19 C 6/2020-233 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 426.217,11 Kč s úrokem z úvěru ve výši 6,9 % ročně z částky 397.289,26 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 397.289,26 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 31. 1. 2018 smlouvu o úvěru č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 414.888 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zároveň zaplatit sjednaný úrok z úvěru ve výši 6,90 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami po 5.210 Kč splatnými ke každému 17. dni daného kalendářního měsíce. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnila řádně a včas, ačkoliv o to byla písemně i telefonicky upomínána. Jelikož došlo k prodlení s úhradou tří splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za splatný, a to upomínkou ze dne 29. 1. 2019, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a upozornila na to, že neuhradí-li žalovaná dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky ke dni 2. 3. 2019. O zesplatnění úvěru žalobkyně žalovanou informovala dopisem ze dne 2. 3. 2019. Naposledy žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení předžalobní výzvu ze dne 18. 10. 2019. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 397.289,26 Kč, kapitalizovaný řádný úrok ve výši 20 102,34 Kč a úrok z prodlení ve výši 8 825,51 Kč, tj. je celkem 426.217,11 Kč. Od 20. 11. 2019 žalobkyně dále nárokuje smluvní úrok z úvěru v sazbě 6,90 % ročně a zákonný úrok z prodlení, obojí z jistiny dluhu ve výši 397.289,26 Kč. 2. Ve věci byl vydán dne 24. 2. 2020 rozsudek pro zmeškání č.j 19 Co 6/2020-29, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2020 č.j. [číslo jednací]. Rozsudkem NS ČR ze dne 30. 3. 2021 č.j. 33 Cdo 514/2021-123 byly rozsudky okresního i krajského soudu zrušeny a věc byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že z uvedených tvrzení žalobkyně nevyplývají všechny okolnosti, které jsou významné pro právní posouzení věci podle hmotného práva; žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná úvěr řádně nesplácela a byla v prodlení se třemi splátkami, resp. s jednou splátkou po dobu delší tří měsíců, aniž konkrétně toto prodlení blíže specifikovala (tedy v jaké výši a zejména od kdy); dále uvedla, že úvěr tzv. zesplatnila s tím, že požaduje úhradu jistiny, řádného úroku a úrok z prodlení, u nichž uvedla toliko jejich kapitalizovanou výši, aniž blíže specifikovala, co tyto jednotlivé nároky představují - tedy z čeho se skládá (co tvoří)„ jistina úvěru“ (zda jde pouze o nesplacenou část úvěru nebo jestli ji tvoří například i zmíněné„ další ceny za případné služby“ apod.), k čemu se vztahuje a co tvoří„ řádný úrok“, a konečně - k čemu a za které období se vztahuje požadovaný„ úrok z prodlení“. V žalobě uvedená tvrzení nejsou pro hmotně právní posouzení všech žalobou uplatněných samostatných nároků dostačující. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobní tvrzení jsou nedostatečná. Konkrétně žalobkyně nespecifikuje dostatečně po skutkové stránce takzvaný řádný úrok ve výši 29.982,20 Kč, který má být součástí nárokované jistiny ve výši 397.289,26 Kč. Z žaloby a jejího doplnění je pouze patrné, že řádný úrok měl být mezi stranami sjednán jako úrok z poskytnutého úvěru ve výši 6,9 % ročně. Už však absentuje specifikace toho, od kdy do kdy měl tento úrok nabíhat a z jaké částky. Kromě řádného úroku mají být součástí jistiny nesplacené poskytnuté finanční prostředky (zřejmě ve zbývající výši 367.307,06 Kč). Ve výpisu z účetní evidence však je uvedena rovněž cena za vyřízení úvěru, cena za pojištění a rovněž náklady spojené s prodlením. Není tedy jasné, jestli jsou tyto položky součástí jistiny. Dále namítla, že část žaloby obsahující popis výpočtu řádného úroku neodpovídá žalobnímu petitu, tedy výši požadovaného úroku. Totožná situace je u úroku z prodlení. Žalobní tvrzení ohledně skutečností rozhodných pro výpočet kapitalizovaného řádného úroku a úroku z prodlení jsou rozporu s jejich konkrétním vyčíslením. Žalovaná dále ve svém podání ze dne 2. 11. 2021 v reakci na tvrzení žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti žalované uvedla, že žalobkyně porušila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Dle vlastního tvrzení žalobkyně měly být z předmětného úvěru doplaceny celkem 4 úvěry, a to včetně revolvingového úvěru s limitem 120.000 Kč a splátkou 2.160 Kč měsíčně. Tento revolvingový úvěr však předmětným konsolidujícím úvěrem splacen nebyl ani částečně. Příjem žalované činil 13.193 Kč měsíčně, toho měla splácet předmětný úvěr částkou 5.210 Kč měsíčně, pojištění ve výši 260 Kč měsíčně; dále pak splátku revolvingového úvěru 2.160 Kč měsíčně s úhradou pojištění ve výši 193 Kč měsíčně. Konečně žalovaná sdělila žalobkyni, že její náklady na nájem bytu činí 8.435 Kč dle nájemní smlouvy, kdy uvedla, že byt si ve dvou pronajímá společně se spolubydlícím. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně porušila povinnost řádně přezkoumat úvěruschopnost žalované coby spotřebitele a poskytnout úvěr jen tehdy, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. 4. Žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení shora uvedená v souladu s vysloveným právním názorem NS ČR tak, že žalovaná se ocitla v prodlení se splácením úvěru dne 20. 11. 2018, když neuhradila splátku splatnou do 19. 11. 2018, na což byla upozorněna upomínkami ze dne 24. 11. 2018 a ze dne 8. 12. 2018. Ke dni 29. 1. 2019 výše dluhu po splatnosti činila 16.069 Kč a žalovaná byla upomínkou z téhož dne upozorněna na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dluhu. Z důvodu neuhrazení tří dlužných splátek žalobkyně dne 2. 3. 2019 úvěr zesplatnila a dopisem z téhož dne oznámila žalované, že dlužná částka k tomuto dni činí 398.709 Kč a nadále se úročí řádným úrokem a úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně se skládá z jistiny 397.289,26 Kč, kdy ji tvoří nesplacená část poskytnutých finančních prostředků ve výši 367.307,06 Kč a řádných úroků ve výši 29.982,20 Kč které byly do dne zepslatnění připisovány k jistině v souladu s čl. 3 smlouvy o úvěru. Dále žalobkyně provedla v rámci doplnění skutkových tvrzení detailní specifikaci (výpočet v souladu se smluvními ujednáními metodou act /360) požadovaného řádného úroku z úvěru a úroku z prodlení. Dále žalobkyně specifikovala dle smluvních ujednání účtovaný poplatek za vyřízení úvěru viz. čl. 4 smlouvy ve výši 2.000 Kč splatný ke dni uzavření smlouvy, náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč k 29. 12. 2018 (40. den prodlení s řádnou úhradou splátky úvěru splatné dne 17. 11. 201 a ve výši 900 Kč k 28. 1. 2019 (70. den prodlení s řádnou úhradou splátky úvěru splatné dne 17. 11. 2018) viz. čl. 1 smlouvy o úvěru a odst. 5.3 ceníku pro soukromou klientelu žalobkyně, cenu za pojištění sjednanou ve výši 260 Kč měsíčně v čl. 7 smlouvy o úvěru s tím, že tyto částky se nestaly součástí jistiny. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru deklarovala měsíční příjem ve výši 13.193 Kč měsíčně, který byl ověřen potvrzením o příjmu. Žalovaná dále v žádosti neuvedla žádné životní výdaje, proto žalobkyně určila dle svého interního ekonomického modelu její měsíční životní výdaje na 5.792 Kč. Žalobkyně ověřila splátky žalované na základě dat z CCB, který je správcem Bankovního registru klientských informací, dále z Nebankovního registru klientských informací a interních systémů a zjistila poskytnuté úvěrové produkty žalované ke dni podání žádosti, když šlo o následující úvěry: úvěr se splátkami 1.020 Kč a 1.752 Kč měsíčně, revolvingový úvěr s limitem 120.000 Kč a splátkou 2.160 Kč měsíčně a kontokorentní úvěr s limitem 5.000 Kč, které měly být doplaceny (refinancovány) z předmětného úvěru, jehož splátka činila 5.210 Kč měsíčně. Dle žalobkyně žalovaná v žádosti o úvěr neuvedla tvrzený výdaj na nájem bytu. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna předmětný úvěr splácet. 5. V podání ze dne 6. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny dluhu ve výši 20.000 Kč s tím, že žalovaná po podání žaloby provedla částečné úhrady, které byly započteny na jistinu dluhu, a to dne 29. 11. 2019 ve výši 6.000 Kč, dne 30. 12. 2019 ve výši 5.000 Kč, dne 29. 1. 2020 ve výši 4.000Kč a dne 26. 2. 2020 ve výši 5.000 Kč. V podání ze dne 4. 10. 2021 pak vzala žalobkyně žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 151,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 863,93 Kč, a to po revizi jejich výpočtu metodou act /360 dle čl. 4 smlouvy o úvěru. Soud proto výrokem II. řízení v rozsahu uvedených zpětvzetí v souladu s §96 odst. 1,2 o.s.ř. zastavil. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 1. 2018 soud zjistil, že