11 C 248/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 3 255,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, s žalovaným uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo], přičemž na základě této účastnické smlouvy žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran, které se žalovaný zavázal zaplatit. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně a ceník tarifů a služeb, se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Žalovaný za služby třetích stran nezaplatil částku v celkové výši 1 140,02 Kč, dále neuhradil žalobkyni poskytnutou podmíněnou slevu v částce 2 000 Kč a neuhradil měsíční pojištění v celkové výši 115,39 Kč, přestože byl vyzván ke zjednání nápravy. Podmíněná sleva byla žalovanému poskytnuta pod podmínkou dodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy uzavřené na 24 měsíců s tím, že nebude-li dodržena, je žalovaný poskytnutou slevu žalobkyni vrátit. Žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy, když dlouhodobě neuhradil vystavená vyúčtování služeb. Žalobkyně proto účastnickou smlouvu vypověděla, a jelikož nebyla naplněna podmínka pro poskytnutou podmíněnou slevu, vyúčtovala žalobkyně žalovanému vrubopisem částku ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále poskytla žalovanému pojištění„ [anonymizována tři slova]“ na základě souhlasu s pojištěním č. [anonymizováno]. Na základě toho se žalovaný zavázal hradit měsíční poplatek za pojištění vždy po skončení zúčtovacího období v rámci vyúčtování služeb. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 3 255,41 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovaný účastníkem mobilní telefonní stanice [číslo] Smlouva byla uzavřena na 24 měsíců. Součástí smlouvy bylo také ujednání o koupi koncového zařízení Huawei Y6s za celkovou cenu 3 899 Kč s podmíněnou slevou 2 000 Kč Smlouva, ve které byl žalovaný identifikován svým rodným číslem a občanským průkazem, nese jeho podpis. Žalobkyně žalovanému v souladu s Všeobecnými podmínkami umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby (např. prémiové SMS, AUDIOTEX, platební služby), které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný využil služeb třetích stran, pročež žalobkyně žalovanému tyto služby vyúčtovala v celkové výši 1 439 Kč. Dále s datem splatnosti [datum] doúčtovala slevu k zakoupenému zařízení Huawei ve výši 2 000 Kč a za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] doúčtovala platby za pojištění v celkové výši 115,39 Kč. Žalovaný ničeho v termínu splatnosti, jakož ani později, nezaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla platně v písemné formě uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jejíž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ) a dále smlouvu kupní se slevou podmíněnou dobou trvání smlouvy podle ust. § 2079 a § 548 NOZ. Žalobkyně byla povinna umožnit žalovanému využívání služeb třetích stran, poskytla mu koncové zařízení se slevou a pojistila jej, oproti čemuž byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit za služby, které mu byly poskytnuty třetími stranami i žalobkyní. Žalovaný uvedenou povinnost nesplnil řádně a včas, když na vystavené faktury ničeho neuhradil, pročež se následující den po splatnosti jednotlivých faktur ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu za odebrané služby (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 562,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.