ECLI: ECLI:CZ:OSUL:2021:22.C.398.2021.2 Datum: 2021-11-29 Předmět: O zaplacení 10 576,08 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 10 576,08 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2)
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10 576,08 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovaným dne 26. 9. 2019 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalovanému zřídit a vést pro něho úvěrový rámec 10 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků, včetně sjednaného úroku ve výši 23,99 % ročně z poskytnutých prostředků. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, a proto právní předchůdce přistoupil ke dni 18. 7. 2020 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky, když jí žalovaný nezaplatil a žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 9 778,40 Kč, z částky ve výši 1 062,66 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 797,68 Kč sestávající z poplatků dle výpisu, k nimž dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 9 778,40 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 778,40 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, když původní věřitel postoupil tuto žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 12. 2020 na žalobkyni. K výzvě soudu na doplnění žaloby o vylíčení skutečností svědčících o prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím uvedla žalobkyně, že s ohledem na poskytnutí úvěru původním věřitelem, nikoliv žalobkyní, uvádí pouze, že se jednalo o kreditní kartu s limitem 10 tis., žalovaný uvedl do žádosti příjem 27 tis, a to také potvrdil v rámci telefonické verifikace; telefonicky bylo také ověřeno v zaměstnání, že tam žalovaný pracuje a na jaké pozici. Dále sděleno, že žalovaný neměl žádné závazky, tudíž jeho kapacita splácet byla dostatečná; žádné negativní závazky v registrech.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání a žalobkyně se z jednání omluvila.
4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující:
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 26. 9. 2019 (na č. l. 51-55) soud pro posouzení věci zjistil, že tímto návrhem žádal žalovaný původního věřitele o uzavření úvěrové smlouvy popsané v žalobě, když zde jednak žalovaný uvedl své nacionálie, včetně trvalého pobytu na adrese [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [příjmení], [země] a doručovací adresy uvedené též v záhlaví rozsudku, dále údaje ke svým osobním a majetkovým poměrům, aniž by bylo z listiny zřejmé, že by tyto údaje byly nějakým způsobem ověřovány či dokládány, návrh obsahuje nevyplněné pole„ kontakt na zaměstnavatele“. Součástí smlouvy o úvěru dle návrhu měly být též ceník produktů a služeb pro soukromé osoby s účinností od 1. 10. 2018 (na č. l. 34-37), všeobecné obchodní podmínky (na č. l. 38-42) a obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet s účinností od 13. 1. 2018 (na č. l. 43-49). K návrhu byly přiloženy též souhlasy žalovaného s jeho zdravotním prověřením a prověřením jeho platební schopnosti. Své osobní údaje žalovaný uvedl téhož dne též do předloženého formuláře: údaje klienta ze dne 26. 9. 2019 (na č. l. 50).
6. Z analýzy (CBCB APS [číslo]) ze dne 19. 10. 2021 (na č. l. 21-22) a reportu ze systému banky (CBL APS [číslo]) ze dne 19. 10. 2021 (na č. l. 23) nezjistil soud pro věc ničeho podstatného, neboť z těchto listin lze bez dalšího doplnění důkazního návrhu jednoznačně určit toliko, že souvisejí s původním věřitelem, jehož zaměstnanec dokumenty signoval, a s žalovaným, jehož nacionálie jsou v dokumentech uvedeny. Naopak z nich nejsou zřejmé skutečnosti, zda a především s jakým výsledkem a odůvodněním byla zkoumána schopnost žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím, k čemuž byly důkazy zřejmě navrženy.
7. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty (na č. l. 56) soud zjistil, že kreditní karta byla žalovanému původním věřitelem vydána, a ten ji využíval od 2. 10. 2019 do 14. 7. 2020 k platbám u obchodníka a výběrům hotovosti, když konečný zůstatek se zahrnutím dlužných poplatků a úroků činil - 11 638,74 Kč. Následně dne 20. 7. 2020 informoval původní věřitel žalovaného, že jeho finanční závazky poskytnuté mu na základě kreditní karty jsou porušení smluvního ujednání k 18. 7. 2020 splatné v plné výši 11 638,74 Kč a je proto žádán k jejich okamžité úhradě, jak soud zjistil z dopisu„ okamžitá splatnost kreditní karty“ ze dne 20. 7. 2020 (na č. l. 57), který byl dle záznamu původního věřitele, označenému jako:„ přehled podacích čísel odeslání okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 1. 3. 2021“ (na č. l. 66) rovněž dne 20. 7. 2020.
8. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018 včetně příloh (na č. l. 26-33), smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 /09/28 ze dne 30. 12. 2020 včetně přílohy (na č. l. 58-60) a potvrzení úplaty ze dne 7. 1. 2021 (na č. l. 61) soud zjistil, že pohledávka plynoucí z úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným byla za úplatu postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn na obě uvedené adresy v návrhu na uzavření úvěru, jak soud z jistil z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 1. 2021, adresovanému žalovanému na adresu [adresa žalovaného] (na č. l. 62) a vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 1. 2021, adresovanému žalovanému na adresu [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [příjmení], [země] (na č. l. 63), jak jejich odeslání plyne z přiložených podacích archy ze dne 25. 1. 2021 (na č. l. 64, 65).
9. Žalobkyně následně předžalobní výzvou k úhradě ze dne 10. 3. 2021, adresovanou žalovanému jednak na adresu [adresa žalovaného] (na č. l. 67) a totožnou výzvou, adresovanou žalovanému na adresu [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [příjmení], [země] (na č. l. 68), když odeslání výzev plyne ze seznamu odeslaných předžalobních výzev – podacího archu žalobkyně, ze dne 10. 3. 2021 (na č. l. 69-70), vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné pohledávky.
10. Kromě skutečností shora uvedených z provedeného dokazování, z předložených listin, hodnocených zvlášť i ve vzájemných souvislostech a tvořících logický celek, vzal soud též za prokázané, že žalovaný po zesplatnění úvěrového rámce na tento přes zaslané výzvy původnímu věřiteli ani žalobkyni ničeho nezaplatil, když žalovaný nic takového netvrdil, ani taková skutečnost nevyplynula z provedeného dokazování.
11. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru přistoupil k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tímto účelem soud ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni ve fázi písemné přípravy o její povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem a jaké byly získány informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, resp. že v těchto tvrzeních a jejich doloženích má její žalobu za nedostatečnou. Žalobkyně reagovala způsobem popsaným shora, s odkazem na své postavení jako právního nástupce původního věřitele. Původní věřitel vycházel dle prokázaných skutečností při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti (návrhu) o na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 26. 9. 2019. Ověřování těchto údajů uvedených žalovaným v návrhu např. z jím předložených listin, anebo veřejných seznamů či rejstříků však prokázáno nebylo. Soud proto dospěl k závěru, že původní věřitel se před uzavřením smlouvy nezabýval posuzováním úvěruschopnosti žalovaného, nezjistil majetkovou ani osobní situaci žalovaného, jak zajišťuje své bytové potřeby, zda má vyživovací povinnost aj. (viz dále).
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).
14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouze
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.