13 C 207/2021-69 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce. Skutkové okolnosti vylíčila tím, že dne [datum] v době okolo 23:20 hodin v [obec] zasahovali pprap. [příjmení] a prap. [anonymizováno] proti žalované, která byla pod vlivem alkoholu a rušila noční klid. Dle oznámení v domě [ulice a číslo], [obec] bouchala v noční hodině lidem na dveře a křičela. Jelikož bylo důvodné podezření, že bude v tomto jednání pokračovat, rozhodl prap. [anonymizováno] žalovanou zajistit dle § 26 odst. 1 písm. f) zák. č. 273/2008 Sb. a vyzval jí slovy „jménem zákona pojďte s námi do vozidla“. Tomu se žalovaná začala bránit tím, že si lehla na zem. Opětovně byla vyzvána. Za pomoci prap. Zimy vstala a byla odvedena do služebního vozidla. Do tohoto si nechtěla nastoupit a prap. [anonymizováno] jí společně s pprap. [příjmení] vtlačili za pomocí chmatů a chvatů do vozidla. Žalovaná svým jednáním neuposlechla výzvy. Stále se snažila vstát a vystoupit z vozidla. Proto bylo rozhodnuto o přiložení služebních pout. Žalovaná seděla na zadním sedadle vozidla za spolujezdcem. [příjmení] měla venku a snažila se vstát. Když viděla pouta, prudce vstala, oběma rukama silou strčila prap. [anonymizováno] do hrudi. [příjmení] zabránil pádu ukročil poškozený policista svojí levou nohou vzad, aby se mohl zapřít. V tu chvíli ucítil prudkou bolest v lýtku levé nohy a již se na tuto nohu nemohl postavit. V důsledku jednání žalované tak u poškozeného policisty došlo ke zranění, svalové zranění lýtka levé nohy, které si vyžádalo pracovní neschopnost od [datum] do [datum]. Žalovaný svým protiprávním jednáním způsobila škodu, kterou žalobkyně uplatnila v tomto řízení představující náhradu za ztrátu na služebním příjmu po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za bolest. Žalovaná za své protiprávní jednání byla uznána vinnou v přestupkovém řízení vedeném [anonymizována dvě slova] [okres] příkazem [číslo jednací], [číslo] ze dne [datum]. 2. Soud nařídil ve věci jednání na [datum]. Žalobkyně na podaném návrhu setrvala. Dodala, že žalovaná ničeho na dlužnou částku neuhradila. 3. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Byla omezena svéprávnost posuzované na dobu tří let od právní moci rozsudku, který nabyl právní moci [datum]. Opatrovníkem žalované je jmenováno [územní celek]. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka] je vedeno řízení o prodloužení doby přezkoumání omezení svéprávnosti a změně opatrovníka. Okresní soud v Ústí nad Labem přenesl svou místní nepříslušnost ve věci řízení o prodloužení omezení a přezkoumání svéprávnosti a ve věci změny opatrovníka na [název soudu]. Bylo zjištěno, že žalovaná více než 1,5 roku pobývá u pana [jméno] [příjmení] na adrese [adresa žalované], kde si přeje setrvat i nadále. 4. V době, kdy Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodoval v tomto nalézacím řízení, ke změně opatrovníka pravomocně nedošlo. Bylo proto jednáno s opatrovníkem žalované jmenovaným Statutární město Ústí nad Labem. 5. Opatrovník podal ve věci písemné vyjádření, které soudu došlo [datum]. Opatrovník uvedl, že dle usnesení [název soudu] ze dne [datum] s právní mocí [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] je pověřeno veřejným opatrovníkem Statutární město Ústí nad Labem. V době před ustanovením Statutárního města Ústí nad Labem jako veřejným opatrovníkem byl ustanoveno [územní celek], a to tedy i v době konfliktu ze dne [datum] mezi výše uvedenou a Policií České republiky. Nemá k věci žádné informace. Dosavadní opatrovník má omezené možnosti při výkonu funkce veřejného opatrovníka. Zejména z důvodu vzdálenosti současného bydliště opatrovanky a opatrovníka. Nemůže být s opatrovankou v pravidelném osobním kontaktu. O změnu opatrovníka bylo požádáno a věc je řešena u [název soudu]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [název soudu] rozhodl o prodloužení doby omezení svéprávnosti žalované a současně rozhodl o změně opatrovníka na Město Vimperk. Rozsudek prozatím není pravomocný. Opatrovník dále uvedl, že se žalovanou byla uvedená žaloba projednána. K věci se nevyjádřila. Žalovaná byla poučena o předvolání k jednání dne [datum] ve 13 hodin. Uvedla, že se vzhledem ke vzdálenosti na jednání nedostaví a z jednání se omlouvá. Vzhledem ke vzdálenosti opatrovanky není v možnosti veřejného opatrovníka žalovanou dopravit k jednání u Okresního soudu v Ústí nad Labem. Opatrovník dále uvedl, že žalovaná pobírá invalidní důchod ve II. stupni ve výši 5 327 Kč měsíčně. Je vedeno proti ní několik exekucí. Každý měsíc je opatrovnicí hrazeno výživné na nezl. dceru ve výši 250 Kč, splátka nákladů trestního řízení ve výši 200 Kč, splátka nákladů obhajoby 200 Kč. Důchod je žalované zasílán na depoziční účet Úřadu městského obvodu [okres] pod jejím variabilním symbolem. 6. Postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované a jejího opatrovníka, když soud přihlédl k důkazům v řízení provedeným. 7. Žalobkyně předložila důkazy, které soud hodnotil podle § 132 o. s. ř. Dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem a může být přiznán. Listinnými důkazy vzal soud za prokázané, že žalovaná byla uznána vinnou ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 5 odst. 6 zák. č. 251/2016 Sb., z přestupku proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. a) a přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zák. o některých přestupcích. Příkazem [číslo jednací], [číslo] ze dne [datum] za proti právní jednání, jehož se dopustila dne [datum] v době okolo 23.20 hodin, kdy pod vlivem alkoholu rušila noční klid v domě [ulice a číslo] [obec]. Neuposlechnutím výzvy policejního orgánu, jak popsáno v žalobě, žalovaná způsobila zranění zasahujícího policisty, který byl v pracovní neschopnosti a následně vytrpěl bolest. Žalovaná svým protiprávním jednáním způsobila škodu, kterou žalobkyně uplatnila v tomto řízení a v dále uvedeném rozsahu byla žalobkyni jako aktivně legitimovanému účastníkovi přiznána. Soud zohlednil skutečnost, že žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti. Nicméně s ohledem na skutečnosti zjištěné a prokázané pravomocným příkazem, lze usuzovat, že žalovaná si byla vědoma svého jednání, v důsledku kterého způsobila škodu. Soud má za prokázanou i skutečnost, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána žalobkyní k plnění (dopisem ze dne [datum], který byl doručován na poslední žalobkyní známou adresu – [ulice a číslo], [obec]). 8. Nárok žalobkyně ve sporu uplatněný soud právně posoudil v těchto intencích. 9. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky je Krajské ředitelství organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. V čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu. Útvary policie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství. 10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která e účetně jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti, nebo stanoveného předmětu činnosti, popř. přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem (§ 5 odst. 2) o jiném způsobu naložení s majetkem; tím není dotčen postup podle ustanovení § 19a, § 19b odst. 1, odst. 3 a § 55b. Není-li dále stanoveno jinak (§ 20) příslušná organizační složka s majetkem rovněž nakládá, a to způsoben a za podmínek podle tohoto zákona. 11. Podle § 100 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníku bezpečnostních sborů (dále jen služební zákon) bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. 12. Podle § 101 služebního zákona příslušník, který utrpěl služební úraz nebo mu byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojení s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody. 13. Podle § 102 odst. 1 služebního zákona náhrada za ztrátu služebního příjmu se příslušníkovi poskytuje po dobu jeho neschopnosti ke službě z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání v takové výši, aby se spolu se služebním příjmem nebo s nemocenským vyrovnala k jeho průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. Podle § 104 odst. 1 služebního zákona se náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění poskytne jednorázově. 14. Podle § 2910 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného za viněním po