11 C 3/2018-326 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobci se domáhají náhrady nemajetkové újmy, která jim vznikla v souvislosti s porodem dcery žalobkyně a) dne , datum, v nemocnici v , adresa, . Tvrdí, že k této újmě došlo v důsledku nesprávného postupu zdravotnického personálu, konkrétně lékařky, která žalobkyni a) při první návštěvě nemocnice nehospitalizovala, ačkoliv k tomu podle žalobců byly dány důvody.2. Dne , datum, v nočních hodinách žalobkyně a) pocítila bolesti v podbřišku. Po příjezdu do porodnice v , adresa, byla žalobkyně a) přijata sestrou, která se jí zeptala, v kterém týdnu těhotenství se nachází. Po odpovědi žalobkyně sestra konstatovala, že na porod je ještě brzy, a následně ji pozvala do ordinace, kde jí byly natočeny ozvy pomocí kardiotokografu (CTG). Přítomná lékařka poté sdělila, že se jedná pouze o tzv. „poslíčky“ a že pokud má doma sprchu, bolest by měla pominout. Lékařce přitom bylo známo, že žalobkyně a) bydlí ve vzdálenosti přibližně , Anonymizováno, km od nemocnice. Přesto byla odeslána zpět domů. Po návratu se bolesti dále zhoršovaly a sprcha nepomohla. Žalobci a) a b) se proto vrátili zpět do nemocnice, kde jim sestra na příjmu sdělila, že si žalobkyni již v nemocnici ponechají. Bylo opět provedeno CTG vyšetření, avšak ozvy plodu se nedařilo zachytit. Žalobkyně byla proto urychleně převezena na operační sál, kde dne , datum, v , Anonymizováno, hodin porodila císařským řezem dceru s porodní hmotností , Anonymizováno, g, délkou , Anonymizováno, cm a Apgar skóre , Anonymizováno, . Dle operačního protokolu došlo u žalobkyně a) k předčasnému odlučování placenty. Po narození byla u novorozence zahájena nepřímá srdeční masáž, provedena intubace a podán adrenalin a luminál. Dítě bylo udržováno na umělé plicní ventilaci a byla provedena řízená hypotermie. Po dobu 72 hodin dostávalo výživu mimo trávicí trakt a byla provedena kanylace centrálního žilního řečiště. Poté byla dcera převezena z , adresa, , později se naskytla možnost jejího přeložení do , adresa, . Domů se dostala až po přibližně třech měsících. Žalobci jsou přesvědčeni, že pokud by lékařka při první návštěvě nemocnice správně vyhodnotila zdravotní stav žalobkyně a) a přijala ji k hospitalizaci, mohlo být předejito rozvoji hypoxického poškození plodu. Kontinuální CTG monitoring by podle nich poskytl informace o vývoji děložní činnosti a umožnil včasnou diagnózu hrozící hypoxie. Nesprávným postupem lékařky však byla tato možnost zmařena a došlo k plnému rozvoji chorobného stavu. Na základě výše uvedeného se po změně žaloby připuštěné soudem usnesením ze dne , datum, žalobkyně a), matka nezletilé, domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč spočívající v částce 1 000 000 Kč za útrapy spojené s ublížením na zdraví a 1 000 000 Kč za duševní útrapy spojené s jejím úmrtím. Žalobce b), otec dítěte, se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč spočívající v částce 1 000 000 Kč za útrapy spojené s ublížením na zdraví a 1 000 000 Kč za duševní útrapy spojené s jejím úmrtím. Žalobce c), bratr dítěte, se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 500 000 Kč spočívající v částce 750 000 Kč za útrapy spojené s ublížením na zdraví a 750 000 Kč za duševní útrapy spojené s jejím úmrtím.3. Žalovaná uvedla, že požadovaný nárok neuznává. Podle jejího názoru nebyl postup jejího zdravotnického personálu v přímé příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezletilé , Anonymizováno, ani s jejím následným úmrtím. S ohledem na další diagnózy zjištěné u nezletilé v průběhu jejího života, které byly zcela mimo sféru vlivu žalované a jejích postupů, považuje žalovaná příčinnou souvislost mezi svým postupem a úmrtím nezletilé za prakticky vyloučenou.4. Soud učinil následující skutková zjištění:5. Z lékařské dokumentace a propouštěcí zprávy , právnická osoba, , jméno FO, ve , adresa, ze dne , datum, je prokázáno, že nezletilá , jméno FO, byla hospitalizována ve , adresa, v období od , datum, do , datum, . Ve zprávě je uvedeno, že nezletilá byla po porodu ve velmi vážném stavu – byla vybavena těžce asfyktická. Porodní hmotnost činila , Anonymizováno, g, délka , Anonymizováno, cm, Apgar skóre bylo , Anonymizováno, . Dítě bylo porozeno akutním císařským řezem v nemocnici v , adresa, . Bezprostředně po porodu byla zahájena nepřímá srdeční masáž, provedena intubace a podán adrenalin. Po příjezdu transportní služby byla pacientka indikována k řízené hypotermii a transportována do , podezřelý výraz, v , adresa, . Při přijetí v , adresa, dítě nereagovalo, byly zaznamenány generalizované křeče. Byla provedena kanylace, oběhově byla pacientka stabilní. Byla zahájena řízená hypotermie. Sonografická vyšetření prokázala postupnou progresi rozpadových změn v mozkové tkáni. Veškeré oblasti šedé i bílé hmoty mozku se kortikálně i subkortikálně cysticky měnily. Dítě bylo velmi termolabilní. Byla sice spontánně motoricky aktivní, avšak projevovala výrazné plastické pohyby a stáčení do opistotonu. Stav vědomí nebylo možné jednoznačně určit. Nesála, nepolykala, byla odsávána. Nereagovala na zvukové ani světelné podněty. Zornice byly areaktivní, oční pozadí bez patologického nálezu. Neurologická kontrola předpokládala vývoj trvalého postižení spasticko-dyskinetického typu. Byla doporučena intenzivní taktilní, reflexní a orofaciální stimulace. Reflexní rehabilitace však vedla ke zhoršení neurologického stavu dítěte. Po pohovoru s rodiči se ti rozhodli převzít dítě do domácí péče. Matka o dítě pečovala. Padesátý pátý den hospitalizace bylo dítě propuštěno ve stabilizovaném stavu do domácí ambulantní péče. Při propuštění činila hmotnost , Anonymizováno, g a délka , Anonymizováno, cm, zjištěny diagnózy:- , Anonymizováno- , Anonymizováno- , Anonymizováno- , Anonymizováno- , Anonymizováno- , Anonymizováno- , Anonymizováno, , , Anonymizováno6. Ze zprávy dětské neurologické ambulance ve , adresa, , vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, , je prokázáno, že nezletilá , Anonymizováno, byla ve stavu po těžké posthypoxické encefalopatii s rozvojem kvadruparézy v rámci dětské mozkové obrny. Klinicky byly zachovány funkce dolního mozkového kmene, přičemž postižení dolních končetin se jevilo jako méně závažné. Celkový stav byl hodnocen jako těžký s nepříznivou prognózou.7. Z výpovědi , jméno FO, je prokázáno, že svědkyně je lékařka gynekolog-porodník, zaměstnaná u žalované od , datum, . V době porodu dne , datum, byla lékařkou bez atestace, atestaci získala v , Anonymizováno, . Službu vykonávala společně s atestovaným lékařem , tituly před jménem, , jméno FO, .S žalobci neměla před porodem žádný kontakt, žalobkyni a) viděla poprvé při porodu a krátce po něm. Při prvním vyšetření těhotné dne , datum, provedla anamnézu, zhodnotila CTG, těhotenský průkaz a porodnické vyšetření. Na základě fyziologického průběhu těhotenství, výsledků vyšetření a klidového stavu děložní svaloviny (normotonie) vyhodnotila stav jako falešnou porodní činnost a žalobkyni a) odeslala domů. Neviděla důvod ke konzultaci s , tituly před jménem, , jméno FO, . Při druhém příjezdu rodičky byl zjištěn hypertonus děložní, snížená srdeční frekvence plodu a nutnost vizualizace srdeční akce ultrazvukem kvůli bolestivosti břišní stěny. Po porodu byla nezletilá , Anonymizováno, předána novorozeneckému oddělení. Svědkyně uvedla, že do té doby nikdy neřešila případ předčasného odlučování placenty, ani nebyla přítomna takovému případu. Od inkriminovaného porodu zažila ještě jeden případ centrálního odlučování placenty. U žalobkyně a) nebyly přítomny žádné rizikové faktory, trombofilie byla zjištěna až po porodu jako vedlejší nález.8. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, bylo prokázáno, že znalec pochybení považuje skutečnost, že žalobkyně a) byla po prvním vyšetření propuštěna domů s předpokládanou diagnózou , Anonymizováno, . V daném okamžiku nic nenasvědčovalo předčasnému odlučování placenty. Zvýšený tonus dělohy a kontrakce byly vyhodnoceny jako běžný možný nástup porodní činnosti. Znalec však uvádí, že vhodnější by bylo pacientku hospitalizovat. Centrální odlučování placenty před porodem je velmi obtížně diagnostikovatelné a hypoxie plodu nastává po přerušení cévní komunikace s matkou náhle. Znalec má za to, že k odlučování placenty v době první kontroly nedocházelo a dle zdravotnické dokumentace nic nenasvědčuje tomu, že by ošetřující lékařka měla na abrupci placenty pomýšlet. V daném případě nebylo možné abrupci rozpoznat. Při výslechu znalec uvedl, že v době po prvním vyšetření dítě nejevilo žádné známky poškození ani ohrožení a porodní cesty byly uzavřeny. Přesto však lékařka mohla s ohledem na skutečnost, že bydliště pacientky se nachází , Anonymizováno, km od nemocnice, zvážit její hospitalizaci. Znalec dále konstatuje, že i v případě, že by pacientka byla hospitalizována, není jisté, zda by k abrupci placenty vůbec došlo. A i kdyby k ní došlo a byl proveden okamžitý císařský řez, je vysoce pravděpodobné, že by se dítě narodilo již s postižením. Primární ischemizace plodu totiž nastala v důsledku odlučování placenty, tedy ještě v dělo