9 C 151/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15.531,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15.531,75 Kč od 8. 3. 2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 19. 1. 2018 smlouvu o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11.000 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru ve výši 1.896,75 Kč, a to nejpozději do 7. 3. 2018. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku úvěru ve výši 11.000 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 5. 10. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 9. 2021 č.j. 9 C 151/2021-38 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 5. 10. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 19. 1. 2018 smlouvu o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11.000 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru ve výši 1.896,75 Kč a prodloužení termínu splatnosti ve výši 2.635 Kč, a to nejpozději do 7. 3. 2018. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána, když součástí smlouvy byl i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dále i Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku úvěru ve výši 11.000 Kč, jak soud zjistil z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021. 6. Ze shora učiněných skutkových zjištění pak soud měl možnost si učinit i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku smlouva o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně s tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě uzavřené smlouvy žalovanému úvěr ve výši 11.000 Kč, který poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit celkově částku 15.531,75 Kč, avšak ničeho do sjednaného data 7. 3. 2018 nevrátil, a to ani po upomínání ze strany právního předchůdce žalobkyně, respektive ze strany žalobkyně a žalobkyni, na níž byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, svědčilo právo pro vrácení požadované částky 15.531,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 3. 2018. 7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. 9. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje. 10. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 13. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 14. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 15. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 16. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11.000 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit poskytnutý úvěr ve výši 11.000 Kč spolu s úrokem (poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatkem za prodloužení doby splatnosti) ve výši 4.531,75 Kč nejpozději do 7. 3. 2018. Žalovaný řádně úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z žalované částky ve výši 15.531,75 Kč od 8. 3. 2018. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl právním předchůdcem žalobkyně i žalobkyní řádně vyzván, žalobě zcela vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky, přičemž zároveň měl také za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.) 17. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl po