Okresní soud v Trutnově 16 C 142/2026-55 – Náklady řízení

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 28 888,31 Kč s příslušenstvím, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 5067027, uzavřené dne 17. 5. 2021 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že při uzavření Smlouvy bylo žalované přiděleno specifické číslo 6992382. Na základě této smlouvy bylo žalované právním předchůdcem žalobkyně umožněno čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 25 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet, uvedený ve smlouvě. Na základě uvedeného žalovaná čerpala opakovaně úvěr v souladu se Smlouvou a to v celkové výši 54 317 Kč. Žalovaná se zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu Creditea a o vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna emailem. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně Smluvní úrok ve sjednané výši a dále také poplatky a náklady. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, ocitla se v prodlení a proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila ke dni 13. 1. 2026. Od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila celkem částku 80 764,67 Kč. Pohledávka vyplývající z této Smlouvy pak byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2026 s účinností k témuž dni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se s ohledem na výše uvedené domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 28 888,31 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 632,44 Kč, dlužného poplatku ve výši 1 500 Kč a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění dne 13. 1. 2026 ve výši 3 755,87 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení příslušenství, specifikovaného ve výroku I shora.2. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobkyně zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázala předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložení výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. V čl. 3 Smluvních podmínek žalovaná potvrdila, že veškeré informace a doklady o příjmech, o výdajích a finanční situaci, jsou úplné a pravdivé. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a poctivosti jejího jednání.3. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena do vlastních rukou – datové schránky dne 22. 7. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 24. 8. 2026.4. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že společnost , právnická osoba, uzavřela dne 17. 5. 2021 se žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 5067027, na základě které bylo žalované umožněno čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 25 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě. Na základě uvedeného žalovaná čerpala úvěr v souladu se Smlouvou a vyčerpala celkem 54 317 Kč. Protože neplnila smluvní podmínky řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, zesplatnil právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 13. 1. 2026. Od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku 80 764,67 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2026 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 29. 4. 2026.5. Uvedené skutečnosti soud zjistil z fotografie občanského průkazu, ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru (Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru), ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o provedených transakcích, vyplacení úvěru dílčími částkami, z tabulky umoření, z výzvy před zesplatněním dluhu, ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o něm ze dne 13. 12. 2026 a z předžalobní výzvy s podacím lístkem.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:Žaloba není důvodná. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce žalované poskytl na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru celkem částku 54 317 Kč, přičemž dosud na tuto smlouvu uhradila žalovaná celkem částku 80 764,67 Kč. Žalovaná netvrdila že by smlouvu neuzavřela nebo že by jí úvěr nebyl poskytnut.12. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalované). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala, avšak s vágním odkazem na shromáždění a kontrolu informací uvedených žalovanou, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, kdy příjmy žalované byly doloženy výpisem z účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Žádné důkazy, prokazující toto tvrzení, žalobkyně ani k dodatečné výzvě soudu nepředložila a z dosud předložených listin nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru jakkoli úvěruschopnost žalované zkoumala. Soud uzavírá, že ani k výzvě soudu žalobkyně nedoplnila v tomto směru nedostatečná skutková tvrzení (ověření příjmů a výdajů žalované) ani neoznačila žádné důkazy (a to k příjmům ani k výdajům), toliko obecně odkázala, na to, že svou bonitu a udržitelnost žalovaná prokázala předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Toto tvrzení však není žádným důkazem prokázáno a nevyplývá z obsahu žádné předložené listiny.13. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 17. 5. 2021 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě, vyjma skutečně vyplaceného úvěru (jistiny).14. Protože žalobkyně vyplatila žalované na základě neplatné smlouvy ze dne 17. 5. 2021 postupně celkem částku 54 317 Kč, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované by vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaná však celou žalobkyní vyplacenou částku 54 317 Kč (čerpaný úvěr) žalobkyni uhradila, a to ještě před uzavřením Smlouvy o postoupení pohledávek. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když zcela úspěšnou byla žalovaná a má právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná je v tomto řízení nečinná, z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by jí jakékoliv náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.