9 C 117/2021-200 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 14. 5. 2021 se žalobce domáhal určení, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] není zatížen zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí pod [číslo jednací] ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku. K pozemku bylo zřízeno zástavní právo na základě zástavní smlouvy ze dne 10. 11. 1998 uzavřené mezi žalovaným jako zástavním věřitelem a žalobcem jako zástavním dlužníkem a zástavcem; toto zástavní právo bylo do katastru nemovitostí zavkladováno dne 16.11.1998, pod [číslo jednací]. Zástavní právo zajišťovalo pohledávku žalovaného jako věřitele za žalobcem jako dlužníkem na vrácení zápůjčky ve výši 2,8 mil Kč. Zástavní smlouva byla uzavřena před 1. 1. 2014, a proto se řídí ve smyslu § 3073 občanského zákoníku režimem zástavního práva podle zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobce dále uvedl, že žalovaný je a po celou dobu od uzavření zástavní smlouvy byl majoritním akcionářem žalobce. Žalovaný tedy žalobci poskytl výše zajištěnou půjčku a přijal výše uvedené zajištění jako ovládající osoba vůči žalobci v době, kdy měl žalobce pod plnou kontrolou. Dne 18. 10. 2019 však došlo k odvolání stávajícího předsedy představenstva žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], zastupujícího zájmy žalovaného jako majoritního akcionáře žalobce, a majoritu v představenstvu žalobce získali zástupci minoritních akcionářů. Cílem nově obsazeného představenstva je napravit důsledky negativního ovládání ze strany žalovaného a přivést společnost žalobce do provozuschopného stavu. Ze strany [anonymizováno] [příjmení] nedošlo k řádnému předání veškeré dokumentace týkající se provozu společnosti žalobce. Zástavní právo zaniklo splněním zajištěné pohledávky žalobcem v roce 2010. Jelikož je stav zapsaný v katastru nemovitostí v rozporu se skutečným stavem a žalovaný odmítl poskytnout žalobci nezbytnou součinnost za účelem odstranění tohoto nežádoucího stavu, svědčí žalobci naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva tak, aby mohl zajistit uvedení zapsaného stavu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem, a tím odstranit nejistotu na straně žalobce jakožto vlastníka z toho vyplývající. Bez tohoto určení je právní postavení žalobce jakožto vlastníka pozemku nejisté. Nově obsazené představenstvo žalobce zjistilo, že žalobce zajištěný dluh uhradil již v roce 2010, zástavní právo proto zaniklo společně se zánikem zajištěné pohledávky. Poslední splátku ve výši 500 000 Kč žalobce uhradil bezhotovostně ve prospěch žalovaného dne 8. 1. 2010. Příloha k účetní závěrce žalobce z roku 2010 k tomu výslovně v bodě 3.4. uvádí, že„ Půjčka od [anonymizováno] byla v plné výši splacena 8. 1. 2010.“ Úhrada pohledávky je zřejmá i z porovnání rozvah žalobce za období roku 2010 (tj. sestavenou ke dni 31. 12. 2010) a rozvah z let 2009, 2008, 2007 a 2006. V účetních závěrkách za období 2013 až 2015 se uvádělo, že„ v LV uvedené zástavní právo k pohledávce [anonymizováno], která byla v minulosti splacena, již není aktuální, proto bude dán podnět k jeho výmazu“. O splnění zajištěné pohledávky svědčí i ta skutečnost, že od úhrady poslední splátky ve výši 500 000 Kč v roce 2010 žalovaný nevznesl žádný další požadavek na úhradu této pohledávky nebo jakékoli její části. I kdyby hypoteticky nedošlo k úhradě zajištěné pohledávky, pak by již v každém případě došlo k promlčení zástavního práva. Zástavní právo se ve smyslu § 100 odst. 2 obč. zák. nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka (ta při tom nabyla splatnosti 31. 12. 2009), nejpozději uplynutím 3 let poté by se zástavní právo promlčelo, žalobce proto z opatrnosti vznesl námitku promlčení. Konečně žalobce z opatrnosti namítl, že zástavní smlouva trpí takovou vadou, pro kterou jí lze považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 39 obč. zák. Touto vadou je konkrétně ujednání o tzv. propadné zástavě obsažené v čl. V. zástavní smlouvy, které je v rozporu s ustanovením § 169e obč. zák. Jakkoli je toto ustanovení v principu a za určitých podmínek dovolené v režimu nového občanského zákoníku, v režimu starého občanského zákoníku naopak platil přísný zákaz jakýchkoli ujednání o propadné zástavě, k čemuž existuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Žalobce žalovaného opakovaně vyzval k poskytnutí potřebné součinnosti, tj. k podpisu potvrzujícího prohlášení o zániku zástavního práva, na jehož základě by bylo možné provést výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí a uvést zapsaný stav do souladu se skutečným stavem. Protože součinnost nebyla poskytnuta, došlo k podání žaloby v této věci. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při výkonu funkce bývalého prezidenta a člena výkonného výboru žalobce v období od 19. 3. 2016 do 9. 10. 2020 byl vůči žalovanému při mnoha svých skutcích v očividném konfliktu zájmů a nejednal s nezbytnou loajalitou v oprávněném zájmu a ve prospěch žalovaného. Žalovaný v průběhu prováděné kontroly svého hospodaření za dobu výkonu funkcí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odhalil řadu právních jednání, při kterých mimo jiné došlo k zjevnému, opakovanému a systematickému znevýhodňování žalovaného v právním styku. Žalovaný je neziskovou, neobchodní korporací s celostátní působností mající právní formu spolku, a vytváří jej dobrovolné sdružení klubů ve formě spolku a jejich členů, jejichž základním zájmem je letecká sportovní, výuková a zájmová klubová činnost. Žalovaný zastupuje své členy ve vztahu k orgánům veřejné moci ČR a jejím organizačním složkám, a jiným veřejným zejména neobchodním korporacím a nadnárodním sportovním svazům. Žalovaný se svojí vedlejší hospodářskou činností účastní na podnikání pro naplňování svého hlavního účelu, zejména pak správou, provozem a údržbou letecké techniky, podpůrné letecké techniky, a zajišťováním, organizací a využíváním kvalifikovaného leteckého personálu. Žalobce je obchodní korporací ve formě akciové společnosti. Žalobce je vlastníkem letiště ve [obec], profesionálem a podnikatelem působícím v oboru letecké dopravy a leteckých prací, jehož základním podnikatelským záměrem je využívání provozu letiště ve [obec] pro poskytování rekreačních, sportovních a poznávacích služeb v turisticky atraktivním [anonymizována dvě slova]. Žalovaný v postavení akcionáře žalobce podnikání žalobce a provoz letiště ve [obec] v minulosti opakovaně přímo a nepřímo podporoval i dotoval, a to nejen zápůjčkou v této věci, nýbrž i dalšími zápůjčkami, ale také opravami a údržbou majetku. Zástavní právo žalovaného k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] zajišťovalo a dodnes fakticky zajišťuje jiné splatné i nesplatné dluhy, které má žalobce z právního styku vůči žalovanému. Žalobce zejména dostatečně určitě neuvedl a důkazně nedoložil, že uhradil celou jistinu z poskytnuté zápůjčky ve výši Kč 2,8 mil. a že splatnost zápůjčky byla určena právě dnem 31. 12. 2009. Žalovaný má vůči žalobci své vlastní neuhrazené pohledávky, kdy některé z nich jsou pro excesy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zatím v stádiu jejich vyčíslování, jiné již ale byly uplatněny u zdejšího soudu. Žalovaný upozornil žalobce, že zásadně nesouhlasí s prodejem a se zatěžováním jeho nemovitého majetku bez souhlasu valné hromady, neboť by tato správa obchodního majetku žalobce bezprostředně vedla a postupně povede ke zmaření základního účelu existence žalobce - provozovat na svých pozemcích letiště ve [obec]. 3. Žalobce v návaznosti na námitky žalovaného uvedl, že žalovaný rozporuje samotnou skutečnost splacení zápůjčky, ke kterému došlo 8. 1. 2010. Žalovaný se však nijak věcně nevyjadřuje ani nepředkládá žádné důkazy k tomu, zda nějaké splátky obdržel z titulu zápůjčky, jaká je výše neuhrazené částky, jaká měla být ujednaná splatnost a z jakého důvodu následně po žalobci od 8. 1. 2010 nepožadoval žádné plnění. Argumentace žalovaného je tedy zejména s ohledem na dlouhý časový odstup nevěrohodná. Žalovaný navrhl výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které jsou způsobilé prokázat sjednané podmínky smlouvy o zápůjčce a rozsah jejího splacení. Žalobce textem smlouvy o zápůjčce nedisponuje, žalovaný jej zjevně k dispozici má. Soud by tak měl vyzvat žalovaného k předložení smlouvy o zápůjčce na 2,8 mil Kč a současně k vyjádření, jaký je aktuální nesplacený zůstatek této zápůjčky. Tím by došlo k naplnění tzv. vysvětlovací povinnosti žalovaného. Případné nesplnění této povinnosti by pak šlo žalovanému k tíži. 4. Žalovaný nesouhlasil s předběžným právním názorem soudu, že zástavní smlouvou došlo ke sjednání tzv. propadné zástavy. Zástavní smlouva ze dne 10. 11. 1998 byla uzavřena za účinnosti jiného soukromoprávního kodexu (dle zákona č. 40/1964 Sb.) v aktuálním znění ke dni 10. 11. 1998, který dle autorů rekodifikace byl právě jedním z konkrétních významných ideových důvodů, pro něž se rekodifikace prováděla, a mezi něž náležel právě důraz na zmírnění rozsahu následků absolutní neplatnosti právního úkonu a jeho nahrazení ú