9 C 13/2022-195 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 16. 1. 2022 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí ve výroku I. označených nemovitých věcí. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je matkou žalovaného. Darovací smlouvou ze dne ze dne 7. 3. 2016 darovala žalobkyně sporné nemovité věci žalovanému za současného zřízení služebnosti bytu a předkupního práva ve prospěch žalobkyně a [jméno] [příjmení] – manžela žalobkyně. Služebnost bytu spočívá v právu oprávněných z věcného břemene k doživotnímu a bezplatnému užívání nemovitých věcí. Oprávnění měli užívat nemovité věci společně se žalovaným jako obdarovaným, případně s každým dalším vlastníkem nemovitých věcí, a to ve stejném rozsahu, v jakém je oprávněn nemovité věci užívat jejích vlastník. Oprávnění z věcného břemene měli právo kdykoliv volného příchodu do domu i jiné stavby, na pozemky, i odchodu z domu, z jiné stavby a z pozemků. Současně měli právo v domě a na pozemcích přijímat návštěvy. Nejméně od roku 2019 jsou žalobkyně, její manžel [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] [příjmení] včetně členů jejich rodiny ze strany žalovaného a jeho družky [jméno] [příjmení] opakovaně vystavováni verbálním útokům a schválnostem, které oprávněným výkon služebnosti bytu ztěžují, to vše ve snaze přinutit je k opuštění darovaných nemovitých věcí. Žalovaný se vůči žalobkyni i osobám jí blízkým chová delší dobu tak, že porušuje dobré mravy, přičemž se jedná o opakované psychické týrání a konání schválností včetně bránění v řádném a klidném užívání darovaných nemovitých věcí na základě věcného břemene, které jim svědčí. Tak například v přesně nezjištěné době od 7:00 hodin dne 12. 9. 2021 do 19:50 hodin dne 19. 9. 2021 žalovaný v bytě v přízemí domu [adresa] v [obec] po kuchyni a v jídelně, kterou žalobkyně obývá s manželem, poházel v nepřirozeném počtu mrtvé mouchy a na boty v suterénu nasypal drobky nebo piliny, čímž úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil schválnosti. Věc šetřila policie ČR a jako přestupek ji projednával [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] pod [číslo jednací] [spisová značka] 2021. Dále žalovaný v blíže neurčené době a v blíže neurčeném čase v domě [adresa] v [obec] zakazoval žalobkyni užívat věci a místa, které má v darovací smlouvě určené k užívání, likvidoval jí věci, znemožňoval jí vykonávat koníčky a záliby, omezoval ji v běžném životě, čímž rovněž úmyslně narušil občanské soužití. Tato věc byla projednávána jako přestupek [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] pod [číslo jednací] [spisová značka] 2021. Žalovaný dále rozboural žalobkyni králíkárnu a bránil jí v užívání věcí a místa v [adresa] [obec], které má v darovací smlouvě určené k užívání. Dále se žalovaný vůči žalobkyni a jejímu manželovi dopustil schválnosti tím, že přibližně od května do září 2021 vystavil ve společně užívaném prostoru bez souhlasu žalobkyně fotky a listiny, které se žalobkyně osobně dotýkají. I posledně uvedené věci byly šetřeny Policií ČR a projednávány jako přestupek. Žalovaný popsaným jednáním úmyslně ublížil žalobkyni, jejímu partnerovi a její dceři a zjevně tak porušil dobré mravy a závazky pro něho vyplývají z věcného břemene. Toto jednání žalobkyně žalovanému neprominula. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 2072 a následujících občanského zákoníku odstoupila od darovací smlouvy a zároveň využila svého práva na odvolání daru pro nevděk, požádala o vrácení daru, na což žalovaný nereagoval. Pro obnovení stavu v katastru nemovitostí v době před poskytnutím daru v situaci, kdy žalovaný neakceptuje možnost uzavřít dohodu o vrácení daru na základě souhlasného prohlášení ve smyslu § 66 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, nezbývá žalobkyni jiná možnost, než se domáhat svého práva soudní cestou podáním žaloby na určení podle § 80 o.s.ř.. Splnění podmínek pro vrácení daru je ve vztahu k určení vlastnictví otázkou předběžnou. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nesporoval, že je výlučným vlastníkem sporných nemovitostí a že žalobkyni, která je jeho matkou, a jejímu manželovi [jméno] [příjmení] svědčí k nemovitostem věcné břemeno užívání. Žalobkyně má kromě žalovaného ještě dceru [jméno] [příjmení], [datum narození], která měla od roku 2010 finanční problémy, když neplnila své povinnosti z úvěrových smluv a byla uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst.1, 4 písm. d) tr. zák. rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 53/2014 ze dne 16. 11. 2014 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 11 To 44/2015 ze dne 2. 6. 2015. Poškozené společnosti [právnická osoba] uvedeným zločinem způsobila dcera žalobkyně škodu ve výši 2 609 741 Kč. Protože měla dcera žalobkyně trvalé bydliště v domě [adresa] v [obec], žalobkyně měla kvůli jejím finančním problémům dlouhodobé obavy o svůj majetek. Do domu docházely obsílky od exekutorských úřadů a navštěvovali ho exekutoři. Dne 5. 2. 2013 podala dcera žalobkyně ke Krajskému soudu v Hradci Králové návrh na zahájení insolvenčního řízení, které bylo vedeno u tohoto soudu pod čj. [insolvenční spisová značka] do roku 2019. Žalobkyně se také vzhledem ke svým zdravotním problémům podrobila operaci. Kvůli dluhům své dcery měla obavy, aby o své nemovitosti nepřišla, eventuálně aby v případě jejího úmrtí nemovitosti kromě žalovaného nenabyla i její dcera a následně nedošlo k jejich zpeněžení. Proto se žalobkyně v roce 2016 rozhodla darovat všechny své nemovitosti i movitý majetek žalovanému. Žalovaný sám po žalobkyni nic nepožadoval. Byla to sama žalobkyně, která vše navrhla, zorganizovala a dohodla v notářské kanceláři Mgr. [příjmení], žalovaný se dostavil pouze k podpisu smlouvy, k jejímuž obsahu neměl žádné výhrady. Žalobkyně zmíněnou darovací smlouvou darovala žalovanému rovněž nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] a [číslo] pro obec Hajnice, ohledně kterých však již počátkem roku 2017 žalovaného požádala o jejich vrácení. Žalovaný ihned výzvě žalobkyně vyhověl a dne 5. 1. 2017 se žalobkyní uzavřel darovací smlouvu, kterou jí nemovitosti v obci [obec] daroval zpět. Následně žalobkyně tyto nemovitosti přenechala k užívání své dceři. Po uzavření darovací smlouvy žalobkyně darované věci žalovanému fakticky nikdy nepředala a chovala se k nim jako jejich vlastník. Žalovaný v domě [adresa] v [obec] bydlí od svého narození. Dům postavila žalobkyně spolu s otcem žalovaného, po rozvodu jejich manželství nabyla nemovitosti do svého vlastnictví žalobkyně. Žalovaný se od své dospělosti o dům fakticky stará, provádí jeho údržbu včetně údržby zahrady. Vzhledem k uvedeným činnostem žalovaného je dům včetně pozemků a venkovních úprav ve velmi dobrém stavu. V roce 2017 se žalovaný seznámil se [jméno] [příjmení], která je jeho družkou a která i se svojí dcerou začala dům navštěvovat. Vztahy mezi všemi uživateli domu byly zpočátku zcela v pořádku. Žalobkyně se k žalovanému, jeho družce i k její dceři chovala hezky, slavili společně svátky, narozeniny a Vánoce. Žalovaný v té době splácel úvěr ze stavebního spoření, který použil na rekonstrukci střechy, družka žalovaného zůstatek tohoto úvěru ve výši 180 000 Kč doplatila ze svého. Doplatila i dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši cca 20 000 Kč, aby celá rodina mohla žít bez dluhů a v klidu. Žalobkyně následně po družce žalovaného požadovala, aby zafinancovala v domě [adresa] v [obec] vybudování vlastního samostatného vchodu pro její bytovou jednotku ve výši cca 500 000 Kč, když dosud je v domě vchod do obou bytových jednotek společný, což družka žalovaného odmítla. Následně dcera žalobkyně po družce žalovaného požadovala částku ve výši 300 000 Kč na zaplacení dluhů svých věřitelů, což družka žalovaného rovněž odmítla. Následně původně dobré vztahy mezi žalobkyní, žalovaným a jeho družkou a dalšími členy rodiny žalobkyně ochladly. Dne 28. 3. 2018 zaslala dcera žalobkyně žalovanému [příjmení], ve které mu sdělila, že by dům [adresa] v [obec] v případě jeho smrti připadl jeho dětem z prvního manželství a že chce, aby i ona měla něco pro své děti, neboť kvůli oddlužení nemá žádný majetek. Tuto zprávu považuje žalovaný za prvopočátek, který zcela zásadně dosud klidné soužití v domě změnil. V roce 2019 a 2020 bylo vůči dceři žalobkyně i jejímu příteli [jméno] [příjmení] ukončeno insolvenční řízení. Oba dva následně navázali se žalobkyní velmi přátelské vztahy. Chování žalobkyně vůči žalovanému a její družce se poté zcela změnilo. Žalobkyně žalovaného a jeho družku začala osočovat z různých skutků. Nepravdivým a bezdůvodným obviňováním žalovaného a jeho družky ze strany žalobkyně se užívání domu stalo pro žalovaného a jeho družku nesnesitelným. Tvrzení žalobkyně, že ona, její manžel a dcera jsou od roku 2019 opakovaně vystavováni verbálním útokům a schválnostem, které oprávněným ztěžují výkon služebnosti, není pravdivé. Bylo to naopak chování žalobkyně, které soužití mezi členy rodiny narušilo. Žalobkyně začala žalovanému i jeho družce znepříjemňovat život tím, že je začala obviňovat ze s