9 C 262/2023-70 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 109,79 Kč spolu s příslušenstvím představovaným úrokem z úvěru zákonným úrokem z prodlení z této částky. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému neúčelový nezajištěný úvěr s tím, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně zkoumala i úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až ve výši 18 000 Kč s tím, že úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,90 % ročně a žalovaný se zavázal vždy takto poskytnutý kontokorentní úvěr na jeho účtu vyrovnat. Žalovaný opakovaně porušil své povinnosti, když přečerpal povolený debet na účtu a zároveň tento řádně nevyrovnal, a i přes výzvu ze dne 9. 11. 2022 žalobkyně evidovala nepovolený debet na účtu žalovaného č. , č. účtu, , Anonymizováno, ve výši 21 503,84 Kč. Žalovaný do 31. 12. 2022 dlužnou částku nevyrovnal a žalobkyně dne 2. 1. 2023 zesplatnila dluh a upozornila jej na povinnost uhradit dlužnou částku. Žalovaný dluh nevyrovnal ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 22. 8. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena dne 18. 12. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní, kdy se nijak nevyjádřil k žalobě, ani ničeho nenamítal proti žalobním tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 11. 2023 č.j. 9 C 262/2023-66 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 18. 12. 2023. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem.4. Na základě provedených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění:5. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému neúčelový nezajištěný úvěr s tím, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně zkoumala i úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až ve výši 18 000 Kč s tím, že úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,90 % ročně a žalovaný se zavázal vždy takto poskytnutý kontokorentní úvěr na jeho účtu vyrovnat. Součástí jednání při uzavření Smlouvy byly i Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dále byl s žalovaným uzavřen i Dodatek k této Smlouvě ze dne , datum, a Rámcová smlouva o finančních službách ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až ve výši 18 000 Kč s tím, že úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,90 % ročně a žalovaný se zavázal vždy takto poskytnutý kontokorentní úvěr na jeho účtu vyrovnat. Čerpání kontokorentního úvěru ze strany žalovaného, respektive stav na jeho účtu soud bezpečně zjistil z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, . Z tohoto důkazu pak soud zjistil i to, že žalovaný opakovaně porušil své povinnosti, když přečerpal povolený debet na účtu a zároveň tento řádně nevyrovnal, a i přes výzvu ze dne 9. 11. 2022 žalobkyně evidovala nepovolený debet na účtu žalovaného č. , č. účtu, ve výši 21 503,84 Kč. Žalovaný do 31. 12. 2022 dlužnou částku nevyrovnal a žalobkyně dne 2. 1. 2023 zesplatnila dluh a upozornila jej na povinnost uhradit dlužnou částku poslední výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 1. 2023, když předtím k datu 9. 11. 2022 vypověděla Smlouvu. Žalovaný dluh nevyrovnal ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 22. 8. 2023.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné pro rozhodnutí soudu bylo to, že soud měl jednoznačně za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost opakovaného čerpání tzv. kontokorentu do výše 18 000 Kč, přičemž žalovaný měl povinnost vždy takto čerpaný úvěr vyrovnat v rámci aktivního stavu na jeho účtu č. , č. účtu, . Žalovaný čerpal úvěr, avšak řádně pak čerpané prostředky žalobkyni nevrátil a žalobkyně pak využila svého práva, odstoupila od Smlouvy a zesplatnila úvěr dne 2. 1. 2023, přičemž po žalovaném požadovala ve výši 21 109,79 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 109,79 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 21 109,79 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 226,68 Kč od 2. 1. 2023 do 31. 8. 2023, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2 107,90 Kč od 2. 1. 2023 do 31. 8. 2023. Žalovaný dluh nevyrovnal ani po upomínání, ani po doručování předžalobní upomínky.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje-stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele-primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když si byla vědoma jeho stavu na běžném účtu v rámci poskytování finančních služeb žalovanému, tj. i jeho příjmů a stejně tak i jeho výdajů. V samotné Smlouvě byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude kontokorentní úvěr ve výši 18 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vždy vrácen.12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.13. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.14. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.15. Ve smyslu §