9 C 267/2023-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19.196,48 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny a částky 5.643,66 Kč představující smluvní pokutu. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 18měsíčních splátkách ve výši 2.666 Kč splatných vždy ke každému 4. dni příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil již první splátku v řádném termínu, přičemž následně uhradil splátku až dne 6. 5. 2022, dne 10. 6. 2022 pak uhradil částku 2.165 Kč a dne 12. 9. 2022 částku ve výši 2.000 Kč, aniž by řádně hradil sjednané splátky úvěru v termínech a ve výši stanovené v samotné úvěrové smlouvě. S ohledem na opakované porušení smluvních podmínek došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru k datu 27. 12. 2022. Pro případ prodlení pak byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta, kdy podle čl. VI. odst. 3a Smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč s tím, že nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě podle odst. 1 čl. VI. Smluvních podmínek, dojde k zesplatnění a žalovaný byl v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž byl v prodlení. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužné splátky neuhradil, ve smyslu ustanovení čl. VI. odst. 1. Smluvních podmínek tak došlo marným uplynutím třicetidenní lhůty k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla prodlením se splátkou přesahujícím 30 kalendářních dnů povinnost zaplatit celkovou dlužnou částku včetně příslušenství a smluvních pokut. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 19.196,48 Kč ode dne 28. 12. 2022 do dne sepsání žaloby, tj. do dne 21. 9. 2023, tj. částku celkem ve výši 5.643,66 Kč. Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 21. 12. 2023.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 12. 2023 č.j. 9 C 267/2023-32 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 21. 12. 2023 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, s tím, že předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč za podmínek stanovených čl. II. a III. úvěrové smlouvy. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, . Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný mj. prohlásil, že ohledně jeho osoby nebylo zahájeno insolvenční řízení, a že ke dni podpisu úvěrové smlouvy nejsou splněny podmínky pro podání insolvenčního návrhu, není proti němu vedeno exekuční řízení či výkon rozhodnutí a zahájení takového řízení nehrozí (čl. IV. odst. 3). Dále žalovaný prohlásil, že se s obsahem úvěrové smlouvy a se smluvní dokumentací seznámil, porozuměl obsahu a souhlasí s nimi, na důkaz čehož připojil svůj podpis. Žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost i dalšími dotazy v dostupných registrech, jako je zejména centrální evidence exekucí a centrální registr dlužníků CCB – Czech Credit Bureau. Výsledkem prověřování bylo zjištění, že dlužník hradí pravidelně své závazky bez větších problémů a jeho doložený měsíční příjem a zjištěné měsíční výdaje nebrání poskytnutí úvěru v předmětné výši. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, což bylo zjištěno z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 6. 4. 2022. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 18měsíčních splátkách ve výši 2.666 Kč splatných vždy ke každému 4. dni příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil již první splátku v řádném termínu, přičemž následně uhradil splátku až dne 6. 5. 2022, dne 10. 6. 2022 pak uhradil částku 2.165 Kč a dne 12. 9. 2022 částku ve výši 2.000 Kč, aniž by řádně hradil sjednané splátky úvěru v termínech a ve výši stanovené v samotné úvěrové smlouvě, jak mohl soud zjistit z předložených listinných důkazů vztahujících se k souhrnu splátek. S ohledem na opakované porušení smluvních podmínek došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru k datu 27. 12. 2022, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 1. 2023. Pro případ prodlení byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta, kdy podle čl. VI. odst. 3a Smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč s tím, že nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě podle odst. 1 čl. VI. Smluvních podmínek, dojde k zesplatnění a žalovaný byl v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž byl v prodlení. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužné splátky neuhradil, ve smyslu ustanovení čl. VI. odst. 1. Smluvních podmínek tak došlo marným uplynutím třicetidenní lhůty k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla prodlením se splátkou přesahujícím 30 kalendářních dnů povinnost zaplatit celkovou dlužnou částku včetně příslušenství a smluvních pokut. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 19.196,48 Kč ode dne 28. 12. 2022 do dne sepsání žaloby, tj. do dne 21. 9. 2023, tj. částku celkem ve výši 5.643,66 Kč. Žalovaný nic neuhradil ani pod doručování předžalobní upomínky ze dne 4. 5. 2023 (spolu s podacím archem).6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaný obdržel částku 20.000 Kč a měl vrátit částku 36.000 Kč s tím, že svým podpisem jednoznačně projevila souhlas s podmínkami, za nichž jí byly částky úvěru poskytnuty, tedy souhlasil i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrových smluv. Žalovaná však poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, když uhradila na jistinu úvěru částku 4.483,42 a na souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru 11.566,58 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 15.516,58 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 4.433,42 Kč a žalobce měl nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Uvedenou dlužnou částku pak neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky, když předtím nereagovala ani na sdělení o postoupení pohledávky na žalobce a na předchozí výzvu k úhradě dluhu.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné