8 C 330/2020-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobcem (resp. jeho právním předchůdcem [právnická osoba]) smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalované finanční částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná osoba se zavázala vrátit celkem částku ve výši 9 984 Kč (půjčka ve výši 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč), kterou ovšem řádně nehradila, po uplynutí doby, na kterou byla smlouva sjednána, zůstává neuhrazena jistina ve výši 6 000 Kč a po úhradě 600 Kč souhrnný poplatek ve výši 3 384 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobce. Vedle jistiny dluhu se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky. Později žalovaná osoba neuhradila ničeho. Žalobce proto požaduje uhradit shora uvedenou částku a z této částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahem smlouvy je závazek žalobce poskytnout žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč a závazek žalovaného tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (ve výši 3 984 Kč) v celkové výši 9 984 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 192 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy. Dle čl. 5 smluvních podmínek byly úhrady přednostně započteny na splnění souhrnného poplatku. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek dlužníku ze dne [datum], a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek dlužníku ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce ve výši 9 384 Kč a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové postoupené částky. 7. Z dalších navržených důkazů soud neučinil k věci žádná zjištění. 8. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. S přihlédnutím k § 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen [příjmení]) aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen o.z [číslo]). Smlouvu účastníků soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o půjčce (§ 657 a násl. o.z. [číslo]). Z této smlouvy byl věřitel (žalobce) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu s poplatkem za sjednání půjčky, který soud hodnotí jako kapitalizovaný smluvní úrok (§ 658 o.z. [číslo]). V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobci právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, které dle sjednané splatnosti nastalo v roce 2007). S ohledem na výše uvedené soud žalobou uplatněnému nároku zcela vyhověl. 9. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby převzetí věci, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) a jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) AT ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. AT), a dále 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).