11 C 53/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 4 624 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tvrzením, že se žalovaným dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě zprostředkovatele – [právnická osoba] [anonymizováno], kde při podpisu obdržel požadovanou výši jistiny v částce 3 000 Kč, což stvrdil podpisem listiny. Žalovaný se zavázal předchůdci žalobkyně uhradit částku 3 690 Kč s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnosti zaplatit předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především pak za odesílání upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobkyni a tato změna byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 097 Kč a tvořila ji jistina ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 690 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 257 Kč a paušální náhrada nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I rozsudku poté, co ji soud vyzval k označení důkazů prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a ona uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Soud tedy, aniž by zkoumal stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.), řízení zastavil (§ 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.). 4. Předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o úvěru [číslo] v rámci které byla sjednána částka úvěru 3 000 Kč a částka celkem ke splacení ve výši 3 690 Kč, kdy tuto částku obdržel žalovaný při podpisu této listiny v prodejně zprostředkovatele úvěru – [právnická osoba] [anonymizováno]. Součástí této smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny a poplatky za upomínky v paušálních výších. Dobou trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána doba 30ti dnů. Předchůdce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě jistiny s příslušenstvím upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. [jméno] žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to přípisem ze dne [datum], v rámci kterého vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě 10ti dnů ode dne doručení oznámení. K podání k poštovní přepravě došlo dne [datum]. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě přípisem ze dne [datum] a přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl podán k poštovní přepravě [datum]. 5. Soud konstatuje, že žalobce prokázal uzavření smlouvy o úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, jejímž předmětem byla částka 3 000 Kč, a rovněž přechod této pohledávky na něj, neprokázal ovšem, že by před uzavřením smlouvy o úvěru tato společnost jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalovaného (z tohoto důvodu bral žalobu částečně zpět). Následkem toho je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž nutnost zabývat se ve sporu stran ze spotřebitelského úvěru touto otázkou je dána z úřední povinnosti, i bez návrhu spotřebitele, a tento výklad se opírá mj. o § 2 a § 588 o.z. 6. Bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně předal žalovanému částku 3 000 Kč, proto soud posoudil právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako vztah z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. [právnická osoba] předala žalovanému prostřednictvím [právnická osoba] a.s. částku 3 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil ani po opakovaných výzvách. Částka byla předána na základě smlouvy, která byla později shledána neplatnou od počátku, tedy z právního důvodu, který odpadl. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Byla-li smlouva shledána neplatnou, je neplatným rovněž ujednání o datu úhrady poskytnutého úvěru, a proto je nutné odvíjet prodlení od prvé výzvy předchůdce žalobkyně k úhradě. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z.). Právo žalobkyně požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku, jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 7. Pokud jde tedy o výrok III, soud zamítl žalobu v tomto rozsahu, neboť shledal-li, že smlouva je neplatná pro absenci přezkumu schopnosti žalovaného splácet úvěr v budoucnu, má za to, že lze odvíjet povinnost k úhradě, resp. splatnost, resp. prodlení ode dne prvé upomínky doručené žalovanému a nikoli od smluvních ujednání. Za daných okolností byla prvá upomínka předána k poštovní přepravě dne [datum]. Podle ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla doručena dne [datum] přičemž žalovaný byl povinen uhradit dlužnou částku ve lhůtě 10ti dnů ode dne doručení, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinil, ocitl se dnem [datum] v prodlení. Žaloba tak byla zamítnuta do zákonného příslušenství za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného příslušenství, i co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vážou-li se tyto nároky na platně uzavřenou smlouvu. 8. Postoupení pohledávky shledal soud jako platný právní úkon, učiněný v souladu s ust. § 1879 a § 1880 o.z. 9. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, ty soud posoudil podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř.. Co do části nároku, kterou vzala žalobkyně zpět, nutno pohlížet na žalobu jako na nedůvodně podanou, tedy posuzovat zpětvzetí žaloby z čistě procesního hlediska a na žalobkyni hledět jako na toho, kdo toto částečné zpětvzetí žaloby zavinil. Co do tohoto rozsahu byla žalobkyně neúspěšnou účastnicí řízení. Neúspěšnou byla také co do rozsahu nároku vyjádřeného výrokem III, když v této části byla žaloba zamítnuta. Neúspěch lze vyčíslit celkovou částkou 2 677,37 Kč, což je v procentuálním vyčíslení 45,30 % (částka byla zjištěna včetně kapitalizovaného příslušenství do okamžiku vyhlášení rozsudku). Stejným postupem byl zjištěn úspěch žalobkyně v řízení, který byl vyčíslen celkovou částkou 3 236,84 Kč, resp. 54,70%. Neúspěch žalobkyně nutno odečíst od úspěchu, čímž bude zjištěn rozsah práva na náhradu nákladů řízení. Dané činí v tomto případě 9,4%. 10. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 1 600 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, jednoduchou výzvu k plnění a částečné zpětvzetí žaloby), a to podle ust. § 14b odst. 1, odst. 3, ust. § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen a.t., dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a ve výši 300 Kč (1 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč Celkem tak činí náklady řízení 3 062 Kč. 11. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (9,4 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 288 Kč po zaokrouhlení. 12. O plnění k rukám právního zástupce žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.