30 C 165/2020-243 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 10. 7. 2020 domáhala odškodnění pracovního úrazu, který utrpěla při výkonu práce pro žalovanou dne 28. 6. 2018. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je u žalované zaměstnaná na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 3. 2018 na pozici vedoucí pobočky na dobu neurčitou. Žalobkyni se dne 28. 6. 2018 na jejím pracovišti v prodejně autodílů a auto příslušenství žalované ve [obec] stal pracovní úraz. Žalobkyně v žalobě popsala okolnosti vzniku svého zranění, způsob léčení i průběh pracovní neschopnosti v důsledku úrazu. Při úrazu došlo k podvrtnutí kotníku pravé nohy (pravého hlezna) a současně k poškození [příjmení] vazu v kotníku pravé nohy žalobkyně (dle operační diagnózy až k ruptuře LFTA I. dx, tedy přetržení vazu), což však bylo zjištěno až později v roce 2019. Žalobkyně úraz nenahlásila jako pracovní, neboť bezprostředně po lékařském ošetření informovala o úrazu svého vedoucího zaměstnance, který jí sdělil, ať úraz nehlásí. Zaměstnavatel měl ztrátu žalobkyně na mzdě v době její pracovní neschopnosti kompenzovat, což se stalo vyplacením odměny žalobkyni za červenec a srpen 2018. V uvedených měsících neodpracovala žalobkyně ani jeden den, za další období jí nebyla žalovanou slíbená kompenzace vyplacena. Žalobkyně v žalobě uplatnila nárok na bolestné stanovené lékařem ve výši 10.000 Kč a nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od července 2018 do ledna 2020, který vyčíslila na částku 213.716 Kč. Vzhledem k tomu, že ke dni podání žaloby dosud nedošlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, nepožadovala prozatím náhradu za ztížení společenského uplatnění. 2. Žalovaná se vyjádřila tak, že uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává. Žalobkyně podle žalované netvrdí a nedokládá, že k úrazu fakticky došlo v pracovní době, v provozovně žalované a v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností žalobkyně. Žalovaná poukázala zejména na to, že žalobkyně údajný pracovní úraz řádně a včas zaměstnavateli neoznámila, byť k takovému postupu byla povinna. Žalobkyně tím znemožnila zaměstnavateli událost řádně prošetřit a objasnit, žalovaná byla rovněž zkrácena ve výkonu svého práva uplatnit záležitost jako pojistnou událost. Platby vyplacené zaměstnavatelem žalobkyni v měsících červenci a srpnu 2018 představovaly pohyblivou složku její mzdy, nikoli platby jakkoli související s údajným pracovním úrazem žalobkyně. Žalovaná disponuje informacemi a důkazy o tom, že žalobkyně měla kotník zraněný již v roce 2015, i o tom, že žalobkyně nedodržovala vnitřní předpisy zaměstnavatele včetně pravidel bezpečnosti práce. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 3. Soud má na základě nesporných tvrzení žalobkyně a žalované a z obsahu pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2018 za prokázané, že žalobkyně od 1. 3. 2018 pracovala pro žalovanou v pracovním poměru na dobu neurčitou jako vedoucí pobočky. Pracovištěm žalobkyně byla prodejna autodílů a auto příslušenství žalované na adrese [adresa]. 4. Žalobkyně se dne 28. 6. 2018 dostavila na pracoviště v 7 hodin ráno, což vyplývá z evidence pracovní doby žalobkyně za červen 2018. Přítomnost žalobkyně v tento den v provozovně žalované potvrdil její spolupracovník [jméno] [příjmení]. Z jeho výpovědi soud zjistil, že když se vrátil z rozvozu v cca 10 hodin dopoledne, žalobkyně jej informovala, že měla úraz, vyvrtla si nohu na schůdku mezi podlahami. Žalobkyně požádala kolegu pana [příjmení], aby ji odvezl na vyšetření do nemocnice ve [obec]. Po návratu z nemocnice, kde bylo zjištěno a ošetřeno pohmoždění nohy žalobkyně, odjela žalobkyně z práce domů svým vozem. Žalobkyně po úrazu zůstala na neschopence. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že dne 28. 6. 2018 byl v podstatě ihned po svém návratu z rozvozu zboží požádán žalobkyní, aby ji odvezl do nemocnice, neboť si vyvrtla kotník. Žalobkyně sama došla ke služebnímu autu před garáží, vzdálenost nebyla delší než 15 metrů, žalobkyně při chůzi kulhala. Po příjezdu do nemocnice svědek žalobkyni vyložil a vrátil se zpět do provozovny, nevybavil si již, zda ji vyzvedával po vyšetření v nemocnici a přivezl zpět na provozovnu. Svědek [příjmení] vnímal věc tak, že žalobkyně má pracovní úraz a že se po vyléčení do práce vrátí. 5. Účastnickou výpovědí žalobkyně vzal soud za prokázané, že dne 28. 6. 2018 byla na pobočce žalované sama, když se do provozovny dostavila paní [příjmení] z firmy [právnická osoba] a vracela žalované zpět brzdové kotouče a destičky. Žalobkyně vzala kotouče z pultu, kam je položila paní [příjmení], otočila se a chtěla je položit o kousek dál na zem. Neměla v úmyslu odnášet těžké zboží až do skladu, jenom je chtěla odklidit z pultíku, kdyby přišel další zákazník. Při manipulaci s kotouči žalobkyně šlápla na malý schůdek, zvrtla si přitom pravou nohu a odřela si ruku o vedle stojící sloup. Mechanismus podvrtnutí žalobkyně popsala tak, že ji v té chvíli tíha kotoučů táhla dopředu, žalobkyně dopadla v podstatě do pokleku, neležela úplně na zemi. Žalobkyni kotouče vypadly z rukou a zaduněly o podlahu. [příjmení] [příjmení] se žalobkyně od pultu ptala, jestli je v pořádku a nic nepotřebuje. Žalobkyni sice bolestí vyhrkly slzy, ale sdělila paní [příjmení], že nic nepotřebuje, ona pak odešla z provozovny ven. Žalobkyni kotník bolel a rychle otékal, žalobkyně si musela sednout za stůl. Po příchodu pana [příjmení] se s ním žalobkyně dohodla, že vyčkají na návrat pana [příjmení] a pan [příjmení] ji pak odveze do nemocnice Pan [anonymizováno] nechal žalobkyni v nemocnici a vrátil se zpět do provozovny. Žalobkyně se s ošetřením dostala na řadu někdy v 11:30 hod., rentgen ukázal, že kosti jsou v pořádku. Žalobkyně lékaři [anonymizováno] [jméno] [jméno] říkala, že k poranění kotníku došlo v práci, což také napsal do lékařské zprávy. Žalobkyně zatelefonovala panu [příjmení], který ji odvezl z nemocnice zpět na pracoviště. Tam vyčkala na návrat své dcery ze školy a i s bolestivou nohou odřídila cestu automobilem domů. 6. Přímou svědkyní děje vedoucího ke zranění kotníku byla podle žalobkyně paní [jméno] [příjmení]. Uvedená svědkyně ve výpovědi popsala, že dne 28. 6. 2018 přišla do provozovny žalované vrátit zboží, konkrétně kotouče, které od ní žalobkyně převzala a odepsala z účtu [právnická osoba] [anonymizováno], pro kterou svědkyně zásobuje sklad. Svědkyně se po vyřízení záležitosti s žalobkyní otočila k odchodu a přitom slyšela ránu, podle svědkyně žalobkyni asi vypadly kotouče z ruky. Na to se svědkyně ohlédla, viděla žalobkyni sbírat kotouče ze země. Svědkyně si nevybavila, zda žalobkyně zároveň s upuštěním kotoučů zakřičela, je pravděpodobné, že žalobkyně pád kotoučů nějak komentovala. Svědkyně nevěděla, zda žalobkyně při sbírání kotoučů ze země stála, zda a jakým způsobem se předkláněla apod. Svědkyně situaci nastalou po převzetí kotoučů žalobkyní popisovala značně vyhýbavě, bez konkrétních podrobností. Jistá si byla jen tím, že opravdu zřetelně slyšela pouze pád kotoučů, k ničemu dalšímu se podle svých slov vyjádřit nemůže. 7. Na otázku, zda žalobkyně podle svědkyně kulhala předtím, než si ke stolku přišla převzít kotouče, nedokázala svědkyně odpovědět. Nebyla schopna časově určit, v jaké části dne 28. 6. 2018 proběhla její návštěva v provozovně žalované za účelem vrácení zboží. Svědkyně neupřesnila, zda se v okamžiku pádu kotoučů na zem od žalobkyně nacházela ve vzdálenosti 3 metry, 5 metrů nebo delší. Trvala na tom, že kotouče položila před žalobkyni na pult, počkala na jejich odepsání ve skladovém systému. Když se svědkyně odebrala k odchodu a otočila se k žalobkyni zády, slyšela pád kotoučů na zem, bez dalších získaných poznatků ke stavu žalobkyně či spadené věci pak z prodejny odešla. 8. Soud provedl důkaz výpisem elektronické evidence skladu žalované ze dne 28. 6. 2018, do níž se každý zaměstnanec přihlašoval pod svými identifikačními údaji a zaznamenával do ní pohyby zboží v rámci skladu. Z evidence zjistil, že žalobkyně dne 28. 6. 2018 provedla do systému záznamy o rezervaci, o výdeji (o stornu výdeje) či fakturaci zboží v časech 7:21 hod, 7:34 hod., 8:06 hod, 8:13 hod, 8:39 hod, 8:43 hod, 8:44 hod, 8:46 hod, 9:23 hod, 9:48 hod, 9:50 hod a v 10:21 hod. Záznam o vrácení zboží„ storno výdejky“ ve vztahu k zákazníkovi [právnická osoba] byl žalobkyní učiněn v 8.39 hod. 9. Z knihy tras služebního vozidla žalované vyplývá, že dne 28. 7. 2018 bylo vozidlo na služební jízdě od 7:51 hod do 10:07 hodin. I když je v záznamu uveden jako řidič [jméno] [příjmení], ve skutečnosti výjezd uskutečnil [jméno] [příjmení], což vyplývá z výpovědí všech tří zaměstnanců, kteří se dne 28. 6. 2017 dopoledne pohybovali na provozovně žalované (tj. žalobkyně, pan [příjmení] a pan [příjmení]). Pan [anonymizováno] zaznamenal do skladové evidence v cca 9 hodin ráno údaje o rezervaci a výdeji zboží, nemohl tedy v uvedeném čase řídit služební vozidlo. Výkon zaměstnání pana [příjmení] mimo provozovnu do 10.07 hodin potvrdila i žalovaná v podání ze dne 3. 3. 2021 (čl. 57). Pan [anon