11 C 136/2014-159 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou, která byla doručena zdejšímu soudu dne [datum], domáhal, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 9 000 Kč oproti vrácení [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] a zaplacení částky 5 444 Kč. Při jednání soudu nárok rozšířil o zaplacení parkovného za výše specifikované vozidlo [anonymizována dvě slova] za období od [datum] do [datum] a dále zaplacení pojistného za zákonné pojištění za výše specifikované vozidlo [anonymizována dvě slova] za období od [datum] do [datum], kdy tyto nároky nevyčíslil. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl žalobce vyzván, aby výši pojistného a parkovného za dané období vyčíslil a k tomuto označil důkazy ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení. Žalobce tyto nároky nevyčíslil, a to ani k opakovaně prodlužované lhůtě, naposled lhůta prodloužena do [datum]. Nároky vyčíslil až při soudním jednání [datum]. Usnesením, které bylo vyhlášeno při jednání [datum] pak soud změnu žaloby, kterou žalobce požadoval zaplacení pojistného a parkovného, nepřipustil. 3. Svůj nárok na zaplacení 9 000 Kč oproti vrácení automobilu a zaplacení 5 444 Kč žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva [číslo] kdy jako smluvní strany jsou v této smlouvě uvedeni žalobce jako kupující a pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] jako prodávající. Tuto smlouvu podepsal žalobce a žalovaný, který ke svému podpisu připojil razítko [příjmení] [příjmení], [IČO], kdy pod tímto podpisem je uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal za prodávajícího jako zprostředkovatel, kdy však ve skutečnosti uzavřel tuto smlouvu na základě smlouvy o obstarání prodeje věci, a proto je dána pasivní legitimace žalovaného. 4. Jelikož žalovaný uzavíral kupní smlouvu s žalobcem v rámci provozu svého autobazaru, se sídlem [adresa žalovaného], je zřejmé, že mezi panem [příjmení] a žalovaným byla uzavřena smlouva o obstarání prodeje věci ve smyslu ustanovení § 737 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ OZ“) a nikoliv smlouva zprostředkovatelská dle ustanovení § 774 a násl. OZ. Mezi panem [příjmení] a žalovaným totiž nemohla být uzavřena smlouva o zprostředkování, jelikož pan [příjmení] předal žalovanému automobil za účelem obstarání jeho prodeje. K rozlišení smlouvy o obstarání prodeje věci a smlouvy zprostředkovatelské při výkonu činnosti týkající se autobazaru se blíže vyjadřoval i Nejvyšší soud ČR (dále jen„ NS), ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 631/98, kdy z tohoto rozhodnutí vyplývá následující. 5. Podle § 774 OZ zprostředkovatelskou smlouvou se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele. Činnost zprostředkovatele směřuje tedy jen k nalezení potencionálního smluvního partnera pro zájemce, nikoliv k samotnému uzavření smlouvy. Závazek zprostředkovatele vyplývající ze smlouvy podle § 774 OZ je splněn vyhledáním třetí osoby a je již věcí zájemce, zda s ní sám smlouvu uzavře. Není sice vyloučena dohoda, podle níž má zprostředkovatel nejen vyhledat potencionálního kupce, ale též za zájemce zprostředkovanou smlouvu s třetí osobou uzavřít, avšak ke vzniku platného závazku mezi zájemcem a třetí osobou by byla nutná písemná plná moc, udělená zájemcem k tomu, aby zprostředkovatel jménem zájemce smlouvu s třetí osobou uzavřel. Ve vztahu k třetím osobám je totiž zprostředkovatel oprávněn za zájemce jednat, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí (§ 777 OZ), kterou však žalovaný žalobci při uzavírání smlouvy nepředložil, naopak z jeho jednání bylo zřejmé, že jedná svým jménem, což ostatně posléze vyplynulo i z následné komunikace mezi žalobcem a žalovaným. V případě, kdy na základě plné moci vystavené zájemcem v písemné formě zprostředkovatel jako jeho zástupce jedná s třetí osobou a jménem zastoupeného s ní uzavře smlouvu, jde o tzv. přímé zastoupení, kdy z právních úkonů zprostředkovatele vznikají práva a závazky přímo zastoupenému (zájemci), zatímco mezi zprostředkovatelem a třetí osobou žádný právní vztah nevzniká. 6. Naproti tomu smlouvou o obstarání prodeje věci (§ 737 a násl. OZ) vznikne objednateli právo, aby obstaratel převzal od něj do prodeje svěřenou věc a učinil potřebná opatření k prodeji. Obstaratel se tak zavazuje objednateli, že obstará prodej věci svěřené mu objednatelem, tj. že uzavře s třetí osobou kupní smlouvu, a to vlastním jménem na účet objednatele. Ve vztahu k třetím osobám jedná obstaratel vlastním jménem, bez plné moci, tedy nikoliv jako zástupce objednatele. Při plnění smlouvy o obstarání prodeje věci tak dochází uzavřením kupní smlouvy s kupujícím, kterou uzavírá svým jménem obstaratel a nikoli objednatel, vedle již existujícího závazkového vztahu mezi objednatelem a obstaratelem – ke vzniku dalšího právního vztahu, a to mezi obstaratelem a třetí osobou (kupujícím), přičemž jde o dva zcela samostatné smluvní režimy s odlišným obsahem a odlišnými smluvními stranami. Obstaratel jedná za objednatele na základě tzv. nepřímého zastoupení, kdy nepřímý zástupce činí právní úkon svým jménem na účet zastoupeného, a práva a závazky z tohoto právního úkonu vznikají nepřímému zástupci, zatímco mezi zastoupeným a třetí osobou žádná práva a žádné povinnosti z kupní smlouvy nevznikají. Obstaratel prodeje poté odpovídá kupujícímu podle ustanovení § 741 OZ za vady prodané věci a za to, že prodaná věc má vlastnosti, které obstaratel při prodeji uvedl. 7. Podstatné pro pasivní legitimaci tedy je, zda v daném případě byl účastníkem kupní smlouvy žalovaný nebo pan [příjmení] jako vlastník vozu, tedy zda šlo mezi panem [příjmení] a žalovaným o vztah ze smlouvy zprostředkovatelské či ze smlouvy o obstarání prodeje věci. 8. Jestliže kupující (v daném případě žalobce) jedná o koupi s prodávajícím, kterého považuje za svého smluvního partnera, a nikoliv s vlastníkem věci (pan [příjmení]), kterého zpravidla ani nezná, pak z úkonů prodávajícího vznikají přímá práva a povinnosti jemu samotnému, nikoliv vlastníku věci, který s třetí osobou není v žádném právním vztahu. Při obstarání prodeje věci j obstaratel účastníkem kupní smlouvy, tedy přímo prodávajícím, což dopadá právě na tento případ. 9. Obsah smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním majitelem vozidla odpovídá v tomto případě smlouvě o obstarání prodeje věci podle ustanovení § 737 a násl. OZ, přičemž není rozhodné, že tato smlouva byla označena jako smlouva zprostředkovatelská a ani to, že žalovaný je označován jako zprostředkovatel, ale relevantní je obsah dané smlouvy. Na základě této smlouvy byl žalovaný jako provozovatel autobazaru oprávněn k uzavření smlouvy s kupujícím o prodeji svěřeného vozu a také s žalobcem kupní smlouvu uzavřel, aniž by jednal jménem majitele vozu jako jeho pouhý zmocněnec a vykazoval se zvláštní plnou mocí. Právě pro obstarání prodeje věci je totiž typické, že vlastní prodej a tedy převod vlastnictví k věci realizuje obstaratel a nikoliv vlastník věci. 10. Jelikož tedy došlo v konkrétním případě k uzavření smlouvy mezi žalovaným jako provozovatelem autobazaru a panem [příjmení] jako vlastníkem vozidla, tato smlouva směřovala k zajištění prodej vozidla za sjednanou cenu a předmět prodeje byl současně s podpisem smlouvy žalovanému okamžitě za účelem zajištění prodeje předán, nemůže být smluvním základem tohoto vztahu smlouva zprostředkovatelská. K předání věci zprostředkovateli totiž u smlouvy zprostředkovatelské zpravidla z povahy věci nedochází (a začasté ani pojmově dojít nemůže) a činnost zprostředkovatele pak spočívá v pouhém nalezení druhé smluvní strany, s níž může zájemce vstoupit do smluvního vztahu, to však vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (včetně odpovědnosti za vady prodávané věci, rozdílně oproti prodejní komisi). 11. Rovněž z příjmového pokladního dokladu, jenž byl žalovaný vystaven pro žalobce jako doklad o koupi předmětného vozidla, na němž je jako prodejce uveden„ [celé jméno žalovaného] - [příjmení] [příjmení]“, vyplývá, že žalovaný jednal jako prodávající. Pokud by při prodeji vystupoval pouze jako zástupce, musela by být kupní smlouva uzavřena jménem vlastníka vozu a i k přijetí plnění od třetí osoby (zde kupní ceny) by musel být písemně zmocněn. 12. Ze všeho výše uvedené je dle žalobce patrné, že do smluvního vztahu vstoupil žalobce se žalovaným, kdy tedy právě mezi nimi vznikl závazkový vztah, a proto je žalovaný pasivně legitimován v celé věci. 13. Předmětem výše uvedené kupní smlouvy ze dne [datum] byl převod vlastnického práva k osobnímu vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] z prodávajícího na žalobce jako kupujícího za dohodnutou kupní cenu v celkové výši 9 000 Kč. Na základě této smlouvy byl žalobci výše uvedený automobil ze strany žalovaného odevzdán a žalobce tento automobil převzal a uhradil za něj žalovanému v hotovosti dohodnutou kupní cenu ve výši 9 000 Kč, na základě čehož vys