34 C 361/2021-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Předmětem řízení byl nárok na úhradu nedoplatku ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat shora uvedený byt do [datum]. Byt žalovaný odevzdal žalobkyni dne [datum]. Žalovaný uhradil na nedoplatku ve vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 5 391 Kč splatného dne [datum] [anonymizováno] [rok] částku 2 146 Kč a na nedoplatku ve vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ve výši 6 782 Kč splatného dne [datum] částku 2 576 Kč. Žalovaný dluží 7 451 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa žalovaného] (informace o stavbě). Žalobkyně s žalovanými uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na základě které byl žalovaný oprávněn předmětný byt užívat do [datum] (nájemní smlouva, dodatky). Žalovaný předmětný byt odevzdal žalobkyni dne [datum], o čemž byl sepsán předávací protokol. Měsíční výše záloh na služby spojené s užíváním bytu činila 1 326 Kč (evidenční list). Dle článku VI. nájemní smlouvy se žalobkyně zavázala vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu provést nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání, které stanoví výši nedoplatku na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za příslušný kalendářní rok a jeho splatnost. Za rok 2017 vznikl žalovanému nedoplatek na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 5 391 Kč, který byl splatný ke dni [datum] (vyúčtování). Na toto vyúčtování žalovaný uhradil 2 146 Kč (opis karty úhrady nájemného). Za rok 2018 vznikl žalovanému nedoplatek na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 6 782 Kč, který byl splatný ke dni [datum] (vyúčtování). Na toto vyúčtování žalovaný uhradil 2 576 Kč (opis karty úhrady nájemného). Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena o smlouvu o nájmu bytu dle § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Obsahem tohoto vztahu byla, mimo jiné, i povinnost ze strany nájemce (žalovaný) uhradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a nedoplatky ve vyúčtování služeb (§ 2201, § 2217 odst. 1 a § 2246, § 2247 o. z.) splatných dne [datum] a [datum]. Nájemní vztah skončil uplynutím doby nájmu ke dni [datum]. V období od [datum] do [datum] došlo u žalovaného podle § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení na základě plnění žalobkyně bez právního důvodu, na úkor žalobkyně, a to ve výši skutečných plateb za služby, což v daném případě odpovídá nedoplatkům z vyúčtování služeb za část roku 2017 a 2018. 6. Tím, že uvedená povinnost uhradit nedoplatek ve vyúčtování za plnění poskytovaná s užíváním bytu byla žalovaným porušena, ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.) dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že v období od [datum] do [datum] došlo u žalovaného podle § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, nemohla být ujednána doba splatnosti nedoplatků dle nájemní smlouvy. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila vyúčtování za rok 2017 a 2018. Doba splatnosti dluhu tedy nastala dnem, kdy byl o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to vyúčtováním, která lze považovat za kvalifikovanou výzvu k plnění. Za období prodlení tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 627 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 451 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. 9. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení jiné lhůty. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.