9 C 25/2021-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27.11.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 193,68 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17.10.2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný postupně vyčerpal peněžní prostředky ve výši 41 850 Kč, které se zavázal splatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy odstoupila a nesplacenou část úvěru ke dni 31.10.2020 zesplatila. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16.2.2021 č.j. 9 C 25/2021-26 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 16.3.2021 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila výslovný souhlas. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného a souhlas žalobkyně v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: žádostí o revolvingový úvěr ze dne 17.10.2019, standartními informacemi o spotřebitelském úvěru včetně obchodních podmínek žalobkyně, produktových podmínek spotřebitelského úvěru, dodatku o specifických podmínkách čerpání a splácení revolvingového úvěru, výpisů k úvěrovému účtu, sazebníku poplatků žalobkyně, výzvy k uhrazení dluhu na úvěrovém účtu, odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24.9.2020, předžalobní upomínky ze dne 2.11.2020. 5. Soud hodnotil jednotlivé důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 OSŘ a konstatoval, že listinné důkazy prokazují tvrzení žalobkyně. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17.10.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě, které bylo žalovanému sjednáno právo čerpat revolvingový úvěr až do úvěrového rámce 40 000 Kč. Revolvingový úvěr žalovaný vyčerpal postupně až do částky 41 850 Kč a tento se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši min. 5% z dlužné částky, nejméně však 500 Kč k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána 22,68 % ročně. Část poskytnutých peněžních prostředků byla čerpána tak, že za ně byla hrazena kupní cena zboží (mobilní telefon) ve výši 4 410 Kč, přičemž tyto prostředky byl žalovaný povinen vrátit v 5 měsíčních splátkách po 972 Kč (včetně pojistného) splatných rovněž k 17. dni v měsíci počínaje od 17.11.2019. Pro soustavné porušování platebních povinností žalovaného žalobkyně ke dni 24.9.2020 od smlouvy o revolvingovém úvěru odstoupila a ke dni 31.10.2020 nastala splatnost nesplacené části dluhu. Pro případ nesplnění platebních povinností žalovaného byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné splátky v prodlení. Samotné poskytnutí úvěru a aktuální dlužná částka pak byla prokázána výpisem k úvěrovému účtu, ze kterého bylo prokázáno, že žalovaný dluží na jistině úvěru částku 33 368,97 Kč, na úrocích 3 779,91 Kč, nákladech na pojistném 718 Kč, nákladech souvisejících s vymáháním 700 Kč a smluvní pokutě 626 Kč. Žalovaný dluh vůči žalobkyni neuhradil, ač k tomu byl opakovaně vyzýván. 7. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru. 9. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 15. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 NOZ. Co se poskytnutí peněžních prostředků týkalo, bylo prokázáno, že žalovaný postupně vyčerpal peněžní prostředky až do částky 41 850 Kč, přičemž z těchto peněžních prostředků byla financována i kupní cena předmětného zboží ve výši 4 410 Kč. V rozporu se smluvními ujednáními však žalovaný poskytnuté peníze nesplácel. Z toho důvodu žalobkyně od smlouvy odstoupila a nesplacenou část úvěru ke dni 24.9.2020 zesplatnila. Neuhrazená tak zůstala část na jistině úvěru ve výši 33 368,97 Kč, na úrocích 3 779,91 Kč, na pojistném 718,80 Kč, poplatcích za vymáhání 700 Kč a smluvní pokutě 626 Kč dle smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky § 2048 NOZ. Tím, že žalovaný neuhradil dluh vůči žalobkyni řádně a včas dostal se do prodlení a je podle § 1970 NOZ povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném a účinném znění za dobu od 1.11.2020 do zaplacení z celkové dlužné jistiny, poplatků a smluvní pokuty. 16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 417 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 2,5 úkony právní služby tj. 1 250 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014) a DPH ve výši 21 % tj. 326 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3 293 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ.