných na [list vlastnictví], nacházejících se v kat. území [část obce], [územní celek], specifikovaných v úvodu výroku I tohoto rozsudku. K odůvodnění žalobce uvedl, že žalobce a žalovaný jsou účastníky soudního sporu před Okresním soudem v Trutnově, vedeného pod sp. zn. [spisová značka] na základě žaloby na rozdělení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a dále vydání bezdůvodného obohacení podané žalobcem jakožto podílovým spoluvlastníkem ve výši id. 1/3 na předmětných nemovitostech, kterou se žalobce domáhá rozdělení spoluvlastnictví s tím, že od začátku je připraven vyplatit podíl žalovaného a zbývající spoluvlastnice paní [jméno] [příjmení]. V souvislosti s věcí [spisová značka] probíhalo setkání s mediátorem, konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Při prvním jednání u mediátorky dne 20.11.2018 bylo projednáno smírné řešení vypořádání tak, že žalovaný převede svůj id. 1/3 podíl na žalobce za úplatu 1.900.000 Kč, žalovaný se měl vyjádřit do 14.12.2018. Rozhodnutí žalovaného převést svůj podíl bylo učiněno i písemně, a to emailem ze dne 18.01.2019. Před druhým mediačním řízením žalobce předložil právnímu zástupci žalovaného znění dohody; na dalším jednání u mediátorky dne 12.02.2019 se sjednávaly pouze detaily dohody o převodu spoluvlastnického podílu. Dne 12.03.2019 právní zástupce žalovaného [příjmení] [příjmení] sdělil, že k obsahu nemá výhrad a že dohodu předává do rukou žalovaného, přičemž následovala akceptace emailem. Termín podpisu dohody byl stanoven na den 16.04.2019, dne 15.04.2019 však bylo sděleno, že k podpisu dohody nedojde. I přes opakované výzvy žalovaný tedy sjednanou dohodu nepodepsal. Žalobce má za to, že žalovaný svým jednáním, zejména opakovanými souhlasnými projevy s budoucím uzavřením smlouvy jasného obsahu, uzavřel se žalobcem smlouvu o smlouvě budoucí o převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech ve smyslu § 1785 a násl. o. z., a to s odkazem na skutečnost, že u smlouvy o smlouvě budoucí není stanovena její forma. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Na svou obranu uvedl, že souhlasí s tím, že vede společně s matkou a žalobcem spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, přičemž poukázal na to, že žalobce nabyl spekulativně spoluvlastnický podíl v rámci exekuční dražby. Dále žalovaný učinil nesporným, že se prostřednictvím mediátora snažili o smírné vyřešení sporu. Jednání však nebyla úspěšná a k uzavření smíru nedošlo. Žalobce dovozuje z existence jednání o podmínkách narovnání, které byly částečně odsouhlaseny na úrovni právních zástupců, že sice nedošlo k uzavření písemné smlouvy, o níž bylo stranami jednáno, ale že došlo tedy alespoň k uzavření ústní smlouvy o smlouvě budoucí (žalobce přitom smlouvu budoucí označuje někde jako smlouvu kupní, někde jako smlouvu o narovnání a někde jako smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu). Žalovaný s touto argumentací nesouhlasí, žalobu považuje za nesmyslnou a podanou zřejmě v důsledku probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. K vyjednávání o smírném vyřešení sporu uvedl, že takové vyjednávání, v rámci něhož dochází k řešení podmínek případného prodeje, je pouhým vyjednáváním o obsahu smlouvy, nikoliv sjednáváním smlouvy o smlouvě budoucí. Mezi účastníky bylo od počátku nesporné, že pokud dojde k realizaci smírného řešení, tak k němu dojde ve formě písemné. Předmětem smlouvy mělo být nakládání s nemovitostmi, zákon pro takové právní jednání písemnou formu výslovně předepisuje. Účastníci vyjednávali o uzavření dohody o narovnání (kupní smlouvy), ale k uzavření smlouvy nedošlo v písemné ani ústní formě. Jestliže účastníci jednali o uzavření dohody o narovnání, pak rozhodně z listin nevyplývá, že by účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, tím méně mohli takovou smlouvu sjednat. Dle žalovaného naopak strany o smlouvě budoucí nikdy nejednaly a uzavřít jí ani nechtěly; jinými slovy nezdar jednání o kupní smlouvě nelze vydávat za uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní. 3. Žalobce v replice ze dne 12.01.2020 dále uvedl, že má za to, že popsané jednání žalovaného lze jen těžko považovat za bezobsažné a nevyvolávající žádné právní následky, a to zejména s ohledem na zásadu pacta sunt servanda; právní jednání je dle žalobce třeba hodnotit vždy podle jeho obsahu. Dle žalobce není sporu o tom, že mezi stranami vznikl závazek, jehož předmětem byla povinnost stran uzavřít dohodu o narovnání. Opětovně žalobce poukázal na to, že k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí není třeba písemné formy, a to ani v případě, kdy se budoucí smlouva týká nemovitosti. 4. V průběhu řízení žalobce i žalovaný dále doplňovali svá vyjádření. 5. Žalobce uvedl, že jak proti žalovanému, tak proti jeho matce paní [příjmení], byly podány dvě žaloby zvlášť, a to z procesní opatrnosti, kdy pokud by byli současně v postavení účastníků řízení, mohli by odepřít svou výpověď, zatímco v postavení svědka musejí vypovídat pod následky křivé výpovědi. Skutečnost, že vůle stran směřovala k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, a to v ústní formě, může prokázat svědek [příjmení] [příjmení], který může popsat průběh řízení, kdy sám zástupce žalobce s ním častokrát telefonoval, domlouvalo se vše okolo průběhu mimosoudního jednání před mediátorkou ústní formou. V tomto smyslu tedy může podat svědectví. Ke skutečné vůli účastníků se také může vyjádřit v účastnickém výslechu žalobce. 6. Žalovaný opětovně písemně odkázal na to, že je třeba odlišit, kdy strany vyjednávají o obsahu smlouvy v písemné formě a kdy se jedná o právní jednání směřující k uzavření smlouvy. Pokud jde o komunikaci mezi účastníky, pak šlo ze strany žalovaného o odsouhlasení podmínek v návrhu smlouvy, nejednalo se však o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy. Žalovaný nezprostí mlčenlivosti mediátorku a pokud dříve zprostil mlčenlivosti dřívějšího zástupce žalovaného [příjmení] [příjmení], pak toto zproštění mlčenlivosti nyní žalovaný odvolává. Vede ho k tomu procesní opatrnost i průběh souběžného řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť soud může rozhodnout i bez navrhovaných výpovědí, když svědci se mají vyjádřit ke skutečnostem, které mezi účastníky nejsou sporné. Žalovaný tvrdí a trvá na tom, že strany neměly vůli uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí a už vůbec ne v ústní formě. Proběhlé jednání o obsahu dohody o narovnání není uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí. <b><i>7. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 8. Mezi účastníky je nesporné, že jsou každý z nich vlastníkem ideální 1/3 nemovitostí, zapsaných na [list vlastnictví] kat. území [část obce], [územní celek], specifikovaných v na počátku výroku I tohoto rozsudku, a to vedle třetího spoluvlastníka ideální 1/3, paní [jméno] [příjmení], matky žalovaného, ve vztahu k níž je vedeno samostatně shodné řízení o nahrazení projevu vůle u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. 9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce se domáhá vůči žalovaným [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to ohledně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [část obce], [územní celek], kdy k tomuto řízení bylo spojeno další řízení, vedené mezi týmiž účastníky, a to o zaplacení částky 204.231 Kč s příslušenstvím (vydání bezdůvodného obohacení, vznikajícího tím, že není žalobci umožněn výkon jeho spoluvlastnického práva ke sporným nemovitostem) původně vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Nadále jsou obě věci projednávány ve společném řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno. V průběhu řízení bylo usnesením čj. [číslo jednací] ze dne 25.10.2018 řízení přerušeno a účastníkům bylo nařízeno setkání se zapsaným mediátorem – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], a to v rozsahu tří hodin. O průběhu mediace žalobce soud informoval v tom smyslu, že si strany formou emailové komunikace potvrdily svou vůli narovnat spor smírně, a to prodejem předmětných nemovitostí žalobci za předjednanou částku 1.900.000 Kč za každou id. 1/3 spoluvlastnického podílu při splnění dalších podmínek. Žalobce současně v tomto podání sdělil, že mělo dojít k podpisu dohody o narovnání a žádosti o schválení smíru dne 05.02.2019, avšak k podpisu nakonec nedošlo. 10. Z emailové korespondence mezi účastníky, jejich zástupci a též mediátorky (čl. 7-20 a čl. 53) bylo zjištěno, že se účastníci za přítomnosti svých zástupců zúčastnili nařízené mediace. V průběhu mediace žalovaný [celé jméno žalovaného] emailem ze dne 18.01.2019 sdělil mediátorce, že se svou maminkou ([jméno] [anonymizováno]) souhlasí s navrhovaným odkupem jejich třetin, a to za urč