9 C 55/2024-55 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 44 080 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem ze zápůjčky (úvěru) z dlužné jistiny. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobkyně, pozn. soudu), uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného ze stejného dne, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 60týdenních splátkách ve výši 760 Kč s účinností od 19. 8. 2021 a zavázal se vrátit částku v celkové výši 45 600 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovaným uhrazena dne 6. 10. 2022. Částka ve výši 45 600 Kč byla představována jistinou ve výši 25 000 Kč, úrokem ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 600 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 600 Kč. Žalovaný však poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácel poskytnutý úvěr, když uhradil pouze částku ve výši 1 520 Kč. Dlužil tak na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný neuhradil dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 10. 5. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 4. 2024 č.j. 9 C 55/2024-53 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 10. 5. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného ze stejného dne, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka úvěru ve výši 25 000 Kč, jak mohl soud zjistit i z karty zákazníka, žádosti o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 60týdenních splátkách ve výši 760 Kč s účinností od 19. 8. 2021 a zavázal se vrátit částku v celkové výši 45 600 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovaným uhrazena dne 6. 10. 2022. Částka ve výši 45 600 Kč byla představována jistinou ve výši 25 000 Kč, úrokem ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 600 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 600 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, což bylo zjištěno z předložených důkazů ze strany žalobkyně, a to ze mzdových lístků, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, žádosti o spotřebitelském úvěru a karty zákazníka. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 11. 8. 2021 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako dělník u zaměstnavatele , právnická osoba, . Jeho čistý příjem byl ve výši 27 217 Kč. Tento byl ověřen na základě mzdových lístků (výplatních pásek). Měsíční výdaje žalovaného byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 5 000 Kč, což bylo zjištěno z nájemní smlouvy. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 3 860 Kč byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného byly ve výši 8 860 Kč. Použitelný příjem žalovaného tedy byl ve výši 18 357 Kč. Žalovaný však poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácel poskytnutý úvěr, když uhradil pouze částku ve výši 1 520 Kč, jak bylo zjištěno z transakční historie. Dlužil tak na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný neuhradil dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 6. 2023.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaný obdržel částku 25 000 Kč a měl vrátit částku 45 600 Kč s tím, že svým podpisem jednoznačně projevil souhlas s podmínkami, za nichž mu byly částky úvěru poskytnuty, tedy souhlasil i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrových smluv. Žalovaný však poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácel poskytnutý úvěr, když uhradil pouze částku ve výši 1 520 Kč. Dlužil tak na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný neuhradil dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 6. 2023.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informačn