15 C 237/2021-42 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 000 Kč představující jistinu úvěru včetně příslušenství a dále smluvní pokuty ve výši 203,91 Kč, přičemž vznik své pohledávky dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] kterou s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o. 2. V návaznosti na výzvu soudu na doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ohledně zkoumání schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, vzala žalobkyně podanou žalobu, co do požadovaného příslušenství představovaného kapitalizovaným úrokem z úvěru v částce 3 383,31 Kč a smluvní pokuty v částce 203,91 Kč zpět. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo proto řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno. (výrok I) 3. Ke zbytku požadovaného nároku byl provedeným dokazování zjištěn tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně Emma´s credit s.r.o. poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet částku 4 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit ve lhůtě do [datum]. Žalovaný na úhradu dluhu vůči právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu, ale ani na její výzvy nereagoval. 4. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>6. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. V projednávané věci soud shrnul, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč na základě smlouvy uzavřené s odkazem na ustanovení § 2395 o.z., která je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele. Žalobkyně přes výzvu soudu k prokázání povinnosti věřitele, který byl jejím právním předchůdcem, zkoumat úvěruschopnost žalovaného, uvedla, že takovými důkazy nedisponuje a v návaznosti na toto tvrzení vzala podanou žalobu částečně zpět. 10. K řádnému splnění povinnosti věřitele stran zkoumání úvěruschopnosti dlužníků se opakovaně vyjadřoval Nejvyššího soudu ČR a dospěl k názoru, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, pokud vychází jen z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na této skutečnosti nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Za dostatečné zkoumání úvěruschopnosti dlužníka - spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 11. Následkem poskytnutí úvěru spotřebiteli, u něhož nebyla řádně zkoumána jeho úvěruschopnost, je neplatnost smlouvy. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila - li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní plnění ve výši 4 000 Kč. Na úhradu závazků ze smlouvy žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Podle zásad o bezdůvodném obohacení, byl proto žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru společně se zákonným úrokem z prodlení dle 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od [datum] do zaplacení. (výrok II) 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Procesní zavinění na zastavení řízení co do částky 3 383,31 Kč a smluvní pokuty v částce 203,91 Kč spočívalo na žalobkyni, která po výzvě soudu vzala podanou žalobu částečně zpět, a to nikoli pro chování žalovaného. Rozsah nároku, v němž bylo řízení zastaveno, bylo možno považovat na neúspěch žalobkyně, naopak byla žalobkyně úspěšná do částky 4 000 Kč a požadovaného zákonnému úroku. Žalobkyně byla tedy úspěšná v rozsahu 55 % a neúspěšná v rozsahu 45 %. Žalobkyni by tedy náleželo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10 % Náklady řízení žalobkyně spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 489 Kč, přičemž 10 % z této částky činí 148,90 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok III) 13. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích II. i III. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. <b>14. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.</b>