14 C 136/2023-69 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 49 655,18 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 230,03 Kč (11,75 % ročně z částky 47 715,18 Kč od [datum] do [datum]), s kapitalizovaným úrokem 984,11 Kč (4,80 % ročně z částky 47 715,18 Kč od [datum] do [datum]), s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 49 655,18 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem 4,80 % ročně z částky 47 715,18 Kč od [datum] do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [anonymizována dvě slova], na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostním převodem na sjednaný účet peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, avšak žalovaná nehradila smluvené splátky řádně a včas. Žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila v částce 50 726,06 Kč. Pohledávka přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ke dni postoupení činila 52 869,32 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné produktové podmínky, základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalované bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 55 000 Kč s roční úrokovou sazbou 4,80 %. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku společně s úroky splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 968,68 Kč počínaje [datum] a poslední splátka měla být uhrazena ve výši 1 124,27 Kč (součástí splátek byla úhrada pojištění ve výši 88 Kč). Dále bylo mezi stranami smluveno (bod 6 smlouvy) oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou pohledávek žalobkyně úročit dlužnou částku úrokem z prodlení ve výši stanovené právní předpisem, požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah, prohlásit dluh za ihned splatný. Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby pak prokazoval výši jednotlivých sjednaných poplatků. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované při uzavírání smlouvy informace dle § 95 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou posuzovala úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z údajů od žalované, která jí sdělila, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, je zaměstnána na dobu neurčitou a její čistý měsíční příjem činí 14 487 Kč (byl ověřen z běžného účtu vedeného u úvěrujícího). Z téhož vyjádření bylo zjištěno, že výdaje žalované tvořily jen splátky - tzv. interní splátky 2 117,61 Kč a výdaje na tzv. externí splátky a 667 Kč jiné výdaje uvedeny nebyly. Výše interních splátek byla doložena výpisem poskytnutých produktů, z něhož bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v prodlení s úhradou těchto splátek a celková výše úvěrů dosahovala 90 738,58 Kč. Jiné výdaje žalované uvedeny a ověřeny nebyly, přestože žalovaná v době uzavření smlouvy byla majitelkou běžného účtu. 6. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] (informace o klientech) bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako majitel účtu č. č. [bankovní účet], na který byla dne [datum] přijata platba 55 000 Kč jako čerpání úvěru. 7. Platební historie za dobu od [číslo] do [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná celkově uhradila na dluh 12 483,77 Kč, naposled platbou ze dne [datum]. 8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila v částce 50 726 Kč. Jelikož nebylo oznámení doloženo doručenkou, nebylo z tohoto důkazu zjištěno, zda byla žalovaná vyzvána k zaplacení. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně jejich příloh (potvrzení, dohodě o úhradě úplaty) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. 10. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě [datum] (poštovní lístek) a doručeno bylo dle § 573 o.z. [datum]. 11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] odeslané žalované téhož dne (poštovní lístek) bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 12. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a učiněná zjištění vzájemně korespondovala. Přestože smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neměl soud pochybnosti o písemné formě, osobě žalované ani o obsahu tohoto právního jednání dle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť smlouva byla podepsána [příjmení] kódem, který žalobkyně zaslala žalované a současně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na bankovní účet, jehož je majitelkou (jak prokazovala informace o klientech). Uzavření smlouvy i její obsah potvrzovalo i chování žalované po uzavření smlouvy, která na dluh částečně hradila smluvené splátky až do prosince roku 2021 (platební historie). Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že v době uzavření smlouvy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr, z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou sice vycházela z jejího ověřeného příjmu ve výši 14 487 Kč, avšak výdaje byly ověřeny jen částečně, a to pouze splátky úvěrů, ostatní výdaje nebyly ověřeny vůbec. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak neprověřovala životní náklady žalované, přestože je mohla ověřit stejně jako příjmy z běžného účtu žalované. Posuzovala-li právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované jen na základě částečně ověřených výdajů, nečinila tak na základě spolehlivých informací, a proto v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Závěru o existenci důvodných pochybností v době uzavření smlouvy odpovídá i skutečnost, že žalovaná na dluh zaplatila jen 12 483,77 Kč. 13. Podle ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. 15. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky 55 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (4,80 % ročně). Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním jejich příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet založené na neověřených ostatních výdajích žalované, přestože tato disponovala běžným bankovním účtem. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskyt