9 C 255/2022-36 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 42.302,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem z prodlení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 26. 2. 2016 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč (dále jen Smlouva). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.645,42 Kč, když první splátka byla splatná k datu 26. 3. 2016. Žalovaný se pak zavázal uhradit žalobkyni celkově částku ve výši 146.966,77 Kč, když měl vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 1.295 Kč a úrokem z úvěru ve výši 10 % ročně. [příjmení] úvěru byla žalovanému poskytnuta na jeho účet [bankovní účet] s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný však porušil opakovaně svou povinnost a žalobkyně prohlásila celý dluh za splatný k datu 2. 5. 2022 s tím, že požadovala také poplatky a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena dne 13. 2. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní, kdy se nijak nevyjádřil k žalobě, ani ničeho nenamítal proti žalobním tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2022 č.j. 9 C 79/2022-40 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 6. 8. 2022 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v podané žalobě. 4. Na základě provedených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění, kdy měl za bezpečně prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 26. 2. 2016 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč (dále jen Smlouva). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.645,42 Kč, když první splátka byla splatná k datu 26. 3. 2016. Žalovaný se pak zavázal uhradit žalobkyni celkově částku ve výši 146.966,77 Kč, když měl vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 1.295 Kč a úrokem z úvěru ve výši 10 % ročně. [příjmení] úvěru byla žalovanému poskytnuta na jeho účet [bankovní účet] s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Součástí Smlouvy byly i Sazebník poplatků a Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014. Dále byly součástí Smlouvy i Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Vysvětlení pojmů a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když řádně zjišťovala relevantní informace ve vztahu k možnosti poskytnutí úvěru, tj. vycházela z potvrzení o výši příjmu a vyjádření k ověřování úvěruschopnosti. Žalovaný porušil opakovaně svou povinnost, jak soud bezpečně zjistil z transakční historie a výpisu z úvěrového účtu. Žalobkyně prohlásila celý dluh za splatný k datu 2. 5. 2022, o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 5. 5. 2022 s tím, že požadovala také poplatky a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2022. 5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 100.000 Kč poskytnutý na jeho účet [bankovní účet] s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutý úvěr a žalobkyně následně využila svého práva, odstoupila od Smlouvy a dlužnou částku zesplatnila, Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění dluhu celkovou částku ve výši 42.302,13 Kč, o čemž byl řádně žalobkyní informován dopisem – oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 5. 5. 2022. Dlužnou částku pak neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2022. 7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění do 1. 12. 2016, (dále jen ZoSpÚv), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 9. Úprava provedená ZoSpÚv sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 10. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčily listinné důkazy. Stejně byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého kontokorentního úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr poskytnut a zároveň v jaké výši pak mu vznikne povinnost vrátit poskytnutý úvěr. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobce možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně vyplnil a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobce spravedlivě očekávat, že oba úvěry, které byly žalovanému poskytnuty, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. 11. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 12. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 13. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 14. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluven