6 C 193/2014-503 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované částky 2 000 000 Kč. Předmětem žaloby je náhrada nemajetkové újmy žalobců z titulu úmrtí [jméno] [celé jméno původní účastnice] při porodu dne [datum] v zařízení žalované. Žalobkyně a) je její sestra, žalobce b) je její druh a otec při porodu narozeného žalobce c), žalobce c) je synem zemřelé, žalobkyně d) je sestrou zemřelé, žalobce e) je synem zemřelé z předchozího manželství. Dne [datum] porodila na gynekologicko-porodnickém oddělení žalované nemocnice [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], [datum narození], syna [celé jméno žalobce]. Rodička začala trpět poporodní komplikací, a to krvácením do porodních cest. Bezprostředně po porodu se snažila toto nastřižení ošetřit, ale nedařilo se jí to, rodička nepřestávala krvácet. Ze zdravotní dokumentace vyplývá, že ačkoliv se v porodopisu udává ztráta krve 800 ml, celková ztráta krve byla větší a rodička v podstatě vykrvácela a zemřela následující den, tj. [datum] v 15:30 hodin. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, tak, že nárok uplatněný žalobou žalovaný neuznává. Dne [datum] v 17:47 hod. došlo k samovolnému porodu, načež došlo ke krvácení z dělohy. Zavedenou léčbou se však krvácení z dělohy nepodařilo zastavit, což skončilo odstraněním dělohy v 22:30 hod. Po několika hodinách na oddělení ARO došlo k depresi oběhu, což vedlo k podávání velkých dávek katecholaminů, přičemž krevní obraz a koagulace zůstaly bez znepokojivých poklesů. Následně došlo k srdečnímu selhání, rozvoji tachyfibrilaci síní a komor a ani přes resuscitaci se nepodařilo zabránit úmrtí pacientky. Žalovaná má za to, že její postup při poskytování léčby byl vždy podle pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů. 3. [ulice] účastník na straně žalovaného se ztotožnil s názorem žalovaného a navrhl zamítnutí žaloby. 4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze zdravotnické dokumentace soud zjistil, že u [jméno] [celé jméno původní účastnice] byl zjištěn posthemoragický hypoperfuzní syndrom se srdečním selháním a byla doporučena pitva. Bylo zjištěno, že pacientka byla přijata po zvládnutí hemoragického šoku po porodu a hysterektomii s podporou oběhu noradrenalinem ve střední dávce. Byla napojena na ventilátor. Koagulace se neprohlubovala, krevní obraz uspokojivý. Po osmi hodinách deprese oběhu, na EKG rozvoj tachyfibrilace síní. Deprese oběhu pokračovala, nastala komorová fibrilace, KPCR (kardiopulmocerebrální resuscitace) trvala 60 minut a byla neúspěšná. Úmrtí nastalo po 14 hodinách od přijetí na oddělení. Pacientka byla přijata [datum] pro dolores praesagientes (tzv. poslíčky), dne [datum] v 17:47 hod. začal spontální porod záhlavím. Po porodu během sutury došlo k hypotonii děložní, pokus o konzervativní zvládnutí hypotonie, následně přistoupeno k abdom. revizi v 22:30 hod. Ze záznamu z [datum] bylo zjištěno, že v 17:47 hod. nastal spontánní porod. V 17:55 hod. byla porozena placenta. Provedena revize dolního segmentu dělohy, to bez poranění, započato ošetření episiotomie. V 18:10 hod. nastala hypotonie děložní provázena krácením. Podány příslušné látky, děloha se stahuje, dokončována sutura episiotomie. V 18:30 hod. je děloha stažena. V 18:45 hod. opět krvácení z hypotonie děložní, provedena kyretáž dutiny břišní, podán oxytocin. V 18:55 hod. je děloha opět stažena. 19:20 hod. začíná krvácení a hypotonie děložní, získáno malé množství koagul krevních, volán lékař ARO. Ve 20:00 hod. informován přednosta oddělení, děloha komprimována manuálně, stažená a pokračuje léčba. Ve 21:00 hod. přednosta na sále, získána drobná koagula krevní, palpačně udržována děloha stažená. V 21:35 hod. nastává hypotonie dělohy, kdo té doby bylo pokračováno v udržování dělohy stažené palpačně. V 21:40 hod. je děloha stažená. V 21:55 hod. opět hypotonie, rozhodnuto o laparotomii. Ta byla zahájena 22:30 hod. Z chorobopisu, že pacientka byla přijata na jednotku intenzivní péče dne [datum] v 1:35 hod. pro základní onemocnění: krvácení u porodu s poruchou srážlivosti, hlavní nemoc hemoragický šok. Ze záznamu intenzivní péče, že [datum] v 8:35 hod. byla zjištěna hypotermie po volumexpanzi při hemarogickém šoku s koagulopatií. [obec] dávky noradrenalinu byly postupně snižovány, terapie: podpora oběhu, ventilace. Ze zprávy o provedení hysterektomie, že dutina břišní byla bez výpotku, bez krvácení, stěna dělohy v dolním segmentu papírově tenká, bez porušení celistvosti. V dolním segmentu na zadní straně dělohy je plošný promodrávající hematom, při obou hranách děložních v dolním segmentu jsou plošné hematomy, jejichž vznik souvisí s opakovanou masáží a tlakem na dělohu při konzervativních pokusech o zvládnutí atonie. Oblast jizby po předchozím císařském řezu je pevná. Z listu o prohlídce mrtvého bylo zjištěno, že příčina úmrtí je označena selhání srdce, akutní transmurální infarkt myokardu, ke smrti vedla diseminovaná intravaskulární koagulace, prvotní příčinou byla gestační hepatopatia, krvácení u porodu s poruchou srážlivosti. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno původní účastnice] zemřela dne [datum]. 6. Z rodných a oddacích listů, že žalobkyně a) je sestra zemřelé [jméno] [celé jméno původní účastnice], žalobce b) je její druh a otec při porodu narozeného žalobce c), žalobce c) je synem zemřelé, žalobkyně d) je sestrou zemřelé, žalobce e) je synem zemřelé z předchozího manželství a žalobkyně f) je matkou zemřelé. 7. Z výzvy ze dne [datum], že žalobci vyzvali žalovanou k mimosoudní úhradě částky. 8. Z výpovědi ošetřujícího personálu, a to [celé jméno svědkyně], že pacientku přijímala v pohotovostní službě se zvýšenými jaterními testy, která si stěžuje kromě toho na tvrdnutí břicha a to, že hůř cítí pohyby dítěte. Paní byla přijata ve 37. týdnu těhotenství. Bylo zjištěno, že podle výsledku vyšetření nehrozí v té době předčasný porod, kromě zvýšených hodnot jaterních testů vyšetření krve vyšlo v normě. Svědkyně [celé jméno svědkyně] sdělila, že paní [celé jméno původní účastnice] viděla ráno při vizitě na oddělení a na porodním sále. Paní [celé jméno původní účastnice] byla hospitalizována na oddělení G a odtekla jí plodová voda. Proto byla přesunuta na oddělení porodního sálu. Byla standardně vyšetřena. Při přesunu na oddělení porodního sálu byla paní [celé jméno původní účastnice] vyšetřena palpačně a sonograficky. Porod samotný probíhal dle porodní asistentky [celé jméno svědkyně] standardně a neuvědomuje si žádné komplikace. Dále [celé jméno svědkyně] sdělila, že porod již vedla mladší služba, načež z výpovědi [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že pacientka si nestěžovala a porod se normálně rozbíhal. Kolem 18:00 hod. večerní pacientka porodila zdravé dítě. Začala ošetřovat porodní poranění, což v tomto případě byl nástřih a dvě drobné trhlinky na čípku. Po porodu byl pacientce podán oxytocin, který se podává k odloučení placenty, a čekali na porod placenty. Poté začala šít porodní poranění. Při ošetřování došlo ke [titul] [celé jméno svědkyně] začala pacientce poskytovat [titul] [celé jméno svědkyně] dále uvedla, že po porodu [celé jméno svědkyně] přišla za paní [celé jméno původní účastnice] na porodní sál. Paní již byla po porodu i po porodu placenty, mladší služba ošetřovala poporodní poranění a za nějakou dobu došlo ke krvácení z rodidel. Při krvácení převzala péči od mladší služby a prováděla standardní doporučené postupy. Při revizi poranění byla zjištěna pouze drobná trhlina na děložním čípku, což bylo ošetřeno. Podával se oxytocin, metylergometryn, intracervikálně prostaglandiny, krystaloidy, jakmile byla přichystána krev, tak se dávaly krevní náhrady. Dále se aplikoval antitrombin a fibrinogen. Děloha střídavě reagovala na podávání uterotonik, střídavě povolovala, pokračovali tedy v podávání uterotonik a masáží rodidel. Následně zavolali primáře MUDr. [celé jméno svědka], který se dostavil s určitou latencí, v ten den neměl službu. Pan primář provedl ty samé standardní kroky a posléze se rozhodl, že provedeme hysterektomii. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bylo zjištěno, že jeho úloha v této době spočívala v zajištění centrálních vstupů a zajištění katetru, což se podařilo. Pacientka byla poté převezena na operační sál a zákrok byl proveden v celkové narkóze. Tento zákrok byl úspěšný. Hned poté byla pacientka přeložena na oddělení ARO. Primář [celé jméno svědka], potvrdil že se k pacientce dostavil kolem 21:00 hod. a s ohledem na vývoj situace bylo přistoupeno k operačnímu řešení. Předpokladem operace je odstranění zdroje krvácení, tedy odstranění [titul] [celé jméno svědka] dále uvedl, že pacientka byla převezena v těžkém stavu, bylo podezření na rozvoj DIC. Jeho prací bylo udržet oběh ve funkčním stavu. Pacientka byla v umělém spánku, byla připojena na plicní ventilaci a byly jí podávány léky na udržení tlaku, fibrinogen apod. Uvedené skutečnosti potvrdila ve své výpovědi i [celé jméno svědkyně], pracovnice ARO, která o pacientku pečovala před [titul] [celé jméno svědka]. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], lékaře ARO bylo zjištěno, že k