3 C 258/2022-105 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 12. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, která je postavena na pozemku par. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, (dále jen „Stavba“), je samostatnou nemovitou věcí a že se nachází ve společném jmění manželů. V průběhu řízení změnil žalobce žalobu tak, že se domáhal určení, že pozemek par. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, (dále jen „Pozemek“), je ve spoluvlastnictví žalobce a žalované, resp. eventuálně že je ve společném jmění manželů. Původní petit týkající se samostatnosti stavby č. p. , Anonymizováno, ponechal žalobce jako třetí eventuální petit pro případ, že předcházejícím petitům nebude ze strany soudu vyhověno.2. U jednání dne 20. 4. 2023 vzal žalobce návrh na určení druhého petitu, tedy že je pozemek par. č. , Anonymizováno, ve společném jmění manželů – účastníků tohoto řízení, zpět.3. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odst. 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.4. Soud neshledal žádné překážky, které by bránily vyhovění návrhu žalobce na částečné zastavení řízení. V souladu s výše citovaným ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. soud řízení v plném rozsahu zastavil.5. K naléhavému právnímu zájmu na podané žalobě o určení žalobce uvedl, že ten vyplývá z nesprávného katastrálního zápisu, kdy v katastru je vedena jako vlastník žalovaná, ačkoliv by měl u Pozemku, potažmo u Stavby být jako spoluvlastník evidován i žalobce.6. Svou žalobu odůvodnil žalobce v případě petitu č. 1 tak, že darovací smlouva ze dne 15. 3. 2017 uzavřená mezi žalovanou a jejími rodiči týkající se převodu vlastnictví k Pozemku byla pouze simulovaným úkonem, neboť původním záměrem rodičů žalované bylo darovat pozemek jak žalované, tak i žalobci. K tomu nedošlo proto, že žalobce byl v době darování v insolvenci a zároveň by účastníci nedostali společný hypoteční úvěr, pokud by u Pozemku figurovala jako vlastník osoba v insolvenci. Skutečným úmyslem tedy bylo darovat Pozemek do spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení a podle tohoto zastřeného úkonu by mělo být vlastnictví Pozemku posuzováno.7. K petitu č. 3 žalobce uvedl, že tomto konkrétním případě by mělo být použito výjimky ze zásady superficies solo cedit, neboť stavba byla postavena za trvání manželství, z velké části svépomocí, což vedlo k originárnímu nabytí této stavby do společného jmění tehdejších manželů. K použití výjimky vedou i další okolnosti, jako je příčina rozvratu manželství a použití výlučných prostředků žalobce na stavbu.8. Žalobce obecně dále uvedl, že zapsané vlastnictví žalované je v rozporu s dobrými mravy a že se jedná o zneužití práva na straně žalované.9. Žalovaná se k návrhu vyjádřila tak, že ani jeden z navržených petitů nemůže obstát, kdy k petitu č. 1 uvedla, že vůle rodičů žalované byla projevena zcela jasně, a to darováním pouze dceři. V době darování byl žalobce v insolvenci a darování Pozemku i žalobci by znamenalo ztrátu podílu na Pozemku, neboť tento podíl by se v rámci insolvence musel zpeněžit. K petitu č. 3 uvedla, že za účinnosti nového občanského zákoníku nemůže být stavba samostatnou věcí bez ohledu na to, jak vznikla. Stavba rodinného domu na Pozemku je jeho součástí.10. Soud ve vztahu k nezbytné náležitosti určovací žaloby, kterým je naléhavý právní zájem na určení práva, provedl jako důkaz výpis z katastru nemovitostí č. LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , ze kterého soud zjistil, že jako vlastník Pozemku, jehož součástí je Stavba, je evidována žalovaná.11. Ve vztahu k prokázání vlastnictví soud provedl všechny listinné důkazy, které byly předloženy stranami, vyslechl svědka , jméno FO, a na základě nich učinil následující skutkové zjištění:Z darovací smlouvy vyplývá, že dne 15. 3. 2017 darovali manželé , jméno FO, své dceři – žalované Pozemek. Ze smlouvy nijak nevyplývá, že by měl být Pozemek původně darován i žalobci. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že bylo jeho úmyslem i úmyslem jeho manželky darovat Pozemek žalované. Nevyloučil, že by se uvažovalo i o převodu na žalobce, ten byl ale v té době v insolvenci. Svědek popřel, že by existoval jakýsi výměnný obchod mezi ním a žalobcem ohledně vozidla , Anonymizováno, za Pozemek. Z předloženého čestného prohlášení a výpovědi svědka soud zjistil, že se svědek , Anonymizováno, podepsal pod prohlášení, kterým potvrdil, že mu žalobce daroval Vozidlo. Co se týká dalších prohlášení, tak tyto svědek dle své výpovědi nečetl s tím, že za ním přišel žalobce s připraveným prohlášením a tím, že potřebuje nějaké potvrzení ohledně darovaného auta. Dalším prohlášením tedy nevěnoval pozornost. Svědek potvrdil, že žalobce na Stavbě prováděl mnohé práce, a to spolu ním nebo i sám. Z Protokolu o jednání o zrušení schváleného oddlužení vyplynulo, že žalobce byl od roku 2014 do 2019 v insolvenčním řízení formou oddlužení. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu dne 2. 12. 2022. Mezi stranami nebylo sporné, že se stavbou bylo započato v roce 2017. Na provedení Stavby si vzala žalovaná úvěr, a to na základě Hypoteční smlouvy uzavřené s , Anonymizováno, ., IČO , IČO, . Dlužníkem z této smlouvy byla pouze žalovaná. Z dokladů předložených žalobcem soud zjistil, že na Stavbu byly vynakládány různé výdaje, kdy doklady zněly i na jméno žalobce. Z žalobcem předložené kupní smlouvy bylo také prokázáno, že dne 9. 11. 2017 prodal pozemek par. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, za kupní cenu 400 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobce také vyplynulo, že mu kupní cena v několika částech byla připsána na účet a následně částky ve výši 120 000 Kč byly z účtu 3x vybrány v hotovosti. Z daňových přiznáních žalované za rok 2016 a 2017 soud zjistil, že v roce 2016 měla žalovaná příjmy ve výši 59 083 Kč a v roce 2017 příjmy 89 446 Kč.12. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. je možné se určení, že tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.13. Podle ustanovení § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.14. Podle ustanovení § 551 o. z. nejde o právní jednání, chybí-li vůle jednající osoby.15. Podle ustanovení § 555 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.16. Podle ustanovení § 498 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.17. Podle ustanovení § 506 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.18. O určovací žalobu ve smyslu citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. jde tehdy, požaduje-li žalobce v žalobním petitu, aby bylo určeno buď, že je tu právní vztah nebo právo, nebo že tu právní vztah nebo právo není. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnou ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je, objektivně vzato, způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva.19. Procesně posoudil soud žalobu po připuštění změny usnesením č. l. , Anonymizováno, ze dne 6. 3. 2023 jako žalobu na určení s eventuálními petity. Soud vycházel