8 C 274/2020-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobcem (resp. jeho právním předchůdcem [právnická osoba]) smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalované finanční částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná osoba se zavázala vrátit celkem částku ve výši 33 920 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč), kterou ovšem řádně nehradila, po uplynutí doby, na kterou byla smlouva sjednána, zůstává neuhrazena jistina ve výši 6 600 Kč po úhradě celkem 27 320 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobce. Vedle jistiny dluhu se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky. Později žalovaná osoba neuhradila ničeho. Žalobce proto požaduje uhradit shora uvedenou částku a z této částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahem smlouvy je závazek žalobce poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (ve výši 13 920 Kč) v celkové výši 33 920 Kč v 53 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy. Dle čl. 5 smluvních podmínek byly úhrady přednostně započteny na splnění souhrnného poplatku. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek dlužníku ze dne [datum], a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek dlužníku ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce ve výši 6 600 Kč a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové postoupené částky. 7. Z dalších navržených důkazů soud neučinil k věci žádná zjištění. 8. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. S přihlédnutím k § 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen [příjmení]) aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen o.z [číslo]). Smlouvu účastníků soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o půjčce (§ 657 a násl. o.z. [číslo]). Z této smlouvy byl věřitel (žalobce) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu s poplatkem za sjednání půjčky, který soud hodnotí jako kapitalizovaný smluvní úrok (§ 658 o.z. [číslo]). V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobci právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, které dle sjednané splatnosti nastalo v roce 2007). S ohledem na výše uvedené soud žalobou uplatněnému nároku zcela vyhověl. 9. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby převzetí věci, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) a jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) AT ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. AT), a dále 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).