Okresní soud v Trutnově 15 C 139/2026-22 – Náklady řízení

19 300 Kč s příslušenstvím - úvěr

Žalobkyně se v daném řízení domáhala zaplacení částky 19 300 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že pohledávku nabyla postoupením od společnosti , právnická osoba, ., která se žalovaným dne 5. 9. 2024 prostřednictvím internetových stránek ofin.cz uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a řádně a včas splácet sjednané platby. Protože své závazky neplnil, byl opakovaně upomínán a dne 19. 12. 2024 byl úvěr zesplatněn; od 20. 12. 2024 se měl žalovaný nacházet v prodlení s úhradou celé dlužné částky. Žalobkyně uplatnila nesplacenou jistinu 10 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za první měsíc ve výši 4 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 20. 12. 2024 do 2. 6. 2026, vyčíslenou částkou 5 300 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Pro případ neprokázání smluvního vztahu se alternativně domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč, které mělo žalovanému vzniknout převodem této částky na jeho účet.Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena dne 3. 8. 2026. Žalovaný byl poučen, že nebude-li se ve stanovené lhůtě vyjadřovat, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Jelikož bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., soud jednání nenařizoval. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 24. 8. 2026.Soud na základě žalobkyní předložených důkazů, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru, potvrzení o převodu částky 10 000 Kč, listin vztahujících se k zesplatnění úvěru a dokumentů o postoupení pohledávky, zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne 5. 9. 2024 prostřednictvím internetových stránek ofin.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a řádně splácet sjednané platby. Protože žalovaný své závazky neplnil, byl úvěr dne 19. 12. 2024 zesplatněn. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Pohledávku ze smlouvy nabyla žalobkyně postoupením.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem mimo jiné peněžitá zápůjčka nebo úvěr poskytované spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet; vychází přitom zejména z porovnání příjmů, výdajů, závazků a dalších údajů o finanční situaci spotřebitele.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná, jestliže poskytovatel poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s povinností řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. K této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil; bezdůvodným obohacením je mimo jiné plnění z právního důvodu, který odpadl.Podle § 1970 o. z. může věřitel požadovat úrok z prodlení po dlužníkovi v prodlení, jen pokud řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti.Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je povinnost uloženou rozsudkem třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neurčí-li soud lhůtu delší.Žaloba je důvodná pouze co do částky 10 000 Kč. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku žalovanému poskytla a že žalovaný na dluh ničeho neuhradil.Žalobkyně však neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Předložené listiny prokazují uzavření smlouvy, poskytnutí peněžních prostředků, zesplatnění úvěru a postoupení pohledávky, nikoli však zjištění a vyhodnocení příjmů, výdajů, závazků či dalších majetkových a sociálních poměrů žalovaného. Nelze proto učinit závěr, že před poskytnutím úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně se tudíž nemůže úspěšně domáhat smluvního úroku ani smluvní pokuty. Žalovaný však přijetím částky 10 000 Kč získal majetkový prospěch bez právního důvodu, který je povinen vydat. Soud proto žalobkyni přiznal částku 10 000 Kč.Protože žalobkyně ani žalovaný netvrdili okolnosti odůvodňující stanovení jiné doby pro vrácení jistiny, soud uložil žalovanému povinnost plnit v obecné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.Žalobkyni nelze přiznat ani zákonný úrok z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a nejsou proto splněny předpoklady § 1970 o. z. Ve zbývající části, tj. co do smluvního úroku 4 000 Kč, smluvní pokuty 5 300 Kč a zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla úspěch přibližně v jedné polovině uplatněného nároku, zatímco žalovaný byl přibližně ve stejné míře úspěšný při obraně proti žalobě. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.