14 C 28/2022-53 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], vedenou pod sp. zn. 14 C 495/2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 992,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], (dále jen„ [právnická osoba]“) dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] [právnická osoba] rovněž zapůjčila žalovanému za účelem využívání služeb elektronických komunikací přijímací zařízení. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, [právnická osoba] dne [datum] od smlouvy odstoupila. Žalovaný neuhradil vyúčtování splatná v období od [datum] do [datum] [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní jako společností nástupnickou. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužné částky za pronájem zařízení, smluvní pokutu za nevrácení zařízení a poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč. K tomu žalobkyně uvedla, že poplatek za odpojení se nachází v ceníku služeb, se kterým se žalovaný seznámil při podpisu smlouvy, je tam uveden jako náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku. Tato náhrada nákladů byla vyúčtována s ohledem na předchozí dlužná vyúčtování a následné odpojení. Tento poplatek kompenzuje náklady na upomínkový proces, systémové úkony, fyzické odpojení technikem apod. Soud usnesením ze dne 26. 11. 2021, č. j. 14 C 495/2021-24, řízení o zaplacení částky 500 Kč představující poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku vyloučil k samostatnému řízení, které je vedeno pod sp. zn. 14 C 28/2022. Předmětem tohoto řízení je tedy zaplacení uvedeného poplatku. Usnesením ze dne 23. 2. 2022, č. j. 14 C 28/2022-37, soud rozhodl o zastavení řízení s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Důvodem pro toto rozhodnutí byl názor soudu, že není dána pravomoc soudu pro rozhodování o poplatku za odpojení, když se jedná o poplatek za odpojení od služby elektronických komunikací a k rozhodnutí sporu o jeho zaplacení je tak dána pravomoc [právnická osoba] [právnická osoba] úřadu dle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 12 Co 83/2022-47, k odvolání žalobkyně uvedené usnesení Okresního soudu změnil tak, že se řízení nezastavuje. Odvolací soud dospěl k závěru, že předmětný poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku je svou povahou smluvní pokutou ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tento poplatek byl vázán na vznik nedoplatku, tedy porušení platebních povinností. Jelikož porušením platebních povinností bylo v daném případě nejen porušení povinnosti k úhradě služeb elektronických komunikací, ale také povinnosti k úhradě za pronájem poskytnutých zařízení, je v tomto případě k rozhodnutí o tomto nároku dána (i) pravomoc soudu. Soud následně rozhodl věc bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu, když ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Předmětem smlouvy bylo poskytování služeb elektronických komunikací (internet, televize, telefon) a také pronájem zařízení. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a ceník [právnická osoba], přičemž žalovaný ve smlouvě prohlásil, že se seznámil s ceníkem i všeobecnými podmínkami. Ve všeobecných podmínkách bylo v bodu [číslo] sjednáno, že [právnická osoba] je oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud žalovaný neuhradí jakákoliv 2 po sobě jdoucí vyúčtování. V ceníku byla mezi ostatními poplatky uvedena také náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč. Poskytnuté služby elektronických komunikací a částky za pronájem zařízení byly žalovanému vyúčtovány v rámci faktur, a to fakturou splatnou dne [datum] za období od [datum] do [datum] v částce celkem 417,48 Kč, fakturou splatnou dne [datum] za období od [datum] do [datum] v částce celkem 710,99 Kč a následně dalšími fakturami. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] odstoupila od smlouvy ke dni [datum] z důvodu dlužných částek. Následně vyúčtováním splatným dne [datum] [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému mj. částku 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že [právnická osoba] zanikla dne [datum] v důsledku fúze sloučením se žalobkyní jako společností nástupnickou. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, součástí smlouvy byla také smlouva o nájmu dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému přijímací zařízení a žalovaný se zavázal hradit [právnická osoba] nájemné. Jelikož žalovaný řádně nehradil vyúčtování za služby, když neuhradil přinejmenším vyúčtování splatná dne [datum] a [datum], žalobkyně dne [datum] v souladu se všeobecnými podmínkami od smlouvy odstoupila k [datum]. Žalobkyně vstoupila do právního postavení zaniklé [právnická osoba] v důsledku fúze sloučením dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, přešla na ni tedy veškerá práva a povinnosti ze smlouvy. V ceníku, který byl dle dohody účastníků součástí smlouvy, byla uvedena náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč [právnická osoba] od smlouvy odstoupila z důvodu dlužných částek, tedy k odpojení od služeb z důvodu nedoplatku došlo. Soud tento poplatek, resp. náhradu nákladů za odpojení hodnotí dle vysloveného právního závěru odvolacího soudu jako smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku, když je vázán na vznik nedoplatku, tj. porušení platebních povinností. V této věci se však jednalo o spotřebitelskou smlouvu a tato smluvní pokuta nebyla sjednána v samotné smlouvě, ale byla pouze uvedena v ceníku. Jak vyslovil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách Ústavní soud označil za nepoctivé. Sjednání tohoto poplatku (smluvní pokuty) proto soud dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na § 588 občanského zákoníku posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť nepoctivé jednání je rozhodně v rozporu s dobrými mravy. Požadovaný poplatek tedy nebyl platně sjednán, nárok na jeho zaplacení tak není důvodný. Proto soud žalobu na zaplacení poplatku zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.