15 C 198/2023-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 15 624,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo„ banka“) uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] kdy nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit bance částku poskytnutého úvěru a částku ve výši 13 376 Kč představující úroky, poplatky a pojistné, a to formou 60týdenních splátek ve výši 490 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne [datum]. K datu [datum] činila dlužná částka jistiny 8 919,39 Kč a poplatku 7 456,61 Kč, dále ničeho neuhradil. 2. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, ani poté však na dlužné pohledávky ničeho neuhradil, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, kdy rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 4. Žalovaný se s bankou dne [datum] dohodl, že mu tato poskytne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které se zavázal uhradit společně s úrokem a poplatky ve výši 13 376 Kč formou týdenních 60 splátek ve výši 490 Kč (smlouva o půjčce ze dne [datum], smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, zákaznická karta). Žalovaný však svému závazku nedostál (tabulka umoření ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl rovněž žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky, a to opakovaně dopisem ze dne [datum] (podací lístek [anonymizováno]) a výzvou ze dne [datum] (podací lístek [anonymizováno]). 5. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: <i>6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce dle § 657 obč. zák. Žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, tedy právní předchůdkyně žalobkyně dostála své smluvní povinnosti, když při podpisu smlouvy žalovanému peněžní prostředky předala, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Naproti tomu však žalovaný svému závazku ze smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky tím, že poskytnuté peněžní prostředky včas a řádně nevrátil a zcela nezaplatil ani sjednaný souhrnný poplatek. V důsledku porušení této smluvní povinnosti žalovaným žalobkyně, které byla předmětná pohledávka platně postoupena, oprávněně požaduje zaplacení dosud neuhrazené částky dluhu sestávajícího z částky jistiny 8 919,39 Kč a poplatku 7 456,61 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným a její výši a rovněž také svoji aktivní věcnou legitimaci. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku v požadované výši s příslušenstvím, a to s úrokem dle § 658 obč. zák., který je požadován v souladu se smluvními podmínkami. Žalobkyni bylo dle § 517 obč. zák. vyhověno, i pokud jde o její nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala a za dobu ode dne následujícího po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ([datum]) byl úrok z prodlení stanoven ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (výrok I). 10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II). 11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.