15 C 236/2023-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 33 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 25 000 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že žalobkyni vrátí poskytnuté peněžní prostředky společně s příslušenstvím (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 250 Kč) dle smlouvy ve lhůtě splatnosti uvedené ve smlouvě, tedy do [datum], svou povinnost však nesplnil. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do zaplacení, která je uplatňována za období od [datum] do [datum] ve výši 2 250 Kč. Pro nesplnění platební povinnosti žalovaného se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k podanému návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivní. 3. Protože účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu. Výše úvěru byla sjednána na částku 25 000 Kč, kdy měl být poskytnut bezhotovostním převodem. V článku IX. smlouvy pak byl specifikován také poplatek ve výši 6 250 Kč, a to za sjednání úvěru při čerpání celého úvěrového limitu. Splatnost úvěru byla sjednána na den [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Sazebník platný od [datum], Všeobecné obchodní podmínky platné od [datum], souhlas se zpracováním osobních údajů. -) z všeobecných obchodních podmínek, konkrétně článku 6.4 bylo zjištěno, že v případě prodlení dlužníka, resp. žalovaného, má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je v prodlení. -) z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena částka ve výši 25 000 Kč, a to pod [variabilní symbol]. -) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky ve výši 36 498,90 Kč a nákladů na právní zastoupení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím České pošty, s.p. pod podacím číslem [anonymizováno]. -) z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně zjišťovala údaje o příjmech a výdajích žalovaného a celé jeho domácnosti, když vyhodnotila posouzení jako úspěšné, tedy že žalovaného označila jako úvěruschopného, kdy jeho čistý měsíční ověřený příjem uvedla ve výši 31 500 Kč, přičemž pravidelné měsíční výdaje zjistila ve výši 1 500 Kč na půjčky a 8 000 Kč na bydlení. 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto skutkovému závěru: 5. Žalobkyně žalovanému na základě vzájemné dohody poskytla bezhotovostním převodem částku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatkem do data [datum]. Žalovaný však do data splatnosti ničeho neuhradil, a to ani později po učiněné výzvě. 6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 11. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 12. Úprava provedená zákonem o spotřebitelském úvěru sleduje obdobně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele především ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru), a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 13. Podle názoru soudu v posuzované právní věci žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčily veškeré listinné důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalovaného (obecné principy posuzování a filozofie Společnost, výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy). Žalovaný byl řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informována o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce poskytnut, kdy si musel být vědom částky, kterou bude muset žalobkyni uhradit v souvislosti s poskytnutým úvěrem, neb mu byla sdělena výše RPSN a další skutečnosti týkající se poskytnutého plnění. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 o.z., podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i ustanovení § 6 o.z. a § 7 o.z., kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný poskytl a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. 14. V souladu s dikcí § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V předmětné věci nemohlo být pochyb o tom, že žalobkyně s žalovaným řádně uzavřela smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalovanému, v postavení spotřebitele, poskytla potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaný poskytl žalobkyni i konkrétní osobní identifikační údaje. 15. Žalobkyně již v žalobním návrhu soudu předestřela způsob, jakým úvěruschopnost žalovaného přes poskytnutím úvěru zkoumala, a to s ohledem na zjištěné informace ohledně domácnosti žalovaného, příjmů a pravidelných výdajů, a to v souladu s interní metodikou schválenou ČNB. Žalobkyně rovněž žalovaného ověřila v databázích, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. Své úvahy doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] a dokumentem„ identifikované příjmy“. Co se tedy týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem plně v souladu s § 86 zákona o ochraně spotřebitele, řádně a s odbornou