Okresní soud v Trutnově 30 C 124/2026-45 – Náklady řízení

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 3. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 68 391,22 Kč se smluvním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení shora, a dále částky 926 Kč. K odůvodnění návrhu žalobkyně uvedla, že účastnice dne 11. 6. 2024 uzavřely Rámcovou smlouvu č. 3066818, na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaná jej mohla začít plně využívat. Dne 15. 7. 2025 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. 7 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 70 000 Kč. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání úvěru společnosti , Jméno žalobkyně, ., byl jí úvěr č. , IBAN, schválen a dne 16. 7. 2025 vyplacen na běžný účet žalované. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaná poskytla v žádosti o úvěr a které žalobkyně důsledně ověřila. Podle podmínek úvěrové smlouvy byla žalovaná zavázaná měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 293 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 15,9 % ročně, a to vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem 13. 8. 2025 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 13. 7. 2033. Splátky od 13. 8. 2025 do 13. 11. 2025 byly splaceny. Na splátku dne 13. 12. 2025 bylo ze strany žalované zaplaceno pouze 63,71 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni 13. 12. 2025 tedy nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny řádně a včas, následně žalobkyně neeviduje na úvěr žádnou další platbu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 16. 2. 2026. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 68 391,22 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 815,59 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 13. 11. 2025 do dne předcházejícího dni zesplatnění. Žalobkyně požadovala podle interních pravidel od 10. dne následujícího po zesplatnění z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení a od 16. 3. 2026 smluvní úrok 11,5 % ročně, a to v souladu s limitem stanoveným zákonem o spotřebitelském úvěru. Zesplatňujícím dopisem byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého dluhu, ke kterému jí žalobkyně poskytla dostatečnou lhůtu. Žalovaná ji však nevyužila. Žalobkyně proto požaduje dlužnou jistinu, dlužný kapitalizovaný úrok, úrok z úvěru, zákonný úrok z prodlení a rovněž částku 926 Kč, která představuje nepovolený debet vzniklý na běžném účtu žalované. Naposledy byla žalovaná k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím vyzvána předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2026.2. Žalované byla uložením s účinností dne 15. 6. 2026 doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Zásilka byla vhozena do schránky žalované dne 16. 6. 2026. Dne 25. 6. 2026 soud obdržel email bez uznávaného podpisu, který pravděpodobně psala žalovaná, obsahující sdělení o vzdání se práva účasti na projednávané věci. Soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.3. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 15. 7. 2026.4. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů k prověření úvěruschopnosti žalované. Z předloženého potvrzení, úvěrové zprávy a výpisu z účtu žalované u , právnická osoba, . od 1. 4. 2025 do 15. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy o úvěru zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., ze zaměstnání dosahovala čistého příjmu 22 000 Kč. Žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů a neměla žádnou vyživovací povinnost. Výše a struktura příjmů i výdajů žalované byla ověřena výpisu z jejího účtu. , jméno FO, při posouzení úvěruschopnosti zohlednila, že žadatelka splácela dříve poskytnuté úvěry.5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 15. 7. 2025 uzavřely účastnice smlouvu o úvěru č. , IBAN, , kterou byl žalované dne 16. 7. 2025 poskytnut bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalobkyně provedla posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela přitom z informací, které jí poskytla žalovaná a dále z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (běžný účet – bankovní výpis, úvěrová zpráva z bankovního i nebankovního registru klientských informací). Při posuzování výdajů žalované stanovila žalobkyně částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy, jako potřebnou na pokrytí výdajů na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalované. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet průběžně včetně smluvních úroků, které byly sjednány ve výši 15,9 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 293 Kč. Pro případ neplnění smluvních podmínek byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a jeho další úročení aktuálním úrokem. Žalovaná porušila sjednané podmínky, když úvěr řádně a včas nesplácela. Žalovaná řádně zaplatila pouze 4 splátky a žalobkyně neeviduje žádné další úhrady od žalované do dne zesplatnění. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním smlouvy dne 16. 2. 2026 k zesplatnění úvěru. Splatný závazek byl ke dni 15. 2. 2026 tvořen nesplacenou jistinou ve výši 68 391,22 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 815,59 Kč, dlužná jistina se od 16. 2. 2026 úročí smluvním úrokem (omezeným podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru) a úrokem z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve smlouvě o vedení běžného účtu č. , č. účtu, bylo mj. sjednáno, že žalovaná bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaná se zavázala udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby. Přes uvedené ujednání se žalovaná na svém běžném účtu dostala do nepovoleného debetu ve výši 926 Kč, uvedenou částku je povinna žalobkyni zaplatit. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila ani neprokazovala, že by na úvěr zaplatila více, než žalobkyně zohlednila v podané žalobě. Žalovaná přes výzvu žalobkyně nevyrovnala ani částku 926 Kč, s níž se dostala do mínusu na svém běžném účtu.6. Uvedené skutečnosti soud zjistil z rámcové smlouvy č. 3066818 z 11. 6. 2024, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dodatku č. 7 k rámcové smlouvě, který obsahoval smlouvu o úvěru č. , IBAN, , z dokladu o načerpání úvěru na účet žalované dne 16. 7. 2025, ze splátkového kalendáře, z přehledu splácení úvěru, ze zesplatňujícího dopisu a předžalobní výzvy.7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Na základě shora uvedených prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že po prověření úvěruschopnosti žalované poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 70 000 Kč se sjednaným úrokem 15,9 % ročně, který žalovaná způsobem sjednaným ve smlouvě řádně nesplácela, proto jej žalobkyně zesplatnila. Dle výpisu z účtu a přehledu plateb dluží žalovaná žalobkyni žalované částky. Žalovaná neprokázala splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky. Žalované bylo proto uloženo zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 68 391,22 Kč se sjednaným úrokem a se zákonným úrokem z prodlení, dále jí bylo uloženo splacení nepovoleného debetu v částce 926 Kč, vše v souladu se žalobním žádáním žalobkyně.9. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu podle § 142a odst. 1 o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení, na kterých požadovala pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 2 773 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v požadované výši.10. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.