9 C 84/2024-61 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 20 974,21 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z titulu dluhu z uzavřené úvěrové smlouvy. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdkyně žalobkyně, pozn. soudu), uzavřela s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty , Anonymizováno, karta č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat úvěr až ve výši 20 000 Kč. Za čerpání úvěru měl žalovaný hradit úroky z čerpané částky úvěru ve výši 23,99 % ročně, splatné měsíčně a poplatky za poskytnuté služby a splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,20 % z celkové dlužné částky, minimálně však 200 Kč s tím, že výše splátky nebyla v každém měsíci stejná. Úvěr měl být vždy hrazen průběžně podle jeho čerpání. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky a právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a k datu 25. 3. 2023 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila za splatný celý dluh ve výši 23 052,93 Kč. Dlužná částka se pak skládala z jistiny ve výši 19 167,40 Kč, poplatků ve výši 1 806,81 Kč a smluvního úroku ve výši 2 078,72 Kč splatného k datu 25. 3. 2023. Žalovaný nic na dluhu neuhradil, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 29. 5. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 5. 2024 č.j. 9 C 84/2024-59 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 29. 5. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě také nijak nevyjádřila. Soud tak dovodil, že oba účastníci s takovým postupem souhlasí.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty , Anonymizováno, karta č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat úvěr až ve výši 20 000 Kč. Za čerpání úvěru měl žalovaný hradit úroky z čerpané částky úvěru ve výši 23,99 % ročně, splatné měsíčně a poplatky za poskytnuté služby a splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,20 % z celkové dlužné částky, minimálně však 200 Kč s tím, že výše splátky nebyla v každém měsíci stejná. Úvěr měl být vždy hrazen průběžně podle jeho čerpání. Součástí úvěrové smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník produktů a služeb. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného a měla k dispozici i výpisy z účtu žalovaného a zároveň činila dotazy na příslušné rejstříky ve vztahu k žalovanému, což bylo zjištěno z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky a právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a k datu 25. 3. 2023 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila za splatný celý dluh ve výši 23 052,93 Kč, jak soud zjistil ze souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty a Okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 27. 3. 2023. Dlužná částka se pak skládala z jistiny ve výši 19 167,40 Kč, poplatků ve výši 1 806,81 Kč a smluvního úroku ve výši 2 078,72 Kč splatného k datu 25. 3. 2023. Žalovaný nic na dluhu neuhradil, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2023 Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě měl žalovaný možnost čerpání úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, přičemž tento měl řádně splácet i s úroky a poplatky s tím, že svým podpisem jednoznačně projevil souhlas s podmínkami, za nichž mu byl úvěr poskytnut, tedy souhlasil i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně pak zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když měla i řádné informace o pohybu na účtu žalovaného a stejně tak i informace o socioekonomické situaci žalovaného. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky a právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a k datu 25. 3. 2023 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila za splatný celý dluh ve výši 23 052,93 Kč, přičemž měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdkyně žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když měla i řádné informace o pohybu na účtu žalovaného a stejně tak i informace o socioekonomické situaci žalovaného. V úvěrové smlouvě byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude umožněno opakovaně čerpat kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyn