7 C 320/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum]. Tato smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, což jmenovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se dle smluvních podmínek zavázala vrátit úvěr do 30 dnů. Dále žalovaná dne [datum] ke smlouvě o úvěru uzavřela dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru na celkovou částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná dále se zavázala uhradit poplatky za prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné a nesplacené částky dle smluvních podmínek. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr do [datum]. Žalovaná neuhradila úvěr do smluveného termínu. Žalovaná částka se skládá jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, náklady za upomínání ve výši 100 Kč. Pohledávku vůči žalované [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [IČO] postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne žalovanou částku neuhradila, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], dodatku ze dne [datum] a formuláře všeobecných podmínek soud naznal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkovou částku 8 000 Kč splatnost závazku byla stanovena na [datum]. Žalovaná se dále zavázala v případě prodlení úhrady úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady za upomínání ve výši 100 Kč za upomínku. Žalovaná tuto smlouvu potvrdila svým podpisem a tím také stvrdila převzetí úvěru. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámení o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobci. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky. 7. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] vyzvala žalovanou k úhradě částky 8 122 Kč. 8. Z výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 12 100 Kč. 9. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 10. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 12 100 Kč žalobcem. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce úvěrovou smlouvu a dodatek k této smlouvě na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázala vrátit do [datum] a dále se zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny v případě prodlení ze splácením úvěru a náklady za upomínání. 11. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 15. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 stejného ustanovení, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 16. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 18. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 19. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 20. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 21. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 23. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o úvěru a zda bylo uzavřena mezi účastníky platná a účinná ujednání o smluvní pokutě a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalované určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2395 občanského zákoníku. 24. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvy o úvěru. Žalobce se jako věřitel zavázal žalované jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit si s úroky ve výši 100 Kč. Všechny tyto skutečnosti žalobce dostatečně prokázal předloženými listinami, čímž naplnil svoji povinnost tvrzení i důkazní a soud shledal, že vzhledem i k nečinnosti žalované není důvod pochybovat o této pohledávce. Dlužník nezpochybňoval výši dluhu, jelikož byl po celé řízení pasivní. 25. Smluvní pokuta musí splňovat formální i obsahové náležitosti, po obsahové stránce musí být ujednáno, na kterou konkrétní povinnost je vázána, resp. její porušení a kterou smluvní stranu zavazuje a musí být sjednána její výše nebo stanoven způsob jejího určení. Jedná se o kogentní ustanovení, tedy nesplnění zákonných kritérií znamená absolutní neplatnost dohody o smluvní pokutě. Soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána písemně jako součást obchodních podmínek a výše pokuty byla sjednána určitě, neboť bylo stanoveno, že bude činit 0,1 % denně z dlužných splátek tj. 8 000 Kč, které nebyly uhrazeny za každý den prodlení tj. za období od [datum] do [datum]. Výše smluvní pokuty 0,1 % denně je v souladu s § 122 zákona o spotřebitelských úvěrech, navíc žalobce nepožadoval smluvní pokutu až do zaplacení celého dluhu, ale„ pouze“ do [datum]. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě byla mezi účastníky sjednána platně a proto rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. 26. Výše úroků je taktéž v souladu s § 122 zákona o spotřebitelských úvěrech, proto