9 C 219/2014-1671 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství, neboť se účastníkům nepodařilo věc vyřešit dohodou. Žalobce zahájil řízení podáním ze dne [datum], došlé soudu dne [datum] (žaloba ve věci samé, žalovaná podáním ze dne [datum], došlé soudu dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum], došlé soudu dne [datum], vzájemný návrh). Účastníci ve svých podáních označili věci, které dle jejich tvrzení tvoří součást společného jmění manželů a tyto žádají v rámci soudního sporu vypořádat. 2. V průběhu řízení se účastníci opakovaně pokoušeli o řešení věci dohodou, jak soudu v rámci konaných jednání sdělovali. Usnesením ze dne 18. 8. 2015, č. j. 9 C 219/2014 – 147 soud vyhověl návrhu účastníků a poskytl jim prostor pro pokus o vyřešení věci formou soudního smíru, a to přerušením řízení podle § 110 o. s. ř. Účastníkům se nepodařilo věc vyřešit dohodou. Společné jmění manželů bylo proto vypořádáno soudem. 3. Soud v průběhu řízení vedl dokazování za účelem zjištění rozsahu majetku, který tvoří součást společného jmění manželů a tento majetek případně majetková práva mohl soud v řízení vypořádávat. Žalobce označil ve své žalobě nemovitosti, movité věci, zůstatky na účtech u peněžních ústavů a navrhl způsob vypořádání. Žalovaná ve svých podáních označila nemovitosti, movité věci, účty u peněžních ústavů, pasiva k vypořádání a svou pohledávku do společného jmění manželů z titulu svých vnosů. Navrhla svůj způsob vypořádání. 4. Podle § 153 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci. 5. Řízení o vypořádání společného jmění manželů má povahu řízení, kdy určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo z právního předpisu. Soud je tak při vypořádání v převážném rozsahu vázán zákonem, nikoliv návrhem na vypořádání. Z uvedeného vyplývá, že soud může překročit návrh účastníků a přisoudit něco jiného nebo více než čeho se domáhají jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb., o. s. ř.). 6. Řízení bylo vedeno v režimu řízení sporného. 7. Skutkový stav a provedenými důkazy vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským národním výborem v [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 8. 2011, č. j. [číslo jednací] bylo pravomocně rozvedeno. Právní moc rozsudku o rozvodu manželství nastala dne [datum]. 8. Právní poměry účastníků soud posuzoval podle právního vztahu před [datum], když použil ustanovení § 3028 odst. 2 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb. – nový obč. zák., který nabyl účinnosti [datum]). 9. Pravidla uvedená v § 742 nového obč. zák. nedopadají tedy na vypořádání společného jmění manželů zaniklého před [datum]. Jeho vypořádání, i když k němu dochází až po tomto datu, se řídí zák. č. 40/64 Sb. Základem pro tuto koncepci je přechodné ustanovení shora citovaného § 3028 odst. 2 nového obč. zák. Není-li stanoveno jinak, mají se ustanoveními stávajícího obč. zák. řídit i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však mají posuzovat podle dosavadních právních předpisů. Podle závěrů rozhodnutí (R 103/2015) jsou zánik společného jmění a jeho vypořádání dvě právní skutečnosti, které působí postupně. K vypořádání nemůže dojít bez předchozího zániku. Právní režim zániku společného jmění manželů a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit. Proto se vypořádání společného jmění manželů zaniklého před [datum] řídí stejným právním režimem jako jeho zánik, tedy obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. Podstatné je tedy to, kdy zaniklo společné jmění manželů. 10. Podle § 149 odst. 1 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. 11. V projednávané věci manželství zaniklo dnem [datum] (právní mocí rozsudku o rozvodu manželství). S tímto okamžikem je tak spojen vznik práva domáhat se vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu. Vypořádání se bude řídit úpravou platnou a účinnou v době vzniku takového práva. 12. Shrnuto. Právní poměry účastníků soud posuzoval v režimu obč. zák., zák. č. 40/64 Sb., dále jen obč. zák. 13. Režim vypořádání společného jmění manželů je upraven v § 149 odst. 2 obč. zák. ve spojení se § 149 odst. 3 obč. zák., jak budou dále citována. Rozsah majetku, který tvoří společné jmění manželé, je upraven v § 143 odst. 1 písm. a), b) obč. zák. 14. Soud vycházel z této právní úpravy. Dospěl k závěru, že masu společného jmění manželů tvoří dále uvedené věci, majetková práva, k nimž soud zaujal dále vyjádřený právní názor. 15. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 16. Podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrů manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 17. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. 18. Podle § 149 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. 19. Podle § 149 odst. 2 obč. zák. zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění, jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno co ze svého vynaložil na společný majetek a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. 20. Podle § 149 odst. 3 obč. zák. při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezl. dětí, k tomu jak se každý z manželů staral o rodinu a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. 21. Důkazy v řízení provedené ve vztahu k nemovitostem (výpisy z katastru nemovitostí, informace o stavbě) bylo prokázáno a o nemovitých věcech nebylo mezi účastníky sporu. Společné jmění manželů tvoří následující nemovitosti. [adresa], způsob využití nástavba stojící na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem na [list vlastnictví]. Pozemek parc. [číslo] o výměře 52 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č. e. [číslo], garáž (stavba stojí na pozemku parc. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, zapsána na [list vlastnictví]. Pozemek parc. [číslo] o výměře 48 m2, druh pozemku zahrada v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký Kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Pozemek parc. [číslo] o výměře 1 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště v [obec] [adresa], typ stavby budova s č. p., způsob využití objekt k bydlení (stavba stojí na pozemku parc. [číslo]), zapsaná na [list vlastnictví] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Severní Terasa v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Stavba č. e. [číslo], způsob využití stavba pro výrobu a skladování (stavba stojí na pozemku parc. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, část obce Severní Terasa zapsaná na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Nemovitosti byly nabyty za dobu trvání manželství a podle právní domněnky § 144 obč. zák. tvoří společné jmění manželů. 22. Nemovitosti byly v řízení oceňovány znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] se sídlem [adresa], pod [číslo]. Znalecký posudek obsahuje popis nemovitostí, fotografickou dokumentaci a určení c