3 C 265/2021-75 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 19 500 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřel právním předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem a kapitalizovaným smluvním úrokem [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, kdy po registraci a úhradě verifikační platby čerpal žalovaný úvěr bezhotovostně na svůj účet. Žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala vedle jistiny také úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 2 445,78 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně nedoložila žádné dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ze strany poskytovatele a vzala žalobu částečně zpět co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 3 117 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč. 5. Soud po provedení žalobcem předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka 8 000 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč a dne [datum] částka 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem, což prokazuje výpis z účtu právního předchůdce žalobkyně. Na dluh nebylo ze strany žalovaného nic uhrazeno. Žalobkyně nepředložila žádné dokumenty týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěr písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>9. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. [spisová značka] je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle nové judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru jakkoliv zkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neuvedla, jak její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného zkoumal. Žalobkyně uvedla, že dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti nemá k dispozici. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla poskytnuta částka celkem ve výši 13 000 Kč na účet žalovaného, a to výpisem z účtu. Z této částky žalovaný neuhradil nic. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 13 000 Kč, na kterou žalovaný neplnil, pak soud zavázal žalovaného k úhradě celé nevrácené jistiny. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy, vzala žalobkyně žalobu zpět a v této části bylo řízení již před vyhlášením rozsudku zastaveno. 14. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 a 1958 o. z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po lhůtě, kterou stanovila žalobkyně v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané dle poštovního podacího archu dne [datum]. Dle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že odeslaná zásilka je doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum] s tím, že lhůta k plnění byla stanovena na 10 dní. Tedy od [datum] byl žalovaný v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úroky ve výši, které byly vyšší, než je zákonná sazba platná pro dané období prodlení, pak soud rozdíl v nároku na tento úrok žalobu v části zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy úspěch žalobkyně v žalobě byl pouze nepatrný (úspěch 52 %, neúspěch 48 %). Do neúspěchu soud zohlednil také částečné zpětvzetí žaloby, které bylo učiněno ze strany žalobkyně bez zavinění žalovaného. Lhůta pro plnění byla dle ustanovení