9 C 77/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 29.945 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29.945 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], se sídlem na Maltě, uzavřel s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 9. 6. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpání úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 80.000 Kč, přičemž žalovaný měl čerpaný úvěr vrátit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději do 9. 10. 2020. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku úvěru ve výši 80.000 Kč a k datu splatnosti dlužil ještě částku ve výši 29.945 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek již ze dne 20. 12. 2019, o čemž byl žalovaný řádně informován. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 23. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 22. 7. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2021 č.j. 9 C 77/2021-36 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 22. 7. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], se sídlem na Maltě, uzavřel s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 9. 6. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpání úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 80.000 Kč, přičemž žalovaný měl čerpaný úvěr vrátit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději do 9. 10. 2020, respektive podle výše čerpané částky. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána, když mu byly poskytnuty také Standardní informace o spotřebitelském úvěru a rovněž byl seznámen s Obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] s tím, že k datu splatnosti mu zbývala uhradit částka ve výši 29.945 Kč, když čerpal celou částku 80.000 Kč, jak soud zjistil z vyčíslení právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek již ze dne 20. 12. 2019, o čemž byl žalovaný řádně informován dopisem ze dne 23. 11. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 23. 11. 2020. 6. Ze shora učiněných skutkových zjištění pak soud měl možnost si učinit i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku smlouva o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně s tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě uzavřené smlouvy žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 80.000 Kč, který poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku poskytnutého úvěru, respektive čerpané částky z úvěrového rámce do sjednaného data 9. 10. 2020, avšak řádně nesplácel poskytnutý úvěr, nevrátil právnímu předchůdci částku v celkové výši 29.945 Kč, a to ani po upomínání ze strany právního předchůdce žalobkyně, respektive ze strany žalobkyně. Žalobkyni, na níž byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, svědčilo právo pro vrácení požadované částky 29.945 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 10. 2020. 7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. 9. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným řádně uzavřeli smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem pak byly žalovanému v postavení spotřebitele poskytnuty potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobce i konkrétní osobní identifikační údaje. 10. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 13. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 14. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 15. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 16. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80.000 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit poskytnutý úvěr ve splátkách sjednaných smlouvou spolu s úrokem z úvěru a dalšími poplatky do 9. 10. 2020, avšak řádně nesplácel poskytnutý úvěr, nevrátil právnímu předchůdci částku v celkové výši 29.945 Kč, a to ani po upomínání ze strany právního předchůdce žalobkyně, respektive ze strany žalobkyně. Žalobkyni, na níž byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, svědčilo právo pro vrácení požadované částky 29.945 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 10