9 C 94/2024-57 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 800 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení a dále zaplacení částky ve výši 952 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 14. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě registrace žalovaného na webovém portálu žalobkyně , Anonymizováno, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč odpovídající 40 % úroku z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti v rámci databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být žalovanému poukázána částka úvěru, když z tohoto účtu žalovaný uhradil identifikační platbu. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy žalobkyně poukázala ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku úvěru ve výši 7 000 Kč, přičemž tento byl poskytnut na dobu neurčitou, avšak žalovaný měl hradit řádně poskytnutý úvěr tak, že měl hradit přirostlý úrok a tímto uhrazovat úvěr. Žalovaný úvěr podle žalobkyně však nesplácel, ani po upomínání, přičemž žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný k datu 17. 7. 2023, o čemž byl žalovaný informován upomínkou ze dne 14. 7. 2023. Žalobkyně pak měla nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, přičemž tato byla požadována za dobu od 18. 7. 2023 do 1. 12. 2023 ve výši 952 Kč. Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 27. 5. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 5. 2024 č.j. 9 C 94/2024-45 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 27. 5. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Žalobkyně pak již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že nenavrhuje žádné další důkazy k prokázání zjišťování úvěruschopnosti u žalovaného, přičemž měla za to, že tuto skutečnost zjišťovala dostatečným způsobem.5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně pak soud učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo tedy možno uzavřít, že uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 14. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě registrace žalovaného na webovém portálu žalobkyně , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč odpovídající 40 % úroku z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti v rámci databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být žalovanému poukázána částka úvěru, když z tohoto účtu žalovaný uhradil identifikační platbu. Žalobkyně měla k dispozici i osobní údaje žalovaného z jeho OP č. , Anonymizováno, , stejně tak z kopie rodného listu. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy žalobkyně poukázala ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku úvěru ve výši 7 000 Kč, přičemž tento byl poskytnut na dobu neurčitou, avšak žalovaný měl hradit řádně poskytnutý úvěr tak, že měl hradit přirostlý úrok a tímto uhrazovat úvěr. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno pak i výpisem z účtu žalovaného. Žalovaný úvěr podle žalobkyně však nesplácel, jak soud zjistil z transakční historie úvěrové smlouvy, a to ani po upomínání, přičemž žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný k datu 17. 7. 2023, o čemž byl žalovaný informován upomínkou ze dne 14. 7. 2023. Žalobkyně pak měla nárok i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, přičemž tato byla požadována za dobu od 18. 7. 2023 do 1. 12. 2023 ve výši 952 Kč. Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2023.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr na základě jeho žádosti a zjišťování jeho úvěruschopnosti, který žalovaný řádně nesplácel a žalobkyně řádně odstoupila od úvěrové smlouvy, zesplatnila úvěr a oprávněně požadovala po žalovaném částku ve výši 9 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 800 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, a dále částku ve výši 952 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, přičemž tato byla požadována za dobu od 18. 7. 2023 do 1. 12. 2023. Žalovaný nic neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze strany žalobkyně.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.11. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčily mj. jeho výpisy z účtu, jeho osobní doklady a rovněž fakticky provedené dotazy ve vztahu k žalovanému v rámci databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. V samotné úvěrové smlouvě byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 7 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekáva