ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2026:11.C.59.2026.41 Datum: 2026-06-16 Předmět: 143 789,46 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: § 49 z. č. 99/1963 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 577 z. č. 89/2012 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1813 z. č. 89/2012 Sb., neplatnost právního jednánísmlouva o půjčcenáklady řízeníbezdůvodné obohacenívzájemné plněníneplatnost smlouvylhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkyexces
O co šlo: 143 789,46 Kč s příslušenstvím - úvěr (§ 49 z. č. 99/1963 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 577 z. č. 89/2012 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 588 z. č.)
1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 143 789,46 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 779282870 uzavřené dne 23. 7. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 60 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal splácet spolu se sjednaným poplatkem v celkové výši 71 838 Kč (smluvní úrok z úvěru v sazbě 12 % ročně kapitalizovaný na dobu řádného trvání smlouvy ve výši 57 846 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 12 492 Kč v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 6 278 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 23. 4. 2025. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka úvěru byla uhrazena dne 10. 6. 2024, celkem byla na uhrazena částka 15 600 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 s účinností ke dni 21. 10. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Jelikož žalovaný ani navzdory předžalobní výzvě dluh neuhradil, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 143 789,46 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 53 700 Kč, dlužné části poplatku ve výši 60 089,46 Kč, smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaného úroku od 24. 4. 2025 (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do 21. 10. 2025 ve výši 5 656,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 24. 4. 2025 do 21. 10. 2025 ve výši 3 239,90 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 53 700 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 53 700 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena s odbornou péčí na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ – konkrétně žalovaný předložil výplatní pásky za květen 2023 a červen 2023. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na žalovaným sdělené informace a jím předložené doklady dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Podpisem úvěrové smlouvy a zákaznické karty žalovaný mj. potvrdil úplnost a pravdivost údajů, právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod o tomto pochybovat.2. Žalovaný se k podané žalobě se nevyjádřil.K jednání nařízenému na den 16. 6. 2026 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou doručeno zásilkou určenou do vlastních rukou dle § 49 o. s. ř. dne 22. 5. 2026. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a smluvních podmínek smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne 27. 3. 2023 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným poplatkem v celkové výši 71 838 Kč (smluvní úrok ve výši 57 846 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 12 492 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 6 278 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně (nikoliv 12 % ročně jak tvrdila žalobkyně).Z dokumentace k úvěruschopnosti žalovaného (karta klienta, výplatní pásky 5/2023 – 6/2023) bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy deklaroval svůj měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru u společnosti , Anonymizováno, , adresa, s.r.o. v částce 23 234 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti byly deklarovány částkou 12 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou 5 000 Kč, interní splátky u , právnická osoba, částkou 0 Kč a externí splátky částkou 4 000 Kč. Žalovaný dále deklaroval, že má základní vzdělání, je svobodný a bydlí v nájmu, deklarovaným účelem úvěru byly neočekávané výdaje. Z výplatních pásek dále vyplývá, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele Aquapark , adresa, s.r.o. za měsíc květen 2023 mzdu ve výši 23 234 Kč a za měsíc červen 2023 mzdu ve výši 23 234 Kč.Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na dluh z titulu úvěrové smlouvy uhradil celkem částku 15 600 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 21. 10. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru se stala žalobkyně, žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně mu byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni resp. její právní předchůdkyni uhradil více než bylo tvrzeno žalobkyní, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh byla žalovaným uhrazena částka celkem 15 600 Kč.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 60 000 Kč, kterou žalovaný vrátil do výše 15 600 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která žalovaného vyzvala k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 2991 odst. 1, občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebi