3 C 231/2025-97 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 220 043,80 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) s žalovanou uzavřela dne 1. 7. 2021 Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, s účtem č. , č. účtu, , na základě kterého poskytla žalované překlenovací úvěr ve výši 200 000 Kč do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Dále se zavázala poskytnout úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 381 Kč spolu s pojistným ve výši 111 Kč. U tohoto závazku žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 181 153,50 Kč, úroku z úvěru a úroku z prodlení. Dále 8. 7. 2022 uzavřely stejné smluvní strany Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, , na základě kterého poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované překlenovací úvěr ve výši 40 000 Kč. Tento úvěr měla splácet v měsíčních splátkách po 347 Kč spolu s pojistným ve výši 28 Kč. Vzhledem k neplnění závazků poskytovatelka úvěr zesplatnila ke dni 31. 1. 2025. U tohoto závazku žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 38 890,30 Kč, úroku z úvěru a úroku z prodlení. Žalovaná se následně dostala do prodlení a poskytovatelka úvěr zesplatnila ke dni 31. 1. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 23. 5. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 50m o. s. ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně doplnila, že u obou smluv vycházela právní předchůdkyně při zjišťování příjmu žalované z výpisů z jejího účtu za období nejméně 3 měsíců před poskytnutím každého z úvěrů, které činily 19 412 Kč, resp. u druhé smlouvy 22 923 Kč. Částky z úvěrů byly použity k účelu změny stavby, bytu nebo domu. Žalovaná bydlela ve vlastní nemovitosti. V době poskytnutí úvěrů měla i jiné závazky u poskytovatelky, avšak její příjem postačoval na úhrady všech závazků. Na první smlouvu uhradila celkem 52 121,75 Kč a na druhou celkem 8 730,75 Kč.4. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, tak soud vyšel z doložených listinných důkazů, tyto posoudil dle ustanovení § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřely dne 1. 7. 2021 smlouvu, na základě které načerpala žalovaná částku 200 000 Kč, kterou měla splácet v měsíčních splátkách po 1 381 Kč spolu s pojistným ve výši 111 Kč (smlouva, žádost, výpis z účtu). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a byla vyzývána k úhradě dluhu (upomínka). Žalovaná na dluh uhradila celkem 52 121,75 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně úvěr zesplatnila dne 31. 1. 2025. Žalovaná měla před uzavřením smlouvy příjem ve výši 21 359 Kč a běžné výdaje spolu se splátkou úvěru ve výši 8 892 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (výzva ze dne 23. 5. 2025, podací arch).Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřely dne 8. 7. 2022 smlouvu, na základě které načerpala žalovaná částku 40 000 Kč, kterou měla splácet v měsíčních splátkách po 347 Kč spolu s pojistným ve výši 28 Kč (smlouva, žádost, výpis z účtu). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a byla vyzvána k úhradě dluhu (upomínka). Žalovaná na dluh uhradila celkem 8 730,75 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně úvěr zesplatnila dne 31. 1. 2025. Žalovaná měla před uzavřením smlouvy příjem ve výši 21 459 Kč a běžné výdaje spolu se splátkami jiných úvěrů u poskytovatelky ve výši 8 604 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (výzva ze dne 23. 5. 2025, podací arch).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne 14. 4. 2025, jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, smlouvy včetně pohledávek za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 9. 4. 2025, o jejichž odeslání svědčí poštovní podací archy. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost poskytovatele řádně. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvy o úvěru jako platné, neboť bylo prokázáno, že žalovaná byla schopna úvěr uhradit. Soud vyšel především z toho, že žalovaná měla pravidelný příjem ve výši cca 22 000 Kč, neměla náklady na bydlení, které bývají největší položkou výdajů a její jediný výdaj nad rámec běžných, byla splátka úvěru cca 8 800 Kč. Při splátce 1 381 Kč, resp. 347 Kč měsíčně bylo tedy evidentní, že její příjem na pokrytí splátek úvěrů stačil, kdy soud zohlednil to, že příjem žalované pokrýval obvyklé výdaje. Z uvedeného vyplynulo, že úvěruschopnost byla u žalované dána. Žalovaná však svým závazkům nedostála, dluh neuhradila a žalobkyni, která prokázala poskytnutí úvěru, soud přiznal celou žalovanou částku včetně dohodnutého úroku z úvěru. Úrok z prodlení přiznal soud s ohledem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku od dne následujícího po zesplatnění úvěru.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 904,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 802 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 220 043,80 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 010 Kč ve výši 6 092,10 Kč. Náklady řízení js