8 C 94/2018-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanou stranou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl úvěr 20 000 Kč. Žalovaný z těchto prostředků vyčerpal celkem částku 20 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků a úplaty splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 500 Kč, splatných do 10. dne od uzavření smlouvy a dále pak do 30 dnů od splatnosti první splátky. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když uhradil pouze částku 600 Kč poplatek a 3 500 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu ve výši 2 538 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 654 Kč a úrok ve výši 308 Kč dle smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení již s druhou splátkou ke dni [datum]. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu dle bodu 3. obchodních podmínek. Smluvní pokuta byla ve Smlouvě sjednána pro případ porušení povinnosti žalovaných splácet úvěr, a to ve výši 962 Kč měsíčně za každý započatý měsíc prodlení do splnění uvedené povinnosti. Žalovaný nadále nezaplatil ničeho, a to ani na základě výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 500 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 20 % z jistiny (tj. 4 000 Kč), úplaty za přijetí žádosti o úvěr ve výši 8 500 Kč a administrativní poplatek 600 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. 5. Ze zprávy klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní uhradili celkem částku 4 100 Kč. 6. Z obchodních podmínek na Smlouvě soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni v případě prodlení žalovaných požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 962 Kč měsíčně až do zaplacení jistiny. 7. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval k uhrazení žalobního nároku žalovaného. 8. Soud dospěl k závěru o následujícím skutkovém stavu: Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 500 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 20 % jistiny (4 000 Kč), 600 Kč administrativního poplatku a úplaty za přijetí žádosti o úvěr ve výši 8 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány, a kterými bylo sjednáno oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalovaného požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 962 Kč měsíčně až do zaplacení jistiny. Žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal celkem částku 20 000 Kč a uhradil pouze částku 4 100 Kč (vč. administrativního poplatku 600 Kč), kterou žalobce započetl na jistinu ve výši 2 538 Kč, úplatu ve výši 654 Kč a úrok ve výši 308 Kč. 9. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, a s přihlédnutím k § 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném před [datum], dále jen„ o.z.“) a obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění účinném před [datum] (dále jen“ obch. z.“). 10. Podle § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 12. Podle § 504 obch.z. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 13. Podle § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 14. Podle § 330 odst. 2 obch.z. při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. 15. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 16. Podle § 262 odst. 4 obch. z. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. 17. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 18. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 19. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. 20. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 21. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 22. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 23. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 24. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec, z nějž žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a úplaty (§ 502 obch. z.), své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a uplatněný nárok vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, soud žalobě vyhověl s výjimkou požadované částky za smluvní pokuty (srov. níže). Nevrácením celého zůstatku úvěru se žalovaný dostal do prodlení (§ 365 obch.z.). Právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z § 369 odst. 1 obch.z. a § 517 odst. 2 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/2004 Sb. (bod I. výroku). 25. Žalobce ve své žalobě dále požadoval úhradu smluvní pokuty ve výši 23 088 Kč. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že tyto pohledávky nevyplývají přímo z uzavřené smlouvy. Smluvní pokuta byla sjednána v obchodních podmínkách a nikoli v jádru samotné smlouvy. Ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybn