11 C 68/2026-32 – Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 95 133,73 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 535447239 uzavřené dne 14. 12. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou. Na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 49 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázala splácet spolu se sjednaným poplatkem v celkové výši 62 282 Kč (smluvní úrok z úvěru v sazbě 12,75 % ročně kapitalizovaný na dobu řádného trvání smlouvy ve výši 47 241 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 202 Kč + pojištění) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 5 300 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 14. 9. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na úvěr bylo uhrazeno celkem 12 000 Kč.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 s účinností ke dni 21. 10. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena. Jelikož žalovaná ani navzdory předžalobní výzvě dluh neuhradila, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu úvěrové smlouvy po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 95 133,73 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 45 517,16 Kč, dlužné části poplatku ve výši 49 616,57 Kč, kapitalizovaného úroku od 15. 9. 2024 (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do 21. 10. 2025 ve výši 8 443,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 15. 9. 2024 do 21. 10. 2025 ve výši 6 480,51 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 517,16 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 517,16 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.Úvěruschopnost žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena s odbornou péčí na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na žalovanou sdělené informace a jí předložené doklady dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Podpisem úvěrové smlouvy a zákaznické karty žalovaná mj. potvrdila úplnost a pravdivost údajů, právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod o tomto pochybovat.2. Žalovaná se k podané žalobě se nevyjádřila.K jednání nařízenému na den 16. 6. 2026 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou doručeno zásilkou určenou do vlastních rukou dle § 49 o. s. ř. dne 12. 5. 2026. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované.3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru, smluvních podmínek smlouvy o úvěru a zařazení zákazníka do pojistného programu bylo zjištěno, že dne 14. 12. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované v hotovosti při uzavření smlouvy poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným poplatkem v celkové výši 62 282 Kč (smluvní úrok z úvěru ve výši 47 241 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 202 Kč + pojistné za sjednanou dobu pojištění schopnosti splácet ve výši 3 339 Kč), celkem tedy částku 111 282 Kč, v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 5 300 Kč s tím, že výše poslední splátky činí částku 5 282 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně (nikoliv 12,75 % ročně jak tvrdila žalobkyně).Z dokumentace k úvěruschopnosti žalované (karta klienta) bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy deklarovala svůj měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. v částce 20 468 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti byly deklarovány částkou 22 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované byly deklarovány částkou 4 000 Kč, interní splátky u , právnická osoba, částkou 0 Kč a externí splátky částkou 0 Kč. Žalovaná dále deklarovala, že má základní vzdělání, je svobodná a bydlí v nájmu, deklarovaným účelem úvěru byly neočekávané výdaje.Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na dluh z titulu úvěrové smlouvy uhradila celkem částku 12 000 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 21. 10. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru se stala žalobkyně, žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměna a současně jí byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni resp. její právní předchůdkyni uhradila z titulu úvěrové smlouvy jakoukoliv částku, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh nebylo žalovanou uhrazeno ničeho.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 49 000 Kč, kterou žalovaná vrátila do výše 12 000 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, která žalovanou vyzvala k úhradě předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 2991 odst. 1, občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele