9 C 106/2024-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 149,85 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z titulu dluhu z uzavřené úvěrové smlouvy. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdkyně žalobkyně, pozn. soudu), uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost opakovaného úvěru ve výši 10 000 Kč k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, . Za čerpání úvěru měl žalovaný hradit úroky z čerpané částky kontokorentního úvěru ve výši 18,00 % ročně, splatné měsíčně a poplatky za poskytnuté služby. Úvěr měl být vždy hrazen průběžně podle jeho čerpání. Žalovaný nebyl oprávněný překročit povolený úvěrový rámec, když takové překročení bylo porušením smluvních podmínek a právní předchůdkyně žalobkyně měla právo na odstoupení od úvěrové smlouvy. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky a právní předchůdkyně využila svého práva a k datu 27. 4. 2021 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila za splatný celý dluh ve výši 14 149,85 Kč. Žalovaný nic na dluhu neuhradil, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 29. 4. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2024 č.j. 9 C 106/2024-47 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 29. 4. 2024 spolu s žalobou, přičemž pouze opomenutím nedošlo k tomu, aby byla vyzvána k takovému sdělení i žalobkyně, avšak zároveň s ohledem na rozhodnutí soudu nebyla podle přesvědčení soudu žalobkyně postupem podle § 115a OSŘ nijak poškozena.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost opakovaného úvěru ve výši 10 000 Kč k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, . Za čerpání úvěru měl žalovaný hradit úroky z čerpané částky kontokorentního úvěru ve výši 18,00 % ročně, splatné měsíčně a poplatky za poskytnuté služby. Úvěr měl být vždy hrazen průběžně podle jeho čerpání. Žalovaný nebyl oprávněný překročit povolený úvěrový rámec, když takové překročení bylo porušením smluvních podmínek a právní předchůdkyně žalobkyně měla právo na odstoupení od úvěrové smlouvy. Součástí úvěrové smlouvy byly Obecné obchodní podmínky platné k datu 1. 4. 2016 a Produktové obchodní podmínky pro úvěry. Stejně tak byl součástí smluvní dokumentace i Sazebník za poskytování bankovních služeb k datu 13. 1. 2018. Právní předchůdkyně pak zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když měla i řádné informace o pohybu na účtu žalovaného a stejně tak i informace o socioekonomické situaci žalovaného. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky a právní předchůdkyně využila svého práva a k datu 27. 4. 2021 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila za splatný celý dluh ve výši 14 149,85 Kč, když uvedená skutečnost byla zjištěna z dopisu ze dne 6. 4. 2021, tj. ze Zesplatnění kontokorentního úvěru a Odstoupení od smlouvy o vedení účtu ze dne 6. 4. 2021. Žalovaný nic na dluhu neuhradil, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2024.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě měl žalovaný možnost kontokorentního úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, přičemž tento měl řádně splácet i s úroky a poplatky s tím, že svým podpisem jednoznačně projevil souhlas s podmínkami, za nichž mu byl úvěr poskytnut, tedy souhlasil i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně pak zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když měla i řádné informace o pohybu na účtu žalovaného a stejně tak i informace o socioekonomické situaci žalovaného. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky a právní předchůdkyně využila svého práva a k datu 27. 4. 2021 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila za splatný celý dluh ve výši 14 149,85 Kč. Žalovaný nic na dluhu neuhradil, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2024. Žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdkyně žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když měla i řádné informace o pohybu na účtu žalovaného a stejně tak i informace o socioekonomické situaci žalovaného. V úvěrové smlouvě byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude umožněno opakovaně čerpat kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze s