14 C 21/2024-48 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 769,94 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 44 769,94 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení 680,75 Kč (za dobu od 31. 5. 2023 do 7. 7.2023), kapitalizovaným úrokem 10 199,69 Kč, náklady spojeným s uplatněním pohledávky 482 Kč, smluvní pokutou , částka, poskytla žalovanému úvěr 45 534,11 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně s úrokem a poplatky v 29měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč splatných vždy k 27 dni v měsíci. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas, v důsledku prodlení byl úvěr zesplatněn k 30. 5. 2023. Žalovaný, ač byl k zaplacení vyzýván, nezaplatil a dluží také smluvní pokutu 1 656,49 Kč vyčíslenou 0,1 % denně z jistiny 44 769,94 Kč od 31. 5. 2023 do 7. 7. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek byl pohledávky právní předchůdkyně postoupena žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 4. 2024 ve spojení se smlouvou o úvěru ze dne 27. 12. 2022 (včetně obchodních podmínek) uzavřené mezi , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nejprve částku 50 000 Kč (smlouva ze dne 27. 4. 2024) a následně upravenou na částky 45 534,11 Kč (smlouva ze dne 27. 12. 2022) a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 56,72 % ročně a poplatky vše v celkové výši 84 525,12 Kč v 29měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč (první splátka 2 865,64 Kč), se splatností dle splátkového kalendáře.4. Z výpisu z bankovní účtu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč dne 27. 4. 2022. Totožné zjištění vyplynulo i za zprávy , právnická osoba, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh (provedení transakce, společné prohlášení) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.6. Z upomínek, včetně předžalobní výzvy, předání do advokátní kanceláře, bylo zjištěno, že žalovaný byl poprvé vyzván k zaplacení celého dluhu až výzvou ze dne 30. 5. 2023, dle podacího lístku předanou k přepravě 30. 5. 2023.7. Z první upomínky ze dne 30. 3. 2023, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení splátky ke dni 30. 3. 2023 ve výši 5 698,46 Kč, vzal soud ve spojení se zjištěním ze splátkového kalendáře, podle kterého k 30. 3. 2023 byl splatný již dluh ve výši 8 698,46 Kč za prokázané, že žalovaný uhradil na dluh 3 000 Kč.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupitel oznamovala postoupení pohledávky žalovanému.9. Ačkoliv byla žalobkyně vyzývána k doplnění tvrzení a předložení důkazů o způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným, ( usnesení soudu ze dne 26. 1. 2024, č. j. , spisová značka, ), žalobkyně sdělila, že důkazy nedisponuje, částečně vzala žalobu zpět pro částku 11 856,18 Kč představující požadované příslušenství a smluvní pokuta a žádala, aby jí byla přiznána dlužná jistina ve výši 44 769,94 Kč s úrokem z prodlení 15% ročně z částky 44 769,94 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 680,75 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 482 Kč.10. Jelikož z částečnému zpětvzetí žaloby pro částku 10 199,69 Kč (úrok) a 16 546,49 Kč (smluvní pokuta) došlo před vyhlášením rozhodnutí (ve věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a o.s.ř.) soud výrokem I rozhodl o zastavení řízení bez souhlasu žalovaného dle § 96 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)11. Provedené listinné důkazy hodnotil soud dle § 132 o.s.ř. samostatně i ve vzájemných souvislostech a konstatoval, že listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Jelikož žalobkyně nepředložila důkazy o způsobu, jakým její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, nezbylo soudu než konstatovat, že nebylo prokázáno, že by při uzavírání smlouvy s žalovaným posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, v důsledku čehož z výsledku takového posouzení vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského14. úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.15. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.16. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky 45 534,11 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 45 534,12 Kč po odečtení úhrad 3 000 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 42 534,12 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny 2 235,82 Kč a sjednaných nákladů na vymáhání 482 Kč shledána nedůvodnou, a proto ji soud výrokem II. zamítl.§ 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele ze dne 30. 5. 2023 dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté co byl žalobkyní (tato vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle ustanovení § 1879 o. z.) vyzván k úhradě výzvou ze dne 30. 5. 2023, ocitl se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení pro část jistiny, která byla nedůvodnou, byly i tyto úroky z prodlení výrokem III. rozsudku jako nedůvodné zamítnuty.18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když přiznal převážně úspěšné žalobkyni (75 %) náklady řízení proti částečně úspěšnému žalovaného (25 %) právo na náhradu nákladů 50 % z celkových 4 036 Kč tj. 2 018 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 858 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši