9 C 88/2021-74 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku ve výši 15.778 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v neoprávněném přijetí plateb od žalobkyně, která nesprávně provedla srážky ze mzdy u jejího zaměstnance [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], (dále případně jen povinný), z důvodu dlužného výživného. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že jí bylo jako zaměstnavateli povinného doručeno usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 7. 2020 č.j. 36 E 9/2013-76, jímž vyrozuměn o tom, že má i nadále provádět srážky ze mzdy povinného k uspokojení vymáhaného výživného (zbytku vymáhaného výživného s příslušenstvím) ve prospěch oprávněného nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], když se jednalo o dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 2.708 Kč a o výživné po dobu od [datum] ve výši 2.300 Kč každého příslušného kalendářního měsíce předem. Žalobkyně byla pak vyzvána, aby ode dne doručení citovaného usnesení pokračovala ve srážkách ze mzdy povinného ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet], tj. bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Žalobkyně dlužné výživné ve výši 2.708 Kč srazila v červenci 2020, avšak následně omylem provedla i další srážky ze mzdy ve vztahu k dlužnému výživnému, a to v 8. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč, v 9. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč, v 10. měsíci roku 2020 v částce 2.238 Kč, v 11. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč, v 12. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč a konečně v 1. měsíci 2021 v částce 2.708 Kč Celkem tak žalobkyně provedla neoprávněně srážky ze mzdy povinného ve výši 15.778 Kč ve prospěch oprávněného, respektive ve prospěch účtu žalované, když platby běžného výživného byly sráženy povinnému na odlišný bankovní účet. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila v uvedené částce, když žalobkyně tuto neoprávněně sraženou částku žalovanému zpětně doplatila, respektive ji vyplatila [celé jméno svědkyně], která tuto částku sama vrátila povinnému. Žalovaná však uvedenou částku nevrátila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla žalované fakticky doručena dne [datum]. 2. Žalované byla žaloba doručena do vlastních rukou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Žalovaná od počátku s podanou žalobou nesouhlasila. Nesporoval nijak to, že uvedené částky obdržela, avšak namítala nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně a stejně tak nedostatek pasivní věcné legitimace na její straně, kdy podle přesvědčení žalované zde absentoval jakýkoliv hmotně právní vztah mezi ní a žalobkyní. Provádění plateb se dělo z právního důvodu, kterým byl dluh povinného na výživném a povinnost žalobkyně provádět srážky ze mzdy povinného, která byla žalobkyni uložena ze strany exekučního soudu (zdejšího soudu), přičemž podle žalované mohl být mezi ní a žalobkyní pouze procesní vztah. Žalovaná pak namítala, že se tedy nemohlo v jejím případě jednat o bezdůvodné obohacení. Žalovaná dále zpochybňovala důkazy ze strany žalobkyně, které nepovažovala za relevantní ve vztahu k tvrzenému nároku žalobkyně. Zpochybňovala také doručení jakékoliv předžalobní upomínky. 3. Soud nařídil jednání na den [datum] (po předchozích odročeních, zrušeních jednání z důvodu na straně žalované), přičemž z tohoto jednání se omluvila nejen žalovaná, ale také její obecný zmocněnec [jméno] [příjmení], když souhlasili s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti a také v jejich nepřítomnosti i rozhodnuto. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalované (a jejího zmocněnce) ve smyslu § 101 odst. 3 OSŘ. 4. Z provedených důkazů a tvrzení účastníků učinil soud tato skutková zjištění: 5. Tak z transakční historie ve vztahu k číslu účtu [bankovní účet] tj. účtu žalobkyně bylo bezpečně zjištěno, že žalobkyně poukazovala od července 2020 na účet č. [bankovní účet] pravidelně částku ve výši 2.300 Kč, když uvedené číslo účtu bylo účtem žalované, které sama v komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou žalovaná uvedla, což soud zjistil z emailu ze dne [datum]. Stejně tak soud bezpečně zjistil z uvedeného důkazu, že žalobkyně poukázala opakovaně ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet], tj. bankovního účtu vedeného na jméno žalované částku ve výši 2.708 Kč, a to v 8. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč, v 9. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč, v 10. měsíci roku 2020 v částce 2.238 Kč, v 11. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč, v 12. měsíci roku 2020 v částce 2.708 Kč a konečně v 1. měsíci 2021 v částce 2.708 Kč. Žalobkyně provedla srážku ze mzdy u povinného [jméno] [příjmení] na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 7. 2020 č.j. 36 E 9/2013-76 ve prospěch uvedeného účtu oprávněně pouze v případě první srážky ze mzdy, v ostatních měsících pak tyto částky byly strhávány nesprávně. Uvedené skutkové zjištění se pak opíralo právě o k důkazu provedené usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 7. 2020 č.j. 36 E 9/2013-76. 6. Žalobkyně následně po zjištění, že došlo k nesprávnému provedení srážek ze mzdy u povinného [jméno] [příjmení], na což byla upozorněna svědkyní [celé jméno svědkyně], začala s žalobkyní komunikovat, a to právě i prostřednictvím uvedené svědkyně, avšak žalovaná nebyla ochotná cokoliv z přijatých plateb vrátit. Jak soud zjistil právě z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], tato pro žalobkyni zpracovávala mzdovou agendu, když nebyla přímo u žalobkyně zaměstnána, ale spolupracovala s ní externě na mzdové agendě. Svědkyně zjistila, že do systému zadala nesprávně srážky ze mzdy a následně na toto přišla, ale až v situaci, kdy již bylo povinnému nesprávně sraženo celkem 15.778 Kč. Svědkyně na to reagovala tím, že nejprve kontaktovala žalovanou emailem a zeptala se jí, zda jí přišly uvedené částky a zda jí to nepřišlo divné. Podle svědkyně na to žalovaná reagovala tak, že namísto jasné odpovědi, chtěla vědět jméno jejího nadřízeného, ač toto musela znát. Spíše se snažila navodit pocit, že se nic nestalo a zpochybňovala přijetí plateb, stejně tak zpochybňovala, že by to bylo její číslo účtu, v jehož prospěch byly poukazovány nesprávně sražené srážky ze mzdy povinného. Svědkyně dokonce zpětně dohledala email, ve kterém jí sama žalovaná posílala číslo účtu, na které byly následně poukazovány platby. Svědkyně pak chtěla věc vyřešit sama a upozornila na vše povinného a nesprávně strženou částku povinnému uhradila ze svých prostředků. Žalobkyně jí pak tuto částku ve výši 15.778 Kč vrátila, když jí tuto částku vyplatila v hotovosti. O této skutečnosti pak svědčil výdajový pokladní doklad ze dne [datum], z něhož soud bezpečně zjistil, že zněl na částku 15.778 Kč s tím, že dále zde bylo uvedeno, že tato částka je vyplacena [celé jméno svědkyně], narozené [datum], když jako účel platby bylo uvedeno usnesení 36 E 9/2013-76, chybné dlužné výživné [jméno] [příjmení], [datum narození]. 7. O prováděných srážkách ze mzdy pak svědčily i další listiny obsažené ve spisu Policie ČR sp.zn. KRPB [číslo] 2021 [číslo] a stejně tak i o tom, že svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedenou částku nesprávně sraženou ze mzdy povinného poukázala ze svého bankovního účtu povinnému, když toto bylo soudem bezpečně zjištěno z úředního záznamu ze dne [datum], úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] ve vztahu k [celé jméno svědkyně], úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] ve vztahu k [jméno] [příjmení], dožádání ohledně výslechu [jméno] [příjmení] a opakovaného dožádání, přehledu požadovaných srážek, jednotlivých mzdových listů ve vztahu k [jméno] [příjmení] za předmětné období roku 2021, potvrzení příchozí úhrady ze dne [datum] v částce 15.778 Kč, úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] ve vztahu k žalované [celé jméno žalované], rozsudku zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2010 č.j. [spisová značka], [spisová značka], vyrozumění o uložení věci ze dne [datum] a vyrozumění ze dne 3. 11. 2021 [číslo jednací]. Z obsahu spisu Policie ČR pak bylo dále jednoznačně zjištěno a soud měl za prokázané, že prověřování ze strany Policie ČR bylo zahájeno na základě podaného podnětu ze strany žalované, kdy tato dne [datum] oznámila písemným podáním, že po ní žalobkyně požaduje žalovanou částku (žalovaná toto oznamovala na PČR po podání žaloby), přičemž žalovaná pro PČR uváděla, že by se žalobkyně na její úkor obohatila. I PČR pak měla zjistit, že žalovaná byla kontaktována žalobkyní, respektive [celé jméno svědkyně], avšak uvedla, že peníze nesprávně sražené v neprospěch povinného již utratila. PČR pak nezjistila spáchání trestného činu či přestupku ze strany jakékoliv osoby. Stejně tak bylo soudem bezpečně zjištěno, že [jméno] [příjmení] neoprávněně sraženou část mzdy ve výši 2.708 Kč, a to v 8. měsíci roku 2020, v 9. měsíci roku 2020, v 10. měsíci roku 2020 ve výši 2.238 Kč, v 11. měsíci roku 2020, v 12. měsíci roku 2020 a konečně v 1