CS · EN DE FR brzy

30 C 304/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

ECLI: ECLI:CZ:OSUL:2022:30.C.304.2022.2
Datum: 2022-07-29
Předmět: O zaplacení 5 158,99 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 16
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 5 158,99 Kč s příslušenstvím (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 5.158,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 2.700 Kč, které měl žalovaný vrátit nejpozději dne [datum], a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.458,99 Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, ničeho nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala 5.158,99 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] peněžní prostředky ve výši 2.700 Kč, jež byly žalovanému v hotovosti poskytnuty na čerpací stanici nesoucí obchodní označení [anonymizováno], které měl žalovaný vrátit nejpozději dne [datum], a to včetně zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.458,99 Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, ničeho nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Ačkoliv v žalobním návrhu bylo uvedeno, že žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti, tj. schopnosti splácet úvěr, byl zaslán návrh smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], soud z této listiny, jakož ani z ostatních listin, jež byly připojeny k žalobnímu návrhu, nezjistil, jakým konkrétním a ověřitelným způsobem byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřována úvěruschopnost. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. 5. Lze shrnout, že žalovaný dosud nevrátil peněžní prostředky ve výši 2.700 Kč. 6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 věta druhá ZSÚ, tj. povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z předložených listin nikterak nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně relevantním a současně i prokazatelným způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného předtím, než mu poskytla peněžní prostředky. 9. Pakliže právní předchůdkyně žalobkyně postupovala tak, jak bylo naznačeno v předchozím odstavci, má tato skutečnost za následek, když právní předchůdkyně žalobkyně jednala v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto poskytovatelem peněžních prostředků, a žalovaným, jakožto spotřebitelem, nebyla platně v písemné formě uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“). Smlouva, jež byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, je v důsledku rozvedených skutečností dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná, přičemž ve smyslu § 588 NOZ se jedná o absolutní neplatnost smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední činnosti. 10. Právě uvedené znamená, že jestliže právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2.700 Kč, přičemž tyto byly žalovanému poskytnuty (od počátku) bez platného právního důvodu, potom tato okolnost dále znamená, že na straně žalovaného došlo ve smyslu § 2991 odst. 1 NOZ k bezdůvodnému obohacení ve výši 2.700 Kč, které je žalovaným povinen vydat, neboť o částku v této výši se obohatil. Soud nezjistil, že by u žalovaného byl dán spravedlivý důvod, na jehož podkladě by žalovaný nebyl povinen peněžní prostředky, o něž se obohatil, vydat. 11. S ohledem na výše uvedené soud výrokem II. tohoto rozsudku žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.700 Kč, jež koresponduje výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 12. Soud žalovanému rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky, a to od 21.7.2022. Žalovanému byla žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) doručena dne 19.7.2022. Žalovaný měl dlužnou jistinu ve výši 2.700 Kč za použití § 1958 odst. 2 NOZ zaplatit bez zbytečného odkladu (ihned), tedy nejpozději do následujícího dne, kterým 20.7.2022, když soud vezme v potaz, že k platnému uzavření smlouvy o úvěru nedošlo, pročež je vyloučeno, aby se žalovaný dostal do prodlení s vrácením této částky, jak bylo ujednáno v neplatné smlouvě o úvěru. Jelikož žalovaný v termínu splatnosti dlužnou částku neuhradil, ocitl se ohledně této částky dne 21.7.2022 v prodlení dle § 1968 NOZ. Žalovaný je proto povinen dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, žalobkyni zaplatit úrok z prodlení, a to od 21.7.2022. 13. Žalobkyně se na žalovaném kromě jistiny ve výši 2.700 Kč ještě domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.458,99 Kč, a to včetně souvisejícího úroku z prodlení. Jelikož bylo zjištěno, že nedošlo k platnému sjednání smlouvy o úvěru, je v důsledku této skutečnosti vyloučeno, aby se žalobkyně na žalovaném mohla úspěšně domoci zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.458,99 Kč, jakož i s tím souvisejícího úroku z prodlení. Vzhledem k tomuto právnímu závěru soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu co do částky 2.458,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.158,99 Kč od 21.12.2019 do 20.7.2022 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.458,99 Kč od 21.7.2022 do zaplacení zamítl. 14. Soud dodává, že žalobu co do úroku z prodlení z částky 2.700 Kč, jež je obsažena v celkové částce 5.158,99 Kč, od 21.12.2019 do 20.7.2022 zamítl z důvodu předčasnosti. Jak bylo zmíněno výše, žalovaný se ohledně částky ve výši 2.700 Kč dostal do prodlení poprvé dne 21.7.2022. Pakliže se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z této částky za dřívější období, domáhala se jej předčasně a tedy i nedůvodně. 15. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. NOZ. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch a neúspěch účastníků řízení byl v řízení v zásadě totožný. 17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.