8 C 381/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalované zaplacení částky 19 470 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce nejprve částku ve výši 10 000 Kč, kterou jí měla žalovaná splatit i se sjednaným příslušenstvím (nárok 1), později dalších 8 000 Kč na základě nové smlouvy, kteroužto částku jí měla žalovaná splatit i se sjednaným příslušenstvím (nárok 2). Žalovaná však uhradila pouze 8 250 Kč na první pohledávku, 3 600 Kč na druhou pohledávku. Pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni účinně postoupeny, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy na žalovanou vyplněné do„ kartě zákazníka“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených. Dále uvedla, že občanský zákoník předpokládá, že každý má povinnost jednat poctivě a není povinností druhé strany a priory nedůvěřovat straně druhé, tím spíše, když uvedením nepravdivých údajů by se žadatel o úvěr mohl dopustit trestného činu, a není povinností poskytovatele úvěru prověřovat, zda osoba žádající o úvěr se dopouští pokusu o úvěrový podvod. Z údajů získaných od žalovaného právní předchůdce ověřil úvěruschopnost žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek, přičemž neměl důvod pochybovat, že tyto údaje jsou správné. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nároku 1 vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] podepsala listinu označenou jako„ Fajn půjčka – smlouva o půjčce“, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout jí půjčku ve výši 10 000 Kč, za což jí žalovaná uhradí částku 17 400 Kč. Žalovaná toto svým podpisem potvrdila, jakož i to, že dlužnou částku bude splácet v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. V listině„ karta zákazníka – žádost o zápůjčku“ žalovaná ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že je svobodnou matkou s učňovským vzděláním, žijící s partnerem a dvěma nezaopatřenými dětmi v nájemním bytě. Jako své příjmy uvedla blíže nespecifikované dávky státní sociální podpory ve výši 17 942 Kč a přídavky na děti ve výši 720 Kč. Příjmy měla doložit výměrem podpory a nespecifikovanými složenkami. Náklady na bydlení pak uvedla 4 300 Kč, osobní výdaje na 8 200 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno nájemní smlouvou. Jako použitelný příjem je uvedena částka 6 192 Kč. 4. K nároku 2 vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] podepsala listinu označenou jako„ Fajn půjčka – smlouva o půjčce“, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout jí půjčku ve výši 8 000 Kč, za což jí žalovaná uhradí částku 13 920 Kč. Žalovaná toto svým podpisem potvrdila, jakož i to, že dlužnou částku bude splácet v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. V listině„ karta zákazníka – žádost o zápůjčku“ žalovaná ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že je svobodnou matkou, nově již jen se základním vzděláním, žijící s partnerem a nezaopatřeným dítětem v nájemním bytě, jedno dítě tedy po dvou měsících ubylo. Jako své příjmy uvedla blíže nespecifikované dávky státní sociální podpory ve výši 18 649 Kč. Příjmy měla doložit výměrem podpory (péče o osobu blízkou) a výpisem z účtu. Náklady na bydlení pak uvedla nově o 300 Kč nižší, a to 4 000 Kč, osobní výdaje pak o 1 300 Kč nižší, konkrétně 7 000 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno nájemní smlouvou. Je zmíněn předchozí úvěr. Jako použitelný příjem je uvedena částka 6 349 Kč. 5. Z listiny„ výzva k plnění“ ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum], přičemž dne [datum] tuto výzvu odeslala, jak vyplývá z podacího lístku. 6. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] za prokázané, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovanou, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byla žalovaná s tímto seznámena, zároveň byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu, který byl odeslán [datum]. 7. Z dalších důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. <i>8. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>10. Dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.</i> <i>11. Dle ust. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>13. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 14. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. <i>15. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 16. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“ 17. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“ 18. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ 19. V nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva