22 C 319/2020-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 11. 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 17. 3. 2021, se žalobce domáhal jednak snížení výživného, které je povinen platit žalované jako své rozvedené manželce, na částku ve výši 500 Kč měsíčně, a to od 18. 9. 2018, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem, čímž se mění rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], jímž bylo žalobci uloženo platit žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem 18. 9. 2018, a dále aby mu bylo umožněno splácet výživné uložené mu rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], včetně výživného dlužného z titulu citovaného rozsudku, v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Žalobu zdůvodnil tím, že ve vztahu k přiznanému výživnému rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], nemá dostatečné příjmy, když příjmem jeho domácnosti je pouze příspěvek 9 383 Kč, resp. od 1. 10. 2020 ve výši 8 244 Kč, což převyšuje výdaje domácnosti ve výši 10 000 Kč na nájemném a 1 310 Kč na energiích, s čímž jim pomáhá starší syn a tchýně, pročež mu již vznikl dluh na výživném ve výši 30 000 Kč a naopak příjmy žalované činí 25 478 Kč, a tedy nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby platil výživné v původní výši. 2. Žalovaná se k žalobě na snížení výživného vyjádřila tak, že její příjmy nejsou tak vysoké, jak uvedl žalobce, když je vyčíslila na celkem 20 103 Kč a své výdaje na 9 800 Kč, pročež navrhla, aby bylo výživné naopak zvýšeno na 3 500 Kč a bylo žalobci uloženo splatit dluh na výživném ve splátkách po 5 000 Kč. 3. Soud v podání žalované postrádal její tvrzení ohledně samotného důvodu vzniku a trvání výživného na rozvedenou manželku, která nebyla uvedena ani v původním řízení (viz dále), stejně jako podrobnější vylíčení skutečností pro určení jeho výše a doložení těchto skutečností, když žalovaná neoznačila přes poučení soudu k prokázání svých tvrzení žádné důkazy. Žalovaná se následně nedostavila ani k jednání dne 8. 9. 2021, k němuž byla řádně předvolána a vzdala se tím tak dobrodiní výzvy soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen„ o. s. ř.”, k odstranění nedostatků svých tvrzení a jejich doložení. 4. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil z návrhu na rozvod manželství (na č. l. 1-2), že tímto návrhem, napadlým dne 7. 5. 2014, se žalovaná domáhala rozvodu manželství s žalobcem s tím, že s manželem bydlí již třetím rokem odděleně, nezletilá dcera je umístěna v náhradní rodinné péči, tedy jsou osvobození od péče o ni, když v roce 2011 si žalobce našel jinou partnerku a od té doby nejsou v kontaktu. Návrh byl projednán dne 26. 6. 2017, jak soud zjistil z protokolu o tomto jednání (na č. l. 42-43), a to v nepřítomnosti žalované, která se nedostavila, když žalobce uznal skutečnosti uvedené v návrhu, ale následně při výslechu uvedl, že od žalované v prosinci 2011 odešel, protože ta na něj vyvíjela psychický nátlak a byly mezi nimi hádky, když se seznámili v roce 2006 na inzerát, a žili spolu od roku 2007 ve společné domácnosti. Vztah k jiné ženě měl žalobce od roku 2011, a to s výjimkou 3 měsíců, kdy se snažil obnovit manželství s žalovanou. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 26. 6. 2017, č. j. [číslo jednací], (na č. l. 44-45), a to z důvodů převážně na straně manžela, který nepřizpůsobil své pracovní vytížení manželskému životu a následně navázal vztah k jiné ženě. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 2. 2018. 5. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil z návrhu na stanovení výživného pro nerozvedenou manželku ze dne 6. 1. 2016 (na č. l. 1) a návrhu na vydání předběžného opatření (na č. l. 4), že v tomto řízení se žalovaná domáhala na žalobci výživného pro nerozvedenou manželku ve výši 2 000 Kč měsíčně s tím, že sama pro svůj zdravotní stav nemůže živit a pečovat o domácnost, když manžel se v roce 2012 odstěhoval a nepřispívá jí. Návrh na předběžné opatření v tomto znění byl odmítnut usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 1. 2016 (na č. l. 5). Návrh na stanovení výživného pro nerozvedenou manželku byl následně shodně podán totožným návrhem ze dne 8. 8. 2016 (na č. l. 18). K jednání z 2. 5. 2017, jak soud zjistil příslušného protokolu (na č. l. 39), se žalobce nedostavil a žalovaná byla vyzvána k doplnění svých tvrzení. K jednání z 24. 10. 2017, jak soud zjistil příslušného protokolu (na č. l. 44), se nedostavil ani jeden z účastníků, a proto bylo jednání přerušeno a následně zastaveno usnesením ze dne 26. 2. 2019, [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] ([anonymizováno] [číslo listu]). 6. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil z žaloby o stanovení výživného na rozvedenou manželku ze dne 17. 9. 2018 (na č. l. 1), že se touto žalobou podanou dne 18. 9. 2018 žalovaná jako rozvedená manželka žalobce na tomto domáhala výživného pro rozvedenou manželku ve výši 2 000 Kč měsíčně s tím, že sama pro svůj zdravotní stav nemůže živit a pečovat o domácnost, když manžel se v roce 2012 odstěhoval a nepřispívá jí, i když na to má prostředky, přičemž manželství bylo rozvedeno (k tomu shodná zjištění viz shora). Z protokolu o vyhlášení rozsudku pro uznání ze dne 12. 7. 2019 (na č. l. 29) a rozsudku pro uznání ze dne 12. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], (na č. l. 30-31) pak soud zjistil, že usnesením ze dne 29. 10. 2018, č. j. [číslo jednací], soud žalobce vyzval po první marné výzvě usnesením ze dne 18. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], podle § 114b o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě a současně jej poučil, že pokud se bez vážného důvodu ve věci písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání, přičemž usnesení mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 24. 4. 2019 a žalobce se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřil. Na základě tohoto uznání pak soud rozhodl ve prospěch žalované, aniž by věc přezkoumával po věcné stránce, a uložil žalobci povinnost platit žalobkyni od 18. 9. 2018 výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem, s účinností od doručení rozsudku, a dále dlužné výživné za období od 18. 9. 2018 do 30. 6. 2019 ve výši 18 867 Kč, jakož i za období od 1. 7. 2019 do doručení rozsudku. Proti rozsudku žalobce podal odvolání, ale odvolací řízení bylo zastaveno, neboť žalobce nezaplatil doplatek soudního poplatku za odvolání, jak soud zjistil z odvolání žalovaného (na č. l. 34), nesouhlasu s odvoláním žalobce (na č. l. 46) a usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2019 (na č. l. 54). Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 12. 2019. 7. Ze stvrzenek za období září 2020 až srpen 2021 (na č. l. 2 a č. l. 33-35) soud zjistil, že žalobce platil žalované v období září 2020 až srpen 2021 měsíčně 2 000 Kč, a to vždy ke konci každého měsíce. 8. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 22. 10. 2020 (na č. l. 3) soud zjistil, že paní [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla ode dne 1. 10. 2020 do 30. 6. 2021 snížena dávka sociální podpory- příspěvek na bydlení z výše 9 383 Kč měsíčně na 8 244 Kč, jako příjemkyni dávky posuzované rodiny spolu s nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], když jejich doložený měsíční příjem na rozhodné období 3. čtvrtletí roku 2020 činí 700 Kč a součet jejich životního minima částku 9 520 Kč. Majetkové a osobní poměry žalobce pak soud ověřil prohlášení o osobních a majetkových poměrech žalobce pro osvobození od soudních poplatků včetně příloh (na č. l. 17-24), kde byl další příjem domácnosti 700 Kč měsíčně identifikován jako příspěvek na dítě. Výdaje byly identifikovány výdaji na bydlení v celkové výši 11 310 Kč. Jako další osoba přispívající na domácnost žalobce byla identifikována paní [jméno] [příjmení], [datum narození], tchýně. 9. Z obžaloby ze dne 26. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], (na č. l. 36-38) soud zjistil, že touto obžalobou byl žalobce obžalován za úmyslné neplnění právě řešené vyživovací povinnosti ve vztahu k žalované v období od 16. 8. 2019 do 18. 9. 2020, když v přípravném řízení bylo k osobě žalobce zjištěno za účelem posouzení jeho možností, schopností a majetkových poměrů, že byl v předmětném období veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 5. 8. 2019 dosud, žádost o podporu v nezaměstnanosti neuplatnil, o rekvalifikaci nežádal, v předmětném období mu nebyly vypláceny dávky pomoci v hmotné nouzi, ani dávky státní sociální podpory, o tyto ani nežádal, dávky státní sociální podpory jsou však vypláceny manželce žalobce (současné), a to konkrétně příspěvek na bydlení (v předmětném období v rozmezí od 6 882 Kč měsíčně až po současných 9 383 Kč měsíčně) a přídavek na dítě, syna [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], o dávky pomoci v hmotné nouzi (současná) manželka žalobce nežádala. Žalobce