9 C 112/2026-53 – Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 17. 4. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 496 s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. od 3. 10. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, , a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 25. 7. 2025 smlouvu o úvěru č. 707456001, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 2. 10. 2025. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok 3 496 Kč. Předmětem žaloby byla pohledávka v celkové výši 15 496 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru 12 000 Kč a z úroku 3 496 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté byl obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavřené smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 25. 7. 2025 převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 24. 2. 2026. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požadoval žalobce, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobce https://www., Anonymizováno, .cz/obchodni-podminky/, na které odkazuje úvěrová smlouva, byl žalovaný informován v odst. 7.11., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný dále podle odst. 7.12. OP souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a , právnická osoba, . v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.3. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.4. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno do datové schránky postupem dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. dne 8. 6. 2026. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , 5. května 1746/22, IČO , IČO, , jako věřitelem a žalovaným jako klientem došlo dne 25. 7. 2025 k uzavření smlouvy o úvěru pod číslem 707456001. Na základě této smlouvy společnost Zaplo poukázala na účet žalovaného dne 25. 7. 2025 částku 8 000 Kč a dne 26. 7. 2025 částku 4 000 Kč. Zapůjčená částka měla být splacena minimálně v rozsahu 5 % jistiny a úroku přirostlého za předchozí období do 24. 8. 2025. Společnost Zaplo upomenula žalovaného o zaplacení dluhu dopisy ze dne 30. 8. 2025 a 2. 10. 2025. Tímto posledním dopisem došlo k zesplatnění dluhu v celkové výši 15 630 Kč. Uvedené skutečnosti byly prokázány smlouvou o úvěru s dodatkem a výpisy z účtu, kterými bylo prokázáno poukázání částky 12 000 Kč na účet označený žalovaným, dále z upomínek o zaplacení.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 postoupila společnost , právnická osoba, mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 2. 2026. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou z téhož dne. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1 až 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.10. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.11. Soud se dále zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. K tomu je třeba uvést, že žalobce ke splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost dlužníka ze strany svého právního předchůdce uvedl pouze to, že žalovaný byl lustrován původním věřitelem z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Dle soudu právní předchůdce žalobce zákonným povinnostem poskytovatele úvěru nedostál. Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7