119 C 14/2021-131 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.100.000 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení. 2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný byl výlučným vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemkové parcely [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Družkou žalovaného byla dcera žalobce [jméno] [příjmení]. V době, kdy žalovaný hodlal uvedenou nemovitost zakoupit, neměl dostatek finančních prostředků, a tak na jeho prosbu žalobce s manželkou poskytli [právnická osoba] jako záruku za úvěr, který si vzal žalovaný na její zakoupení, zástavní právo na svoji nemovitost, neboť měli původně za to, že nemovitost bude pořizovat žalovaný spolu s jejich dcerou a zároveň tato bude sloužit pro bydlení jejich rodiny. Ze stejného důvodu žalobce přistoupil i na rekonstrukci nemovitosti, o jejíž provedení ho žalovaný po jejím zakoupení požádal. O tom, že nemovitost koupil žalovaný do svého výlučného vlastnictví, se žalobce dozvěděl až po rekonstrukci prvního bytu v domě. Tento byt pak sloužil pro účely společného bydlení žalovaného, dcery a vnučky žalobce až do června 2018. Žalobce byl k rekonstrukci prvního bytu v domě motivován dále tím, že chtěl vyvázat svoji nemovitost ze zástavy. Žalobce neměl v úmyslu provádět rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, tedy ve prospěch pouze žalovaného, bez náležitého protiplnění. Žalovaný však opakovaně slíbil, že podíl na nemovitosti o velikosti jedné poloviny nechá převést na dceru žalobce, proto žalobce nakonec prováděl rekonstrukci celého domu. Žalobce měl dostatečné znalosti a dovednosti z předchozího profesního života a tak žalovanému na základě dohody účastníků provedl následující práce spojené s rekonstrukcí domu: rekonstrukci půdních prostor na ložnici, rekonstrukci pokojíku a chodbičky, obýváku a kuchyně, pokojíčku, koupelny a prostor komory, chodby, schodiště do podkroví včetně komor, v přízemí rekonstrukci dvou bytů, druhé místnosti, chodby včetně schodiště a dvou komor, komory horní a komory v přízemí, sklepních prostor, a prostor výměníků. Dále vypracoval potřebnou pracovní projektovou dokumentaci, provedl další odborné práce a řešil celou řadu stavebních úprav, detailů a organizaci přestavby. Žalovaný se s dcerou žalobce [jméno] [příjmení] v červnu 2018 rozešel, a následně oznámil, že na dceru žalobce podíl o velikosti ½ na nemovitosti, jak dříve sliboval, nepřevede a rozhodl se předmětnou nemovitost prodat. Žalobce se podílel na rekonstrukci nemovitosti nepřetržitě až do roku rozchodu žalovaného a dcery žalobce, kdy se ještě dokončovala pergola. Po rozchodu žalovaného s dcerou žalobce a po jeho následném sdělení, že zamýšlí nemovitost prodat, požadoval žalobce po žalovaném vyrovnání za výrazné zhodnocení nemovitosti jeho prací, s čímž žalovaný souhlasil. Žalobce proto v létě 2019 sepsal soupis provedených prací vlastní rukou, žalovaný soupis odsouhlasil a stvrdil i částku, kterou žalobci zaplatí. V písemné dohodě nebyl vepsán způsob úhrady sjednané částky ve výši 1.100.00 Kč. Žalobce očekával na základě sdělení žalovaného, že se tak stane okamžikem prodeje nemovitostí. Žalovaný nemovitosti následně 25. 8. 2020 prodal a zakoupil jiné nemovitosti v [obec]. Žalovaný příslib o zaplacení částky ve výši 1.100.000 Kč nedodržel, žalobci uvedenou částku nevyplatil. Žalobce se pokusil o smírné vyřešení sporu. Nechal připravit dohodu o úhradě nákladů na zhodnocení věci, ale žalovaný si to rozmyslel a dohodu odmítnul podepsat. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 1.100.000 Kč za rekonstrukci nemovitosti prostřednictvím svého právního zástupce dne 2. 2. 2021, avšak bezvýsledně. 3. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že není pravda, že práce na předmětném domě byly skončeny v roce 2014 a v roce 2017 byla zhotovena pergola. Práce na předmětné nemovitosti probíhaly minimálně do rozchodu žalobce s dcerou žalovaného. V létě 2019 žalovaný oznámil žalobci, že hodlá nemovitost prodat. Na tento popud sepsal žalobce v létě 2019 listinu o soupisu provedených prací a žalovaný mu dělil, že k okamžiku uskutečnění prodeje předmětných nemovitostí žalobci částku ve výši 1.100.000 Kč zaplatí. Žalobce žalovanému nevyhrožoval, a tedy nedonutil ho k podpisu soupisu prací výhrůžkou. Je pravda, že žalobce měl v minulosti zdravotní problémy a má je i dnes, přesto prováděl práce uvedené v soupisu prací. Žalobce na stavbě prováděl odborné práce, ke kterým, jak je ve stavebnictví obvyklé, potřeboval přidavače či pomocníka. Ve stavebnictví se účtuje samostatně položka přesuny hmot, kterou žalobce v soupisu neuplatnil, neboť pomocné práce a přesuny hmot prováděl buď žalovaný sám, nebo s dalšími osobami, které žalobce nezná. Žalobce prováděl odborné zednické práce, které jsou v soupisu, tj. netvrdil, že prováděl práce instalatérské, klempířské, topenářské. Dále se žalobce vyjádřil k jednotlivým položkám v soupisu prací, kdy vesměs uváděl, že odborné práce dle soupisu prací prováděl žalobce a pomocné práce jako je čištění cihel, navážení materiálu či přípravu terénu prováděl žalovaný, někdy i s dalšími osobami, které žalobce nezná. Výkresy pro potřebu rekonstrukce vyhotovil žalobce. Nárok není promlčen, neboť bezdůvodné obohacení nenastalo dříve, než okamžikem rozchodu žalovaného s dcerou žalobce, tedy ne dříve, než 8. 6. 2018 a ne dříve, než žalovaný sdělil dceři žalobce a následně žalobci, že příslib převodu podílu na nemovitosti na dceru žalobce nehodlá dodržet. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy nastalo nejdříve okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl, že žalovaný podíl na nemovitostech na dceru žalobce nepřevede, tj. po 8. 6. 2018. 4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. K odůvodnění uvedl, že soupis provedených prací, na základě kterého je podána žaloba, byl ze strany žalovaného podepsán pod přímou bezprávnou výhružkou žalobce, že zdemoluje dům [adresa] v ulici [ulice]. Žalobce měl k domu přístup, neboť v něm v té době stále bydlela jeho dcera, i když žalovaný již bydlel jinde. Vzhledem k tomu, že žalovaný podepsal soupis provedených prací nedobrovolně, resp. pod přímou bezprávnou výhružkou žalobce, jednalo se od počátku o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 občanského zákoníku a nejednalo se tak o právní jednání a k takovému právnímu jednání se nepřihlíží ve smyslu § 554 občanského zákoníku. Není pravdou, že by se žalovaný s žalobcem dohodl na provedení rekonstrukce předmětné nemovitosti. Žalobce a další osoby – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanému pomáhali při rekonstrukci zdarma. Žalovaný neměl žádný racionální důvod, proč žalobci zpětně podepsal soupis s úhradou částky 1.100.000 Kč, která nebyla ani řádně zdůvodněna. Dokonce žalobce sám považoval soupis za nedostatečný a chtěl uzavřít jinou dohodu a za tím účelem kontaktoval [anonymizováno] [příjmení]. Obsah soupisu provedených prací neodpovídá realitě, když žalobce neprováděl veškeré práce, které jsou v soupisu uvedeny. Žalovaný uznává, že mu žalobce pomáhal některé práce provést, protože žalobce je otcem bývalé přítelkyně žalovaného. Práce, které na domě byly prováděny, byly skončeny v roce 2014. V roce 2017 byla zhotovena pouze pergola. Dále žalovaný tvrdí, že žalobce absolvoval minimálně dvě operace, a proto nebyl schopen provádět žádné těžké práce. Žalovaný se dále konkrétně vyjádřil k jednotlivým položkám soupisu provedených prací, které měl dle soupisu provést žalobce a dalším položkám s tím, že práce zde uvedené neprováděl výlučně žalobce, ale s žalovaným a dalšími osobami, a to s [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], případně je prováděl někdo jiný, nebo prováděny nebyly. Ohledně dokumentace uvedl, že žalobce dělal pouze výkres pergoly. Dále i kdyby se ve vztahu k podpisu soupisu provedených prací nejednalo o zdánlivé právní jednání, musel by být tvrzený nárok žalobce soudem posouzen jako promlčený, když mezi účastníky v době provádění jednotlivých prací neexistovala žádná dohoda o úhradě jakýchkoliv prací ze strany žalovaného, neboť ten provádění těchto prací ze strany žalobce – otce své tehdejší přítelkyně považoval za společenskou úsluhu, je možné nárok žalobce posoudit pouze jako bezdůvodné obohacení. Podle § 107 odst. 1 a 2 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku byla objektivní lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení 3 roky a subjektivní 2 roky. Podle § 638 odst. 1 o. z. je objektivní promlčecí lhůta u vydání bezdůvodného obohacení 10 let a subjektivní 3 roky. Obě lhůty počaly v obou případech běžet provedením jednotlivých prací a nárok je tak promlčen. Před zahájením prací na domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] existovala ústní dohoda, kterou potvrdil i žalobce, že práce budou prováděny zdarma, resp.„ pro ně“ (myšleno žalovaný a jeho tehdejší partnerka, dcera žalobce). Současně v případě investic do nemovitosti je třeba ocenit„ zhodnocení“ nemo