9 C 116/2024-80 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 550,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem z úvěru z titulu dluhu z úvěrové smlouvy. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 3. 6. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , když předtím s ním uzavřela smlouvu o zřízení běžného účtu ze dne 15. 10. 2020 , Anonymizováno, č. účtu , č. účtu, , přičemž na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč na jeho bankovní účet s tím, že se jednalo o tzv. kontokorentní úvěr a součástí smlouvy o úvěru byly i Obchodní podmínky pro kontokorent. Žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Splácení úvěru mělo být prováděno inkasem z účtu žalovaného. Žalovaný však neudržoval na účtu dostatečný zůstatek k tomu, aby mohl být splácen i úvěr poskytnutý a čerpaný žalovaným. Žalovaný byl opakovaně na tuto skutečnost žalobkyní upozorněn, avšak z jeho strany nedošlo k žádné nápravě a žalobkyně tak oznámila žalovanému dopisem ze dne 2. 2. 2023 zesplatnění úvěru. K datu zesplatnění pak činil celkový dluh žalovaného částku ve výši 12 520,34 Kč s tím, že jistina činila 10 900,34 Kč, dále byl dluh tvořen poplatky ve výši 1 650 Kč. Zároveň měla žalobkyně i nárok na úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný následně ještě k datu 15. 8. 2023 uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu i výše na základě Dohody o uznání splatného dluhu a způsobu jeho splácení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 20. 5. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ).3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2024 č.j. 9 C 116/2024-74 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 20. 5. 2024 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas již předem. Soud s ohledem na pasivitu žalované a souhlas žalobkyně v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě žalobkyní předložených důkazů a jejích tvrzení učinil soud ve věci tato skutková zjištění, kdy měl za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne 3. 6. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , když předtím s ním uzavřela smlouvu o zřízení běžného účtu ze dne 15. 10. 2020 , Anonymizováno, č. účtu , č. účtu, , přičemž na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč na jeho bankovní účet s tím, že se jednalo o tzv. kontokorentní úvěr a součástí smlouvy o úvěru byly i Obchodní podmínky pro kontokorent. Žalovanému byly pak poskytnuty Předsmluvní informace a vysvětlení k poskytnutému úvěru. Žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, jak soud zjistil z jednotlivých předkládaných listin ohledně údajů ve vztahu k žalovanému jako žadateli o poskytnutí úvěru. Splácení úvěru mělo být prováděno inkasem z účtu žalovaného. Žalovaný však neudržoval na účtu dostatečný zůstatek k tomu, aby mohl být splácen i úvěr poskytnutý a čerpaný žalovaným, což soud mohl bezpečně zjistit z historie transakcí na účtu žalovaného. Žalovaný byl opakovaně na tuto skutečnost žalobkyní upozorněn jednotlivými upomínkami, avšak z jeho strany nedošlo k žádné nápravě a žalobkyně tak oznámila žalovanému dopisem ze dne 2. 2. 2023 zesplatnění úvěru. K datu zesplatnění pak činil celkový dluh žalovaného částku ve výši 12 520,34 Kč s tím, že jistina činila 10 900,34 Kč, dále byl dluh tvořen poplatky ve výši 1 650 Kč, což bylo možno zjistit z historie úvěrového účtu. Zároveň měla žalobkyně i nárok na úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný následně ještě k datu 15. 8. 2023 uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu i výše na základě Dohody o uznání již splatného dluhu a způsobu jeho splácení ze dne 15. 8. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi účastníky byla uzavřena platným způsobem Smlouva (o úvěru), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaný byl povinen tento řádně splácet, respektive udržovat na běžném účtu dostatečné finanční prostředky k vyrovnání čerpaného kontokorentního úvěru, což však nečinil. Žalovaný byl opakovaně na tuto skutečnost žalobkyní upozorněn, avšak z jeho strany nedošlo k žádné nápravě a žalobkyně tak oznámila žalovanému dopisem ze dne 2. 2. 2023 zesplatnění úvěru. K datu zesplatnění pak činil celkový dluh žalovaného částku ve výši 12 520,34 Kč s tím, že jistina činila 10 900,34 Kč, dále byl dluh tvořen poplatky ve výši 1 650 Kč. Zároveň měla žalobkyně i nárok na úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný následně ještě k datu 15. 8. 2023 uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu i výše na základě Dohody o uznání splatného dluhu a způsobu jeho splácení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně jako bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčily předkládané listiny jakožto součást Smlouvy, když zároveň měla žalobkyně možnost úvěruschopnost ověřit náhledem na stav běžného účtu žalovaného. Žalovaný byl řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého kontokorentního úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude kontokorentní úvěr ve výši 21 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně vše uvedl a vyplnil, uvedl veškeré informace