6 C 152/2021-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 160 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen v 14 měsíčních splátkách po 1 594,29 Kč nejpozději dne [datum]. Žalované byl úvěr poskytnut v hotovosti. Žalovaná do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila v plné výši. Žalovaná se zavázala uhradit spolu s úvěrem částku 10 320 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu a poplatku za hotovostní inkaso. Úvěr nebyl žalovanou do dnešního dne vrácen v celé výši. Vedle jistiny a poplatku nárokuje žalobkyně také účelně vynaložené náklady ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 160 Kč. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Usnesením vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože se na výzvu soudu nevyjádřila, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána stejnopisem notářského zápisu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku, kdy nejdříve byla část původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na [právnická osoba], [IČO] a následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi přechodným věřitelem a žalobkyní jako novým věřitelem dne [datum], z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, ve kterém byla zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] a smlouvy o úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně společností jako věřitelem vyplývá, že žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaná zaplatit, je včetně poplatků a úvěru 22 320 Kč, a to v 14 splátkách po 1 560 Kč měsíčně. Žalovaná obdržela formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut v hotovosti, jak vyplývá ze smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou. Jelikož žalovaná sjednanou částku v termínu splatnosti v plné výši neuhradila, byla jí zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzva k úhradě před podáním žaloby dne [datum], o čemž svědčí podací arch. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč, smluvní úrok 1 180 Kč, poplatek za správu 960 Kč a na poplatek za hotovostí inkaso 1 440 Kč žalobkyni do dnešního dne uhradila. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. 9. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 10. Podle § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku Smlouva o úvěru byla shledána platnou. Ze strany předchozího věřitele byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaná však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostála, když neplnila sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplatila v termínu splatnosti úvěr, který jí byl na základě sjednané smlouvy poskytnut ve výši 12 000 Kč ani nezaplatila zbývající poplatky v celkové výši 3 580 Kč. Co se týká účelně vynaložených nákladů na vymáhání, tak jejich účelnost prokázala žalobkyně výpisem úkonů vymáhání. Takové úkony považuje soud za účelné, včetně částky za jejich uplatnění. Nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně vyplývá z čl. V, odst. 4 smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] v celkové výši 5 160 Kč. Nárok na poplatky vyplývá z bodu II smlouvy. Jelikož žalovaná svůj závazek dosud nesplnila, a žalobkyně nárok prokázala, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. Co se týká prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, tak vzhledem k nečinnosti žalované, která nenapadla v souladu s § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru případné porušení podmínek poskytnutého úvěru, se soud touto otázkou nezabýval. 13. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která částečně úrok z prodlení kapitalizovala ve výši 1 413,7 Kč za období od 27.9.2019 do 30. 11. 2020. Následný úrok z prodlení požadovala žalobkyně ode dne 22. 12. 2020, tedy od postoupení pohledávky, do zaplacení, kdy tento byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnos